Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 115/2024-28

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martínkovou ve věci

žalobkyně: AnonymizovánoJméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 16 592 Kč

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 592 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 592 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 592 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 19. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla částku ve výši 30 000 Kč. V předmětné smlouvě se žalovaný mimo jiné zavázal žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a neuhrazených splátek pro případ prodlení s každou jednotlivou splátkou. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 40měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci na účet žalobkyně, přičemž splatnost první splátky byla sjednána na 20. 9. 2021. Žalovaný však nehradil předepsané splátky řádně a včas, následkem čehož se dostal do prodlení a úvěr mu byl zesplatněn v celé výši. Žalobkyně se touto žalobou domáhala úhrady smluvní pokuty z částky 31 099 Kč za období od 13. 2. 2022 do 11. 10. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že z důvodu neplnění splátek úvěru již podala na žalovaného žalobu, a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. -19, v právní moci dne 24. 6. 2022, získala exekuční titul, jehož předmětem ovšem nebyl nárok žalobkyně plynoucí ze smluvní pokuty.

2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , (dále jen „“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobkyně je zapsána jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má k této činnosti povolení (prokázáno z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vydaným Českou národní bankou a z výpisu z obchodního rejstříku).

6. Dne 19. 8. 2021 se žalobkyně pokusila se žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se měl žalovaný zavázat splácet ve 40měsíčních splátkách po 1 050 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje zářím 2021. Součástí tétoy bylo také čestné prohlášení žalovaného, kde uvedl, že mu zbývá splatit dva finanční závazky v celkové výši 98 000 Kč, jeho měsíční souhrnná splátka činí 7 000 Kč a jeho výdaje s bydlením částku 5 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, žije sám a jeho měsíční příjem činí 27 000 Kč (prokázáno zy s názvem úvěrová smlouva č. hodnota a jejích příloh, úvěrovými podmínkami žalobkyně). Za zprostředkování podpisu tétoy si žalobkyně účtovala částku 2 500 Kč jako provizi (prokázánou s názvem standartní informace o spotřebitelském úvěru). Dne 25. 8. 2021 zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku ve výši 2 500 Kč a 27 500 Kč (prokázáno potvrzeními o provedení transakce). Dne 25. 11. 2021, 26. 12. 2021 a 21. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou, čestným prohlášením a seznamem odeslaných upomínek,u s názvem zesplatnění, předžalobní upomínkou vč. podacího lístku). Žalobkyně následně dne 13. 2. 2022 podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala úhrady částky ve výši 34 787 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota (prokázáno spisem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. ). Rozsudkem Okresního soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. -19, v právní moci dne 24. 6. 2022, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 34 787 Kč s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 29 476 Kč od 27. 12. 2021 do 27. 3. 2022, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 29 476 Kč od 28. 3. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 27. 12. 2021 do zaplacení (prokázáno spisem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. ).

7. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni něčeho hradil.

8. Soud provedl i další důkazy (tabulka umoření, s názvem bonita smlouvy a s názvem výpočet 0,1 % penále), ze kterých však nezjistil relevantní skutečnosti pro předmět tohoto sporu.

9. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

21. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.

22. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, aniž by je ověřovala (např. z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy). Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného v okamžiku uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila.

23. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, uložená poskytovateli (žalobkyni, resp. právnímu předchůdci), přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77 či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. – 71, ve kterém dospěl k závěru, „že v stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“). Ačkoliv znění zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srov. o. z.).

24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru ze dne 19. 8. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc. Žalobkyně se tak po žalovaném může domáhat pouze úhrady finanční částky, kterou mu na základě neplatné smlouvy prokazatelně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. -19, v právní moci dne 24. 6. 2022, byla již žalobkyni tato částka v plné výši přiznána, žalobkyně se již po žalovaném nemůže domáhat ničeho.

25. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.