Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 205/2024-51

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 186 376,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 157 654,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 157 654,32 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 722,22 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 321,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 819,12 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 186 376,54 Kč od 18. 7. 2023 do 31. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 722,22 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,40 % ročně z částky 184 876,54 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 139,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 157 654,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 157 654,32 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 722,22 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 321,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 819,12 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 186 376,54 Kč od 18. 7. 2023 do 31. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 722,22 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,40 % ročně z částky 184 876,54 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 139,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 186 376,54 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., resp. se společností Anonymizováno, a.s., která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně!) smlouvu o zápůjčce ve výši 200 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření a jeho následnou akceptací. Současně si strany sjednaly Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného za využití standardních schvalovacích postupů s využitím interních a externích zdrojů, a to tvrdá KO kritéria, BRKI, NRKI, SOLUS, příjmy žalovaného, pravidelné výdaje žalovaného. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 636 Kč s účinností od 25. 2. 2022. Strany si sjednaly úrok ve výši 15,40 % ročně jako neměnnou sazbu. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužných splátek v dodatečné lhůtě delší než 30 dní. Následně v souladu se smlouvou prohlásila pohledávky žalovaného s účinností ke dni 17. 7. 2023 za splatné a vyzvala žalovaného k zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1.0 2023 s účinností ke dni 2. 11. 2023 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný zaplatil na pohledávku celkem částku 42 345,68 Kč. Dlužná jistina ke dni postoupení pohledávky činí 184 876,54 Kč, poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni 17. 7. 2023 činí 18 819,12 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 17. 7. 2023 činí 321,61 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku ve výši 15,40 Kč z dlužné jistiny a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, to vše od 18. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále jen „“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle Rozsudkem pro zmeškání k návrhu žalobkyně nerozhodoval, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání ( ).

3. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. Anonymizováno ze dne 26. 1. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně se zavázala dle smlouvy poskytovat žalovanému bankovní služby dle své aktuální nabídky, zejména běžný účet, spořící účet, debetní kartu apod. Nedílnou součástí smlouvy učinily strany Všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky, Sazebník služeb a úrokový lístek. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 26. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč s úrokovou sazbou 15,40 % s tím, že úvěr bude splatný v 96 splátkách po 3 936 Kč. Dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 26. 1. 2022 bylo prokázáno, že návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně akceptován. Způsob splácení spotřebitelského úvěru je zřejmý z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za období od 26. 1. 2022 do 31. 7. 2023. Z účtu je především zřejmé, že žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč připsány na účet dne 26. 1. 2022. Žalovaný od počátku nehradil splátky řádně, na účet občas zaslal nějakou finanční částku, z níž se uhradily splátky, dlužné poplatky a příslušenství. Z výše uvedených výpisů vyplývá, že celkem uhradil částku 42 345,68 Kč.

4. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 7. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou č. hodnota, jejíž nedílnou přílohu tvoří Všeobecné obchodní podmínky a příslušné produktové podmínky zesplatnila dluh žalovaného pro opakované porušování smlouvy.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne 31. 10. 2023 s účinností ke dni 2. 11. 2023. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému bylo prokázáno dopisem ze dne 9. 11. 2023 včetně podacího lístku ze dne 28. 11. 2023. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, což bylo prokázáno dopisem ze dne 16. 1. 2024 a podacím lístkem ze dne 17. 1. 2024. V předžalobní výzvě mu byla poskytnuta lhůta do 31. 1. 2024.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 96měsíčními splátkami ve výši 3 636 Kč. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když uhradil částku 42 345,68 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr z důvodu prodlení žalovaného za splatný, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 17. 7. 2023. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 s účinností k 2. 11. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 11. 2023, zaslaným dne 28. 11. 2023. Žalovaný byl vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 31. 1. 2024.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle , (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , jejichž závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet dostatečně. Žalobkyně ověření bonity žalovaného pouze tvrdila, žádné důkazy k prokázání svých tvrzení nepředložila, a to ani ohledně ověření příjmů žalovaného. Žalobkyně ani přes poučení soudu podle nepředložila soudu žádné důkazy, které by její tvrzení o řádném prověření schopnosti žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, prokazovaly. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů Evropské unie vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Podle tohoto rozsudku musí soud z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a v případě nesplnění této povinnosti dovodit absolutní neplatnost sjednané smlouvy. Podle citované směrnice totiž nelze sankci za porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele vázat na podmínku uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem. Je-li pak absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích vyplývajících ze smlouvy. Tyto závěry jsou plně aplikovatelné i na tuto věc.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 200 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku 42 345,68 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 157 654,32 Kč.

14. Žalobkyně má dále právo na úrok z prodlení, jehož výše je dána Žalovaný byl povinen závazek splnit prvního dne poté, co byl žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem vyzván k plnění. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v dopise ze dne 16. 1. 2024, odeslaným žalovanému dne 17. 1. 2024, v němž určila lhůtu k plnění nejpozději do 31. 1. 224. Vzhledem k tomu, že k úhradě dlužné částky nedošlo, dostal se žalovaný dne 1. 2. 2024 do prodlení. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 157 654,32 Kč, a to z titulu zbývající neuhrazené části poskytnutých finančních prostředků, spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z této částky od 1. 2. 2024 do zaplacení. Zbývající část žaloby, tedy co se týče požadovaného smluvního úroku a poplatků a z nich náležejícího příslušenství, jakož i z úroku z prodlení za období předcházejícího prodlení, soud s ohledem na výše uvedené zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, má tak vůči žalovanému právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Tato poměrná náhrada činí s ohledem na celkovou částku požadovanou na základě podané žaloby (268 746,94 Kč) a částku přiznanou ke dni vyhlášení rozhodnutí (171 324,89 Kč, tj. úspěch 63,75 % a neúspěch 36,25 %) 27,50 %. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7 456 Kč a náklady právního zastoupení dle , advokátního tarifu („AT“). Advokát učinil ve věci 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní výzvy se základní skutkovým a právní rozborem, sepsání žaloby, účast při jednání dne datum). Za tyto úkony náleží advokátu odměna dle bodu 6 AT ve výši 8 580 Kč. Soud nepřiznal odměna za úkon, jímž mělo být podání ve věci samé ze dne 8. 8. 2024, jímž žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného a jím provedených úhrad, neboť se jedná o tvrzení, jež měla být již součástí žaloby. Nelze tak klást k tíži žalovanému, že žalobkyně tato tvrzení součástí žaloby neučinila. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení AT ve výši 4 x 300 Kč. Ve vztahu k účasti na jednání doložila žalobkyně výši hotových výdajů jejího advokáta, které představují cestovné za cestu k jednání dne datum z adresa a zpět v délce 52 km osobním vozidle Anonymizováno se spotřebou 6 l benzinu na 100 km. Základní náhrada za použití vozidla činí dle částku 291,20 Kč při sazbě 5,60 Kč/km. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí dle výše uvedené vyhlášky při ceně 38,20 Kč/l benzinu na 100 km částku 119,18 Kč. K nákladům řízení patří dále náhrada za ztrátu času za cestu advokáta k jednání z adresa a zpět v délce 4 započatých půlhodin při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu ( AT), celkem 400 Kč. Výše uvedené částky s výjimkou soudního poplatku se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. o částku 7 629,38 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představuje částka 51 415,76 Kč. Z této částky je žalovaný povinen zaplatit poměrnou náhradu nákladů řízení (27,5 %), tj. částku 14 139,33 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ve spojení s ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.