Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 189/2024-87

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 63 156,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 63 156,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 63 156,20 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku 631 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 63 156,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 63 156,20 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku 631 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 63 156,20 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.), a žalovanou, byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 63 156,20 Kč. Úvěr měla žalovaná splatit nejpozději do datum. Do uvedeného data však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalované, platby identifikovala původní věřitelka variabilním symbolem var. symbol. Původní věřitelka a posléze i žalobkyně žalovanou opakovaně upomínaly k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou odeslanou dne datum. Žalobkyně dodala, že celková výše jejích nároků činí „po zohlednění případných dílčích plateb“ celkem 63 156,20 Kč. Též doplnila, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok „v části jistiny žalované částky“ posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně také uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi původní věřitelkou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novou věřitelkou. K prověřování úvěruschopnosti žalované uvedla, že ji původní věřitelka zkoumala pomocí výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Půjčky byly poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Původní věřitelka rovněž žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích a neměla důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.

2. Z jednání nařízeného na datum se žalobkyně dne datum omluvila s tím, že nehodlá navyšovat náklady soudního řízení účastí jejího zástupce na jednání. Měla za to, že žalovaná její nárok nerozporovala, a její účast na jednání proto není nezbytná. Dodala, že v případě, že by soud dospěl k závěru, že žalobě není možné vyhovět, žádá, aby byla před konáním jednání vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, respektive aby k tomu soud žalobkyni na jednání poskytl přiměřenou lhůtu. O odročení jednání nežádala. Soud s ohledem na uvedené věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (i jejího zástupce) ve smyslu , (dále jen „ “).

3. Na jednání se dostavila žalovaná (v předchozím průběhu řízení se k žalobě písemně nevyjádřila) a k věci především uvedla, že si je dluhu vědoma a je ochotná ho zaplatit, ale není v jejích schopnostech uhradit ho celý najednou. Původně půjčená částka byla kolem 30-35 000 Kč, žalovaná si to již přesně nepamatovala. Po prodeji pohledávky dluh mezitím narostl takřka dvojnásobně. S původní věřitelkou a posléze hlavně s žalobkyní se chtěla domluvit, ale domluva s nimi nebyla možná. Průběžně na dluh hradila různě vysoké částky dle svých schopností, naposledy v srpnu 2024 zaplatila 1 000 Kč. Protože neměla od žalobkyně žádnou zpětnou vazbu a neví, kde peníze skončily a jakým způsobem se projevily na výši dluhu, od té doby už radši nic nehradila. Více jak 1 000 Kč měsíčně platit nedokáže.

4. Soud z provedených důkazů zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového limitu nejprve 80 000 Kč, poté 44 000 Kč, resp. 35 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, bezhotovostní, s pravidelnými splátkami a s úrokovou sazbou 8,50 % měsíčně (smlouva o revolvingovém úvěru ve znění jejích dodatků). Minimální splátka úvěru činila buď 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání (12,50 % z čerpané částky), nebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem prvního čerpání. RPSN činila 262,91 %, v případě čerpání úvěru v plné výši měla žalovaná zaplatit 134 808,62 Kč (standardní informace o spotřebitelském úvěru). Pohledávku za žalovanou ve výši 63 156,20 Kč postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou ze dne datum (smlouva na opakované postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně žalované dopisem ze dne datum, odeslaným téhož dne, zároveň ji v dopise vyzvala k uhrazení dlužné částky (63 156,20 Kč) a nákladů na právní zastoupení (14 374 Kč), upozornila ji rovněž na možné podání žaloby k soudu (výzva k úhradě před podáním žaloby s podacím lístkem).

5. Soud má tedy za prokázané žalobní tvrzení, že původní věřitelka sjednala s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem nejprve 80 000 Kč, poté 44 000 Kč a 35 000 Kč, přičemž na žalobkyni smluvně postoupila pohledávku za žalovanou v celkové výši 63 156,20 Kč. K úhradě této částky žalobkyně před podáním žaloby žalovanou písemně vyzvala.

6. V žalobě ovšem chyběla pro řízení podstatná tvrzení, bez nichž nebylo možné žalobě vyhovět, a to ani částečně. Z toho důvodu, jak bude rozvedeno dále, soud žalobu zamítl, a to právě pro neunesení břemene tvrzení ze strany žalobkyně.

7. Soud žalobkyni usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, mj. vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení písemně doplnila tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala konkrétní informace o schopnosti žalované splácet úvěr, dále, aby písemně doplnila soudu tvrzení o tom, jakou částku dosud žalovaná na úhradu úvěru zaplatila, a aby doplnila soudu tvrzení o tom z čeho sestává žalovaná částka (tedy aby přesně specifikovala, kolik představuje jistina a kolik příslušenství – jakou celkovou částku žalovaná skutečně čerpala, kolik zaplatila zpět a z jakých dalších položek se zbývající žalobní nárok skládá). Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala; označené usnesení bylo doručeno jejímu zástupci dne datum. Soud nadto žalobkyni k doplnění požadovaných tvrzení opakovaně urgoval (přípisem doručeným zástupci žalobkyně dne datum a ještě společně s předvoláním k jednání doručeným dne datum), avšak bezvýsledně.

8. Jak je patrné z žaloby i z její rekapitulace v odstavci 1 výše, žaloba výše uvedená tvrzení neobsahovala, žalobkyně se v ní pouze neurčitě zmiňovala o „případných dílčích platbách“ žalované a o tom, že soud alternativně může žalobkyni přiznat alespoň nárok na vydání bezdůvodného obohacení „v části jistiny žalované částky“. Z žaloby nevyplývalo, jakou celkovou částku žalovaná na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru s původní věřitelkou skutečně čerpala, kolik zaplatila v průběhu trvání smluvního vztahu, případně kolik hradila po zesplatnění dluhu a po postoupení pohledávky na žalobkyni. Proto ani nepřicházelo v úvahu, aby soud případně posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou z důvodu chybějícího řádného posouzení úvěruschopnosti a zavázal žalovanou k zaplacení nesplacené jistiny poskytnutého úvěru jakožto bezdůvodného obohacení na její straně, protože žalobkyně vůbec netvrdila, jakou část z žalované částky tvoří nesplacená část poskytnutého úvěru. Jinými slovy, pokud žalobkyně neuvedla, kolik si žalovaná půjčila a kolik dosud zaplatila zpět, stěží mohl soud posoudit, zda se vůbec žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, případně v jaké výši.

9. V této souvislosti soud připomíná, že podle platí, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení.

10. Žalobkyně tuto povinnost nesplnila, a to ani po opakované výzvě. Soud nemohl žalobkyni poučit na jednání podle , protože poučení se poskytuje jen tomu účastníkovi, respektive jeho zástupci, který je u jednání přítomen. Žalobkyně se z jednání omluvila, včas z důležitého důvodu nepožádala o jeho odročení, a sama se tak připravila o možnost poučení v tomto směru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a dále tam citovanou judikaturu). K požadavku žalobkyně uvedeném v její omluvě ze dne datum, aby byla před konáním jednání vyzvána k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, respektive aby k tomu soud žalobkyni na jednání poskytl přiměřenou lhůtu, soud uvádí, že žalobkyni k doplnění tvrzení opakovaně vyzval, jak popsal výše. Fakticky měla žalobkyně k doplnění žalobních tvrzení dobu trvající několik měsíců (od první výzvy v usnesení č. j. spisová značka do konání jednání), přesto zůstala nečinná. Proto na jednání, kterého se žalobkyně neúčastnila, nebyl žádný důvod pro to, aby jí soud poskytoval další lhůtu k doplnění tvrzení či důkazů, a z toho důvodu jednání odročoval. Takový postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení. Žalobkyně byla v usnesení č. j. spisová značka konkrétně poučena o tom, jakým způsobem má žalobu doplnit, stejně jako o tom, jaké mohou být následky, pokud tak neučiní (tj. zamítnutí žaloby).

11. Nad rámec soud doplňuje, že i Nejvyšší soud zdůrazňuje, že „[p]ovinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve sporném řízení naplněním projednací zásady, která stanoví, že je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Nesplnění povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale následkem je rozhodnutí, které vyzní v neprospěch účastníka, který svou povinnost tvrzení nesplnil. V soudní praxi není pochyb o tom, že požadavek vylíčení rozhodujících skutečností je možno splnit i odkazem na u. Účastník také může navrhnout důkaz spisem vedeným v jiné věci, předtím je však povinen sám uvést skutečnosti, které mají být takovým důkazem prokázány. V žádném případě však nepřichází v úvahu, aby předložené y nahradily skutkové tvrzení účastníků řízení, zejména pak skutková tvrzení podstatná. Procesní aktivita a odpovědnost účastníků řízení by tím byla popřena a přenášena na soud, což by bylo v rozporu se základními zásadami občanského sporného řízení – zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti“ (viz rozsudek ze dne datum, sp zn. spisová značka; zvýraznění přidáno – pozn. soudu). Nebylo proto na soudu, aby v doložených listinných důkazech sám za žalobkyni vyhledával nebo dovozoval chybějící tvrzení potřebná pro vyhovění žalobě, obsah těchto listin podstatná skutková tvrzení žalobkyně nahradit nemohl (k tomu dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

12. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, a proto její žalobu v plném rozsahu zamítl, jak již bylo uvedeno výše (výrok I. tohoto rozsudku).

13. Žalobkyně byla ve sporu neúspěšná, úspěšná žalovaná však náhradu nákladů řízení nepožadovala. Soud proto rozhodl ve smyslu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku).

14. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 3 158 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 2 527 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 631 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání. Lhůta k plnění vyplývá z , věty první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Právo podat odvolání nemá ten účastník, který se tohoto práva vzdal.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.