Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 112/2024-59

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupené: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno., advokát,

Adresa zainteresované osoby 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0

Adresa zainteresované osoby 1/0

o zaplacení částky 162 808,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku

a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení,

b) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení.

II.

Žaloba se zamítá ohledně částek

a) ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do a ohledně úroku ve výši 22,38 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

b) ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 20,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV.

Žalobkyně je povinna doplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku za žalobu částkou částka.

Odůvodnění:

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudkua) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení,b) částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení.II.Žaloba se zamítá ohledně částeka) ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , ohledně zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do a ohledně úroku ve výši 22,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , ohledně zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 20,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV.Žalobkyně je povinna doplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku za žalobu částkou , částka, .

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (úroky a zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce – právnická osoba, IČO IČO – dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě nichž poskytl žalovanému částku nejprve částka a poté částka, vždy za sjednaný úrok a poplatky. Pohledávka za žalovaným z těchto smluv byla smlouvou o postoupení pohledávky převedena žalobci, o tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté úvěry, úroky a poplatky, nesplácel však ani v jednom případě řádně a včas, a to přes výzvy k úhradě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.

2. Z provedených důkazů - smlouvy o spotřebitelském úvěru z datum č. tel. číslo, smluvních podmínek, karty zákazníka, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohami a oznámením postoupení pohledávky žalovanému i s dokladem o odeslání, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání, smlouvy o úvěru z datum č. tel. číslo s kartou zákazníka a přehledem plateb, z výpisů z účtu žalovaného za měsíce březen a duben Anonymizováno, nájemní smlouvy ze dne Anonymizováno a pracovní smlouvy ze dne datum – po jejich zhodnocení dle soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO IČO, uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. tel. číslo, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s částkou částka - úrokem ve výši částka, tedy úroková sazba 22,38 % ročně, odměnou za sjednání úvěru částka a poplatkem za komfortní flexibilní splácení částka, a to v 21 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalobce částku částka poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy. Žalovaný však splatil pouze částku částka. Žalovaný dále s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO IČO, uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. tel. číslo, v níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s částkou částka - úrokem ve výši částka, tedy úroková sazba 20,79 % ročně, odměnou za sjednání úvěru částka a poplatkem za komfortní flexibilní splácení částka, a to v 24 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalobce částku částka poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy. Žalovaný však splatil pouze částku částka. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne datum s účinností ke dni datum smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným uvedené v Příloze č. hodnota „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobce bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Před uzavřením smlouvy o úvěru dne datum měl žalobce k dispozici v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného výpisy z účtu žalovaného za měsíce březen a duben Anonymizováno, v březnu měl žalovaný zůstatek na účtu na počátku měsíce částka, na konci měsíce částka, v dubnu byl počáteční zůstatek částka a konečný částka. Podle nájemní smlouvy z roku Anonymizováno bydlel žalovaný v nájemním bytě za nájemné ve výši částka měsíčně, se zálohami za související služby ve výši částka měsíčně. Podle pracovní smlouvy ze dne datum byl žalovaný zaměstnán na pozici operátor výrobní linky, na dobu neurčitou, s úvazkem 37,5 hodiny týdně. V žádostech o oba úvěry bylo k poměrům, příjmům a výdajům žalovaného uvedeno, že bydlí v nájmu, pracuje na plný úvazek s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a průměrným výdělkem částka, resp. částka, běžné měsíční výdaje byly kalkulovány částkou částka v případě prvého úvěru, částkou částka v případě druhého úvěru.

3. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení účinného od datum, , a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení a násl. Konečně podle věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z

4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, Podle a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spisová značka, [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

6. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí Anonymizováno uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. Anonymizováno; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k , zvláštní část - k ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V sp. zn. spisová značka, podle kterého důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

7. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce (resp. právní předchůdce žalobce) poskytl žalovanému částku částka dne datum a částku částka dne datum na základě absolutně neplatných smluv o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smluv spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěrů byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru (se smluvními podmínkami) a kartu klienta, výpisy z účtu žalovaného za dva měsíce předcházející poskytnutí druhého úvěru, nájemní smlouvu pracovní smlouvu žalovaného. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce (resp. jeho právní předchůdce) úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně a řádně prověřoval – především že by verifikoval údaje poskytnuté žalovaným, zachycené v kartě klienta a ve smlouvě. To se týká především výdajové stránky, neboť kalkulované výdaje částka měsíčně, resp. částka měsíčně jsou zcela nevěrohodné a dá se uzavřít, že i nepravdivé – z nájemní smlouvy žalovaného jasně vyplynulo, že měl závazek hradit nájemné částka měsíčně a zálohy na služby částka měsíčně. Vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného tak nebylo žalobcem, již na základě uvedeného, zjevně provedeno řádně, s cílem skutečně prověřit faktické poměry a možnosti žalovaného. Žalobce tak vycházel pouze z nespolehlivých, zjevně pravdě neodpovídajících údajů vyplněných v žádostech o úvěry, aniž by tyto údaje byly jakkoli podloženy (naopak). Jelikož však žalovaný částky částka i částka skutečně obdržel, stalo se tak v obou případech bez právního důvodu.

8. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle , , podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Jelikož soud shledal obě smlouvy o úvěru neplatnými a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částky částka i částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud vrátil žalobci pouze částka a částka, je povinen vydat žalobci zbytek poskytnuté částky, tedy částka a částka. Ohledně těchto částek soud žalobě vyhověl, a to vždy včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Ohledně zbylých požadovaných částek - částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do a ohledně úroku ve výši 22,38 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále ohledně částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a ohledně úroku ve výši 20,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – a to z důvodu, že nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvách účastníků, neboť ty jsou neplatné, soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (datum, den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení).

12. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení a ; a právo na tuto náhradu náleží žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, avšak tomu žádné účelně vynaložení náklady s řízením nevznikly. Soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

13. Nedoplatek soudního poplatku ve výši částka (výrok IV.) žalobkyni vznikl v důsledku nevydání elektronického platebního rozkazu z důvodu nutnosti posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného a tedy nutnosti nařízení soudního jednání ve věci; proto je třeba, aby žalobkyně v souladu s položkou 2 bod 2. - ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b) – Sazebníku soudních poplatků doplatila soudní poplatek do částky částka (dosud bylo uhrazeno částka), tedy doplatila částka.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 150 00 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem Masarykovo náměstí 223, 256 01 Benešov.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).