Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 224/2024-67
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 83 278,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel Smlouvu o úvěru Anonymizováno Anonymizováno č. tel. číslo, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit s úroky v pevně stanovených měsíčních anuitních splátkách ve výši částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházela z informací získaných od žalovaného v žádosti o úvěr. Zároveň vyvinula žalobkyně aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalovaného. Získané informace ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména nahlédnutím do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR, a také zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky žalovaného stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů, kterou poměřila výdajovou stránkou, jejíž výši ověřila z interních a externích zdrojů. V případě žalovaného v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z čistého příjmu, který žalovaný doložil v potvrzení o příjmu nebo deklaroval, zde ve výši částka, kdy toto žalobkyně ověřila výpisem z běžného účtu. Pokud jde o statisticky stanovené výdaje žalovaného, žalobkyně vycházela konkrétně z částky částka. Žalovaný měl vůči žalobkyni v době podání žádosti závazky ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr ke dni AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno. Anonymizováno zesplatnila a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina ve výši částka, dále se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o úvěru – Anonymizováno Anonymizováno včetně všeobecných produktových podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 13,80 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka při řádném splácení měla činit částka. RPSN bylo sjednáno ve výši 14,69 %. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu č. č. účtu /viz smlouva o úvěru na č. l. 13 - 15 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 50 - 52 spisu, všeobecné produktové podmínky v systému CEPR a sazebník žalobkyně 44 - 49/. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele jméno FO, IČO IČO s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši částka. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání a celkový příjem domácnosti činí částka. Pokud jde o náklady na bydlení a ostatní náklady, uvedl žalovaný 0. Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků také zjistila, že jeho splátky dříve poskytnutých interních úvěrů měly být částka /viz žádost o úvěr na č. l. 16 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 21 - 23 spisu/. Žalovaný pobíral měsíční mzdu od zaměstnavatele v prosinci Anonymizováno ve výši částka, v lednu Anonymizováno ve výši částka, v únoru Anonymizováno ve výši částka. Celkové příjmy žalovaného v prosinci Anonymizováno činily částka a jeho výdaje částka s tím, že dne datum byla na účet žalovaného připsána částka ve výši částka označená jako „čerpání úvěru tel. číslo. Dále v lednu Anonymizováno příjmy žalovaného činily částka a jeho výdaje částka, v únoru Anonymizováno příjmy činily částka a jeho výdaje částka /viz výpis z běžného účtu žalovaného na č. l. 39 - 43 spisu/. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně dne datum žalovanému na běžný účet částku ve výši částka /viz výpis z běžného účtu žalovaného na č. l. 39 spisu/. Žalovaný úvěr ve výši částka dne datum čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a dopisem ze dne datum zůstatek úvěru ke dni datum zesplatnila /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 24 - 38 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 55 spisu, poštovní podací arch na č. l. 58 spisu, amortizace na č. l. 17 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 56 spisu, podací lístek na č. l. 57 spisu/. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku ve výši částka /viz amortizace na č. l. 17 spisu, platební historie na č. l. 53 - 54 spisu, výpis z úvěrového účtu na č. l. 24 - 38 spisu, tabulka předpisů úroků z prodlení na č. l. 20 spisu, umořovací tabulka na č. l. 17 - 20 spisu/.
5. Soud návrhy žalobkyně na doplnění dokazování dotazem u zřizovatele Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno.s.p.o. a zřizovatele Anonymizováno právnická osoba. na to, zda a kdy žalobkyně nahlížela v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného do relevantních registrů, zamítl pro nadbytečnost, když tyto důkazy měly sloužit k prokázání toho, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tyto důkazy však nic nemohly změnit na závěru soudu, že k řádnému zkoumání nedošlo, jak je podrobně rozvedeno níže.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „ZoSÚ “).
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum poukázala na bankovní účet žalovaného částku ve výši částka. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle názoru soudu však je nutné na danou smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného v průměrné výši částka měsíčně, které také ověřila z výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného. Nicméně výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Žalobkyně uvedla, že měsíční výdaje žalovaného odhadla na základě statistického modelu na částku částka (interní splátky – částka a životní náklady – částka). Takovýto způsob stanovení výdajů ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru není možný. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Nelze přehlédnout, že žalobkyně vedla běžný účet žalovaného, nebyl tak pro ni problém běžné měsíční výdaje žalovaného na bydlení a živobytí zjistit. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by dospět k závěru, že měsíční výdaje žalovaného činí částka, když jeho výdaje v prosinci Anonymizováno činily částka, v lednu Anonymizováno činily částka, v únoru 2020Anonymizovánočinily částka. Žalovaný tak ve sledovaných měsících (vyjma prosince Anonymizováno) spotřeboval více prostředků, než kolik daný měsíc obdržel. Zároveň je třeba zmínit, že byl žalovanému v prosinci AnonymizovánoAnonymizovánoposkytnut úvěr ve výši částka, o nějž se mu měsíční příjem navýšil, a tento následně postupně spotřebovával. Žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného postupovat o to obezřetněji, když měl žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr již splátkové zatížení dříve sjednanými úvěry u žalobkyně ve výši částka. Pro úplnost soud konstatuje, že skutečnost, že žalovaný splátky předmětného úvěru po určitou dobu hradil, sama o sobě neprokazuje, že byl schopen úvěr splácet, když není zřejmé, z jakých prostředků byl předmětný úvěr splácen (zda se nejednalo o prostředky získané na základě jiných spotřebitelských úvěrů, zápůjček apod.). Nelze proto uzavřít, že byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně.
16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k ZoSÚ ). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ).
17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka nebo ze dne datum, č. j. spisová značka), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od datum a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
19. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětné smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož však žalovaný uhradil žalobkyni na bezdůvodné obohacení částku částka, zbývá mu povinnost vrátit žalobkyni toliko částku částka. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o prohlášení úvěru za splatný, odeslané dne datum, přičemž splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne datum. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až od datum. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.