Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 405/2023-28
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci
žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0
o zaplacení 429 338 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 429 338 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 429 338 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 429 338 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 429 338 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 12. 9. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 429 338 Kč spoul se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 16.7.2021 do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2021, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 585 000 Kč ze strany žalobce žalovanému a závazek žalovaného vrátit tuto částku žalobci do 30. 6. 2021. Zápůjčku žalovaný ve sjednaném termínu nevrátil. Proto byl vyzván k uzavření dohody o uznání dluhu, tuto žalovaný uzavřel se žalobcem dne 1. 7. 2021. Dohodou žalovaný uznal svůj závazek k vrácení zápůjčky co do důvodu i výše a dále se zavázal uhradit dluh ve sjednané dodatečné lhůtě do 15. 7. 2021. Žalovaný poté zaplatil na svůj dluh žalobci pouze částku 155 662 Kč a zůstává tak v prodlení s vrácením zápůjčky ve výši 429 338 Kč. Žalovaný se zavázal ve smlouvě o zápůjčce k zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně, tento úrok byl sjednán zejména z důvodu preventivního, aby motivoval žalovaného k zaplacení. Žalobce na smluvním úroku z prodlení netrvá a požaduje zaplacení pouze zákonného úroku z prodlení. Žalovanému byla dne 9. 8. 2023 právním zástupcem žalobce zaslána výzva k zaplacení zůstatku dluhu 429 338 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání před soudem se nedostavil, ač byl řádně předvolán.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce zapůjčil žalovanému částku 585 000 Kč, kterou žalovanému předal téhož dne v hotovosti. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a splatná vcelku na účet sdělený žalobcem do dne 30. 6. 2021. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky byl žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení.
4. Z výdajového dokladu na částku 585 000 Kč ze dne 25. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dne 25. 5. 2021 převzal od žalobce částku 585 000 Kč.
5. Z dohody o uznání dluhu ze dne 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 585 000 Kč a zavázal se vrátit žalobci uvedenou částku nejpozději do 15. 7. 2021.
6. Co se týče listin předložených žalobcem k prokázání upomínání žalovaného před podáním žaloby, bylo zejména z výzvy k zaplacení ze dne 9. 8. 2023 zjištěno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky 429 338 Kč, nicméně tato výzva byla zaslána na e-mailovou adresu e-mail. Žalobce v řízení ovšem nedoložil, že by se jednalo o emailovou adresu, kterou skutečně používá žalovaný, resp. nedoložil žádnou jinou komunikaci vedenou s touto adresou a současně z žádné jiné předložené listiny taková skutečnost nevyplývá. V průběhu jednání dne 19. 8. 2024 soud vyzval zástupce žalobce k doložení skutečnosti, že žalovaný komunikuje z e-mailu uvedeného v předžalobní výzvě. Zástupce v reakci ničeho dalšího nesdělil, ani nedoplnil a navrhl nepřiznání náhrady nákladů řízení.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2021 žalobce zapůjčil žalovanému částku 585 000 Kč, kterou žalovanému předal téhož dne v hotovosti. Žalovaný byl povinen vrátit zapůjčenou částku nejpozději do 30. 6. 2021 na účet žalobce, což však neučinil. Dne 1. 7. 2021 žalovaný se žalobcem uzavřeli dohodu o uznání dluhu, čímž žalovaný uznal svůj závazek a zavázal se uhradit dluh ve sjednané dodatečné lhůtě do 15. 7. 2021. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze částku 155 662 Kč a zůstává v prodlení s vrácením zápůjčky ve výši 429 338 Kč.
8. Soud věc po právní stránce posuzoval s ohledem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), takto:
9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce jako zapůjčitel přenechal žalovanému jako vydlužiteli na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2021 ve smyslu § 2390 o. z. částku 585 000 Kč, kterou žalovaný převzal téhož dne v hotovosti. Smlouvou byla ujednána splatnost do 30. 6. 2021. Žalovaný zápůjčku včas nevrátil. Dne 1. 7. 2021 žalovaný se žalobcem uzavřeli v souladu s § 2053 o. z. dohodu o uznání dluhu, žalovaný uznal svůj závazek a přislíbil uhradit dluh ve sjednané dodatečné lhůtě do 15. 7. 2021. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze částku 155 662 Kč a zůstává v prodlení s vrácením zápůjčky ve výši 429 338 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle žalované částky také úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, tj. 16. 7. 2021, do zaplacení. O tomto příslušenství soud rozhodl s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci dlužnou částku ve lhůtě dané ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. 3 dnů od právní moci rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce řádně neprokázal, že by žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění, a současně žalobce dle vyjádření při ústním jednání dne 19. 8. 2024 náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.