Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 212/2024-51
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 10 048,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 390 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 6 658,45 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 678,76 Kč, s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 4 962,43 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 962,43 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 572,43 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 390 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 6 658,45 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 678,76 Kč, s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 4 962,43 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 962,43 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 572,43 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10 048,45 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 850,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 678,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 962,43 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 4 962,43 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě které poskytla žalované v hotovosti jistinu ve výši 6 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 18,17 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s částkou ve výši 7 510 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 060 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 390 Kč (dále jen „poplatek“), a to v 52 týdenních splátkách po 260 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 2 610 Kč. Poslední splátka byla splatná dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně tak požadovala zaplacení 10 048,45 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 962,43 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 086,02 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení částečně v běžící a částečně v kapitalizované výši.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 25 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč s úrokovou sazbou 88 % ročně, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 950 Kč sestávající z kalkulačních položek kapitalizovaného úroku ve výši 3 060 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky 1 390 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 52 týdenních splátkách po 260 Kč (poslední splátka ve výši 250 Kč). Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí peněz v hotovosti ve výši 6 000 Kč /viz smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 – 20 spisu/. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je na mateřské dovolené, bydlí v nájmu, má 2 vyživovací povinnosti, její odhadované měsíční výdaje jsou ve výši 1 000 Kč a příjmy ve výši 11 000 Kč. V kolonce účel úvěru je uvedeno „jídlo“. K úvěru měla předložit výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávkyze dne datum a složenky z datum a datum. Tyto listiny však v řízení předloženy nebyly. /viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 17 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 2 610 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 24 spisu/. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyně v postavení postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, v níž si smluvní strany sjednaly mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. O sjednání smlouvy byla žalovaná informována dopisem ze dne datum, ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 11 – 16 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 18, 21 a 23 spisu, oznámení o postoupení a informace o zpracování osobních údajů na č. l. 22 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu/. Zásilka byla žalované dne datum odeslána a dne datum uložena a připravena k vyzvednutí /viz sledování zásilek na č. l. 44 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 28 - 29 spisu, podací lístek na č. l. 27 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. spisová značka, neboť z této listiny neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc. Nelze k důkazu provádět listinu směřující k právnímu hodnocení věci.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, a žalovaná by se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Úvěrová smlouva však nebyla sjednána platně, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. K tomu soud uvádí, že není postačující vycházet pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě zcela rezignovala na kontrolu příjmů i výdajů žalované, aniž by ji zarazilo, že jediným příjmem žalované jsou dávky mateřské, účelem spotřebitelského úvěru mělo být zajištění peněžních prostředků na úhradu jídla pro žalovanou a jí vyživované osoby a výdaje žalované činí pouhý 1 000 Kč. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti /srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK/.
17. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované platby v celkové výši 2 610 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 3 390 Kč, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatila. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se do sféry dispozice žalované, v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne datum, kdy byla zásilka žalované doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016/. Žalobkyně ve výzvě poskytla žalované lhůtu k vrácení dluhu do 10 dnů. Lhůta uplynula dne datum, od následujícího dne, tedy od datum, je žalovaná v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.