Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 31/2024-72

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 91 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 91 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 4. 3. 2024 do 6. 8. 2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení a částky 1 000 Kč, se návrh žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 490 Kč k rukám právního zástupce žalobce tituly před jménem advokát, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 91 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V částce úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 4. 3. 2024 do 6. 8. 2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení a částky 1 000 Kč, se návrh žalobkyně zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 16 490 Kč k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , advokát, , sídlem , Adresa zainteresované společnosti 0/0, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 91 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum elektronicky prostřednictvím klientské zóny žalobkyně a SMS zpráv smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalobkyně půjčila žalovanému dne datum částku 91 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena tak, že částka 71 206 Kč byla na základě žádosti žalovaného vyplacena na předcházející úvěr žalovaného u žalobkyně č. hodnota ze dne datum, a dále částka 19 794 Kč byla připsána na účet žalovaného, který sdělil žalobkyni. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 91 000 Kč a úrok ve výši 109 200 Kč, celkem částku 200 200 Kč tak, že úrok uhradí ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 100 Kč a s poslední splátkou úroku bude splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Na svůj dluh žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný se tak dostal do prodlení, když neuhradil řádně a včas sjednanou částku, která ke dni datum činila na dlužném úvěru částku ve výši 91 000 Kč. Žalobkyně vyčíslila žalovanému náklady za dvě upomínky v celkové částce 1 000 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplatit částku 91 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 000 Kč od datum do zaplacení a částku 1 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum, ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu.

2. Žalovaný se k jednání, které se konalo dne datum nedostavil, ač byl řádně vyrozuměn obsílkou, doručenou mu fikcí dne datum dle a soud pak ve smyslu rozhodl bez účasti žalovaného.

3. Z předložených listinných důkazů, a to ze předsmluvních informací, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum včetně přílohy č. hodnota, z upomínek ze dne datum a datum, z občanského průkazu č. hodnota, z průkazu zdravotního pojištění, z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za měsíce měsíc, rok, z výplatních pásek za měsíce měsíc, rok. Dále z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze neplatných dokladů, z výpisu z registru SOLUS, z výpisu z registru platebních informací (REPI), a z výzvy k plnění podle ze dne datum soud zjistil, že smlouva o úvěru měla být uzavřena dne datum mezi žalovaným a žalobkyní. Smlouva není podepsána žalovaným, je zde uvedena e-mailová adresa žalovaného, telefonní číslo, číslo účtu žalovaného. dále bylo předloženo potvrzení o platbě částky 71 206 Kč, která byla na základě žádosti žalovaného vyplacena dne datum na předcházející úvěr žalovaného u žalobkyně č. hodnota ze dne datum, a potvrzení o vyplacení částky 19 794 Kč na účet žalovaného č. č. účtu dne datum. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána výzva k plnění podle ze dne datum.

4. Ze zprávy právnická osoba. bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 z účtu č. č. účtu právnická osoba.

5. Soud vyzval žalobkyni k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) vyžádala od spotřebitele občanský průkaz - doložila fotokopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti - doložila kopii průkazu zdravotního pojištěním, kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno spotřebitele - doložila výpisy z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za měsíce měsíc, rok, dodatečný doklad o příjmech – předložila výplatní pásky za měsíce měsíc, rok. Dále pořídila ohledně spotřebitele výpis z insolvenčního rejstříku – bez záznamu, výpis z centrální evidence exekucí (pro zjištění, zda vůči spotřebiteli není vedena exekuce a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši). Žalobkyně v případě zjištění exekuce úvěr neposkytuje. Dále pořídila výpis z databáze neplatných dokladů – občanský průkaz není evidovaný jako ztracený nebo odcizený, dále výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele, výpis z registru SOLUS – bez negativního záznamu a výpis z registru platebních informací (REPI) – bez negativního záznamu. Žalobkyně uvedené výpisy soudu předložila. Na základě dokumentace předané žalobkyni spotřebitelem, jakož i na základě prohlášení spotřebitele uvedených v uzavřené smlouvě, tedy před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost spotřebitele, tyto posoudila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, z databází a z jiných zdrojů, přičemž zjistila, že žalovaný měl za poslední 3 měsíce průměrný příjem částka Kč, pravidelné náklady na bydlení ve výši částka měsíčně, pravidelné finanční závazky ve výši částka Kč u společnosti právnická osoba, sázky ve výši částka Kč měsíčně, žalovaný neměl v době ověřování jednorázové závazky (mikro úvěry). Dle žalobkyně finanční situace spotřebitele umožňovala hrazení pravidelných splátek, hrazení běžných životních nákladů i tvorbu úspor na úhradu jistiny na konci splátkového kalendáře. Žalobkyně se k jednání dne datum nedostavila, soud žalobkyni tedy nemohl vyzvat ve smyslu , 3 k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání skutečnosti, že byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o úvěru.

6. Z provedených důkazů pak bylo po skutkové stránce prokázáno, že žalobkyně poukázala dne datum na předcházející úvěr žalovaného u žalobkyně č. hodnota ze dne datum částku ve výši 71 206 Kč a na účet žalovaného č. č. účtu vedený u právnická osoba. poukázala dne datum částku 19 794 Kč. Ze zprávy právnická osoba. bylo prokázáno, že účet, na který byla poukázána předmětná platba, je účtem žalovaného. Naopak dle názoru soudu však nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když soud tuto smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou z důvodu řádného neprozkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

10. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

11. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů, které jí žalovaný sdělil, dokladů, které jí žalovaný předložil, a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v příloze č. hodnota smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota a byly ověřeny předloženými doklady, konkrétně výplatními páskami. Teprve následně po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Soud z výpisů z účtu žalovaného zjistil, že již od měsíc, rok byly odmítány inkasa ze strany žalobkyně, kterým by žalovaný hradil předcházející úvěr u žalobkyně č. hodnota. Dále v žádosti žalovaný uvedl, že průměrná výše jeho měsíčních příjmů za poslední 3 měsíce činí částka Kč a výše jeho měsíčních výdajů činí částka Kč na bydlení, částka Kč na pravidelné finanční závazky a částka Kč na sázky. Žalovaný prohlásil a svým podpisem (SMS kódem) stvrdil, že uvedené údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na tyto informace dospěla žalobkyně k názoru, že je žalovaný schopen splácet úvěr ve výši 91 000 Kč s měsíční splátkou 9 100 Kč na úroky a současně ke dni datum (splatnost úvěru) našetřit dlužnou částku 91 000 Kč. Ohledně výdajů žalovaného žalobkyně nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, stejně jako výdaje na bydlení a další výdaje nijak neověřovala. Soud toto považuje za zcela nedostatečné. Toto pak budí dojem, že žalobkyně neměla v úmyslu skutečně prověřit schopnost žalovaného poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, ale jen vyžádanými doklady v případném soudním sporu doložit, že se o to snažila. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

12. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 91 000 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani z části. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího archu se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílané zásilky byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne datum (kdy byla žalované doručena žaloba spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřil), následující den, to je datum, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne datum do prodlení.

13. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 91 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, podle o. z., když jejich výše je stanovena v souladu s v platném znění.

14. Ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 000 Kč od 4. 3. 2024 do 6. 8. 2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 91 000 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení a částky 1 000 Kč byl návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , když neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný. Za této situace soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 490 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 000 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v a. t. a z částky 2 390 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).