Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 233/2024-49

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 94 846,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 34 846,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 72 488,85 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku z částky 60 000 Kč za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení ve výši 29,7 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 949 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol 2800023324.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 34 846,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 72 488,85 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku z částky 60 000 Kč za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení ve výši 29,7 % ročně.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 949 Kč, na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol 2800023324.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 94 846,35 Kč, zákonného úroku z částky 72 488,85 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 29,7 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. hodnota, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 19. 5. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázala splácet dle spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se ujednáním smlouvy zesplatněn ke dni 21. 8. 2023. Žalovaný na pohledávky dle smlouvy neuhradil ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením , , dále jen „ “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění, jež jsou závěrem o skutkovém stavu.

5. Z y „Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ ze dne 3. 4. 2024 a z „Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2024“ má soud za prokázané, že pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. hodnota, byly předmětem smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba., IČ: IČO ) jako postupitelku, když ve společném prohlášení (podepsaném za obě smluvní strany) je konstatováno, že strany uzavřely dne 29. 6. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze č. 1 prohlášení je uveden výčet postoupených pohledávek dle předmětné smlouvy postoupených na postupníka s účinností od 28. 3. 2024, a v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. hodnota, a současně právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 16. 4. 2024 oznámila žalovanému, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a dopis byl žalovanému odeslán dne 16. 4. 2024 (odeslání prokázáno poštovním podacím lístkem).

6. Z y „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo hodnota“ má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient, a ve smlouvě se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč za roční úrok 83,63 %, který se žalovaný zavázal splácet v 42 měsíčních splátkách, ve výši 5 064 Kč, přičemž splátka zahrnuje i sjednané pojištění splácení. Z „dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ a ze sdělení právnická osoba. (č. l. 35) včetně výpisu z účtu č. č. účtu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy č. hodnota poskytla na jeho účet č. č. účtu platbou připsanou na účet dne 22. 5. 2023, částku 60 000 Kč.

7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu výzvou advokáta zastupujícího žalobkyni ze dne 28. 5. 2024, která byla odeslána dne 29. 5. 2024 (prokázáno výzvou samou a poštovním podacím lístkem).

8. K prokázání, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně, předložila žalobkyně u „hodnocení klienta“ a výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) , výpis záznamů z registru SOLUS, výpisy z běžného účtu vedeného na jméno jméno FO, ze dne 14. 4. 2023, ze dne 13. 1. 2023, ze dne 15. 2. 2023. V hodnocení klienta jsou uvedeny údaje o příjmech a výdajích žalovaného, se kterými bylo kalkulováno pro výčet schopnosti žalovaného splácet, a to konkrétně, čistý příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 33 000 Kč, výdaje (životní minimum) 4 860 Kč, děti v domácnosti (počet + výdaje) 2; 6 980 Kč, splátky 2 000 Kč, bydlení (nájemné a inkaso) 8 419 Kč, celkem výdaje 22 259 Kč. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný neměl dluhy po splatnosti evidované v tomto registru, z výpisu NRKI nejsou uvedeny úvěry po splatnosti, je evidováno 6 aktivních žádostí. Z výpisu z účtů bylo možné ověřit příjem žalovaného, jsou v nich platby od zaměstnavatele žalovaného identifikované jako mzda, v měsíci březnu ve výši 27 043 Kč a druhá platba ve výši 30 000 Kč, v měsíci únoru 2023 ve výši 18 019 Kč, výpis za měsíc leden 2023 neobsahuje připsanou platbu mzdy.

9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, dle o. z. je žalovaný, poté co mu bylo právníé pžedchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky povinen plnit žalobkyni. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě, na níž v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

10. Podle věta prvá a třetí poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Z předložených důkazů vyplývá, že byl zjišťován a ověřován pouze příjem žalovaného, nikterak nebyly ověřovány a zjišťovány skutečné výdaje žalovaného, zejména výdaje na bydlení. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je zjištění skutečných nákladů na bydlení, což obvykle není spojeno s nepřiměřenými obtížemi (např. předložením nájemní smlouvy, či výpisu z účtu z nějž platby za bydlení odcházejí), tuto povinnost nelze obcházet tak, že skutečné výdaje budou nahrazeny (jak učinila právní předchůdkyně žalobkyně) částkami životního minima určenými dle Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že, zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni poskytnutí finančních prostředků stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR-Finance s.r.o. v. GK., ve věci C-679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

13. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 60 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 60 000 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný opakovaně byl vyzván k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní upomínkou, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (úroky), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle .

14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení podle poměru úspěchu ve věci, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku (se zohledněním výše příslušenství stabilizovaným ke dni vydání rozsudku) a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

15. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 949 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 3 794 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 4 743 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.