Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 227/2024-44

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 99 460,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 867,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 592,92 Kč, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 96 620,66 Kč za dobu 6. 10. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 620,66 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 7 389,65 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 042,85 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 366,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 867,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 6 592,92 Kč, úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 96 620,66 Kč za dobu 6. 10. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 620,66 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 7 389,65 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 042,85 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 366,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 99 460,66 Kč s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 96 620,66 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 96 620,66 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 389,65 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 042,85 Kč, s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 21. 11. 2022, žalobkyně poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 15. 11. 2026 spolu se smluvenými úroky ve výši 11,90 % ročně, výše anuitní měsíční splátky byla stanovena na 2 673 Kč, splatné ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek a v souladu s ustanovením všeobecných obchodních podmínek došlo k zesplatění celé pohledávky. O zesplatnění žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne 2. 8. 2023. Součástí žalované částky jsou také úvěrové poplatky v celkové výši 2 840 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s o. s. ř , , dále jen „ “, ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 11. 2022 č. hodnota, číslo úvěrového účtu Anonymizováno, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, s dobou trvání 48 měsíců, splatným do 15. 11. 2026 se zápůjční úrokovou sazbou 11,90 % ročně, s výší anuitní splátky 2 673 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a hradit poplatky. Úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat do 29. 11. 2022, na účet č. č. účtu. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 21. 11. 2022 částku 100 000 Kč, a celkem na úvěr uhradil 7 132,26 Kč.

5. Žalobkyně dopisem ze dne 2. 8. 2023 odeslaným dne 3. 8. 2023 vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužných částek po splatnosti ze smlouvy ze dne 21. 11. 2022, s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena nejpozději do 20. 9. 2023 přistupuje žalobkyně k úvěrovému opatření a vyzývá žalovaného ke splacení celé úvěrové pohledávky. Uvedené soud zjistil z dopisu samého a kopie obálky poštovní zásilky. Žalovaný byl dopisem ze dne 20. 10. 2023 vyhotoveným advokátem zastupujícím žalobkyni, odeslaným téhož dne, vyzván k uhrazení dluhu před podáním žaloby, nejpozději do 27. 10. 2023. Uvedené soud zjistil z dopisu samého a poštovního podacího archu.

6. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru soud z jednotlivých listinných důkazů předložených žalobkyní učinil následující skutková zjištění. Z údajů z výpisu z účtu žalovaného za období od 4. 5. 2022 do 26. 10. 2022 soud zjistil, že měsíčně se opakují platby od Anonymizováno-Anonymizováno s.r.o., označené jako mzda, a od Anonymizováno právnická osoba., bez označení, v měsíci květnu 2022 ve výši 17 256 Kč od Anonymizováno s.r.o., a ve výši 25 292 Kč od Anonymizováno právnická osoba., v měsíci červnu 2022 ve výši 17 165 Kč od Anonymizováno s.r.o., a ve výši 26 702 Kč od Anonymizováno právnická osoba., v měsíci červenci 2022 ve výši 16 596 Kč od Anonymizováno s.r.o., a ve výši 27 522 Kč od Anonymizováno právnická osoba., v měsíci srpnu 2022 ve výši 17 794 Kč od Anonymizováno s.r.o., a ve výši 25 179 Kč od Anonymizováno právnická osoba., v měsíci září 2022 ve výši 16 436 Kč od Anonymizováno s.r.o., a ve výši 2 059 Kč od Anonymizováno právnická osoba., v měsíci říjnu 2022 ve výši 15 169 Kč od Anonymizováno s.r.o. Dále se, kromě plateb v řádech stokorun, na účtu opakují platby v různé výši z účtu z názvem jméno FO dne 24. 8. 2022 ve výši 24 600 Kč, dne 7. 9. 2022 ve výši 10 000 Kč, jméno FO dne 22. 8. 2022 ve výši 8 000 Kč, dne 2. 9. 2022 ve výši 44 100 Kč, dne 4. 10. 2022 ve výši 6 000 Kč, dále pak od právnická osoba právnická osoba. dne 9. 9. 2022 ve výši 22 480 Kč, dne 11. 10. 2022 ve výši 38 278 Kč, od právnická osoba. dne 13. 9. 2022 ve výši 99 800 Kč, dále 6 plateb od Anonymizováno.R.O. dne 25. 10. 2022 a dne 26. 10. 2022 v celkové výši 26 000. Kč. Z y návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení vzal soud za prokázané, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vyšla z údajů, že žalovaný má měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 45 000 Kč, příjmy z podnikatelské činnosti ve výši 500 000 Kč, a příjem rodinných příslušníků v domácnosti ve výši 20 000 Kč, vše doloženo čestným prohlášením, a dále že výdaje žalovaného tvoří náklady spojené s bydlením ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč, a žalovaný tyto údaje uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, jak soud zjistil z této žádosti, celkové spočítané výdaje domácnosti 20 493 Kč. Žalovaný má celkem hodnota nesplacených spotřebitelských úvěrů v celkové výši dlužné jistiny 351 485,42 Kč. Celková výše splátek činní 16 976 Kč. Žalobkyně zjistila informace o žalovaném v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku, v BRKI, NRKI.

7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. Výše uvedenými důkazy má soud za dostatečně prokázaný skutkový stav v rozsahu právně relevantních tvrzení.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně.

9. Žalobkyně své nároky zakládala na smlouvě, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru dle , , dále jen „o. z.“ Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. Žalobkyně popsala proces posouzení úvěruschopnosti žalovaného v podání ze dne 29. 7. 2024 tak, že vyhodnotila informace získané především jednak z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních databází, a jednak z příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku a existenci exekučního řízení. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je veden v živnostenském rejstříku, živnostenské oprávnění nezaniklo, nebylo zrušeno, přerušeno a ani nebyly dány překážky provozování živnosti. Příjem žalovaného žalobkyně posuzovala dle jeho výše, stability, pravidelnosti, pravdivosti a udržitelnosti po celou dobu trvání obchodu. Vyšla z čestného prohlášení žalovaného, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši 45 000 Kč, příjem z podnikatelské činnosti ve výši 500 000 Kč ročně, tedy 41 667 Kč měsíčně, a další ostatní příjem ve výši 20 000 Kč (příjem rodinného příslušníka). Z důkazu u návrh na poskytnutí úvěru, má soud za prokázáno, že žalobkyně z uvedených údajů při posouzení úvěruschopnosti skutečně vycházela. Soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně zjišťovala další závazky ze spotřebitelských úvěrů žalovaného z příslušných registrů. Dále žalobkyně uvedla, že deklarovaný příjem byl ověřen dle periodických výpisů z běžného účtu žalovaného za předcházejících 6 měsíců. Tvrzené výdaje žalovaného na bydlení žalobkyně porovnala s údaji vyplývající analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Protože žalovaný uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka vyšší vyplývající ze statistických údajů Českého statistického úřadu.

13. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Žalobkyně nedostatečně zjistila a ověřila příjem žalovaného z podnikatelské činnosti. Soud má za to že nelze bez dalšího platby připsané na účet žalovaného v plné výši považovat za čistý příjem žalovaného z podnikání. Jednak je zde povinnost odvádět daň z příjmu, jednak každé podnikání sebou nese i nutné náklady. Z plateb také nelze zjistit, zda se jedná o smluvní odměnu, či zda v platbě není zahrnuta např. platba zálohy na materiál. Žalobkyně při svých úvahách nezohlednila, kdy žalovaný podnikání zahájil, přičemž z výpisu plateb na účet je zjevné, že první platby v jiné než zanedbatelné výši (z hlediska příjmu z podnikání) začaly být připisovány až od září 2022, tedy žalobkyně ani neměla postaveno na jisto, zda žalovaný měl skutečně příjem z podnikání za předcházející období. Soud tedy z provedeného dokazování učinil závěr, že pouze z transakcí na účtu nelze zjistit, zda má žalovaný skutečně tvrzený příjem z podnikáni. Navíc, jelikož žalovanému byla na účet připisována mzda od dvou zaměstnavatelů, lze předpokládat, že jeho časové možnosti pro třetí práci budou značně omezené. Žalobkyně tedy měla do hodnocení zahrnout i to v jakém oboru žalovaný podniká. Ve spojení s tím, že žalovaný čerpal v předcházející době úvěry v nemalé výši a s ohledem na jeho splátkové zatížení, má soud za to, že v tomto konkrétním případě měla žalobkyně v rámci odborné péče přistoupit k dalšímu ověření tvrzeného příjmu z podnikaní a nespokojit se pouze čestným prohlášením žalovaného, když další ověření, např. daňovým přiznáním, není spojeno v nepřiměřeným obtížemi. Jelikož tak žalobkyně neučila, porušila povinnost úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, což sebou nese právní následek v podobě neplatnosti smlouvy. Soud také i přes argumentaci žalobkyně ohledně způsobu určení výše výdajů žalovaného, a odkazu žalobkyně na rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. ze dne 28. 5. 2024, setrvává na tom, že součástí odborné péče je zjištění skutečných výdajů na bydlení, respektive, že poskytovatel spotřebitelského úvěru musí při posouzení úvěruschopnosti vycházet z faktických měsíčních výdajů, nikoli tyto nahradit statistickými daty, jak ostatně neměně dlouhodobě judikuje i Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, a jak recentně potvrdil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 7. . Také v tomto směru je tak postup žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti nedostatečný co do naplnění materiálního účelu zákona.

14. Pokud se žalobkyně dovolávala skutečnosti, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel, a že v souladu se závěry vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , nemůže být úvěrová smlouva za daných okolností posouzena jako neplatná jen pro případné porušení povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tak soud uvádí, že se jednak jedná o zcela ojedinělý názor v kontextu jinak homogenního rozhodování Nejvyššího soudu, a jednak je tento názor nesouladný s pozdějším rozhodnutím Evropského soudního dvora ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. , z nějž jednoznačně plyne, že pro posouzení platnosti či neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je bez významu, zda dlužník následně podle smlouvy plnil, či zda v souvislosti s ní utrpěl jakékoliv škodlivé následky. Zásadní je pouze to, zda úvěrující před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost s odbornou péčí.

15. Je-li smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , a to pro porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 100 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již podle smlouvy žalobkyni zaplatil, což byla částka 7 132,26 Kč. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 92 867,74 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel posoudit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný byl opakovaně vyzván k uhrazení dluhu, naposledy dopisem ze dne 20. 10. 2023, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatek), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle .

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení a , podle úspěchu ve věci. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil také příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 71,1 % nároku, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na úhradu 42,2 % svých účelně vynaložených nákladů řízení, tedy 12 366,50 Kč z celkových 29 304,50 Kč. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 3 979 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem podle dle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „ “), ve výši 5 100 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za 3 úkony právní služby podle vyhlášky, a to za převzetí a příprava zastoupení, za písemný návrh ve věci samé, za účast na jednání dne 19. 8. 2024, dále pak za 1 úkon právní služby podle vyhlášky ve výši jedné poloviny odměny, tj. 2 550 Kč, za písemnou výzvu k plnění před podáním žaloby; c/ náhrada hotových výdajů advokáta podle za 4 úkony právní služby, tj. 4 x 300 Kč za každý z úkonů právní služby; d/ náhrada za promeškaný čas advokáta 500 Kč podle vyhlášky za čas strávený cestou z Brna do Karviné a zpět k jednání dne 19. 8. 2024 v rozsahu 5 započatých půlhodin po 100 Kč podle vyhlášky; e/ náhrada cestovních výdajů advokáta ve výši podle vyhlášky za cestu z Brna do Karviné a zpět k jednání dne 19. 8. 2024, osobním automobilem zn. Škoda Octavia, RZ SPZ (ujeto celkem 380 km, průměrná spotřeba nafty 95 oktanů 4,3 l na 100 km, průměrná cena nafty za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km podle ); f/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkony právní služby - podání ze dne 29. 7. 2024, když tímto podáním žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce reagovala na výzvu soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo. Podle žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně - advokáta (platební místo).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.