Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 242/2024-34

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: Home Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0, 286 01 Čáslav

o zaplacení 86 538,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o revolvingových úvěrech č. hodnota a č. hodnota s poskytnutím úvěrových rámců do výše částka a částka, jejichž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě těchto smluv žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši částka a částka. Žalovaná se úvěry zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných k 20. dni v měsíci. Splátky však neplnila řádně a včas, dosud na úroku, poplatcích a jistině uhradila v případě smlouvy č. hodnota částku částka a v případě smlouvy č. hodnota částku částka, pročež žalobkyně v obou případech v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalované, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka se sestává z neuhrazených jistin ve výši částka a částka, poplatků ve výši částka a částka, nákladů na vymáhání v obou případech ve výši částka, a smluvních pokut v obou případech ve výši částka, dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaných a běžících úroků a úroků z prodlení. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti žalované, která svou neúčast na jednání ani neomluvila. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl o věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud ovšem z níže uvedených důvodů rozsudek pro zmeškání nevydal a provedl dokazování.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Účastníci uzavřeli ve dnech datum a datum smlouvy, podle kterých žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrových rámců částka a částka. Úroky byly sjednány ve výši 26,28 % ročně a 27,88 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peníze žalobkyni formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, resp. 3,16 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v měsíci spolu s úroky, a poplatky za pojištění úvěru ve výši částka a částka měsíčně (prokázáno smlouvami č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum). Žalovaná načerpala v případě smlouvy č. hodnota celkovou částku částka, přičemž zatím uhradila částka, a v případě smlouvy č. hodnota celkovou částku částka, přičemž na tuto uhradila částka (prokázáno výpisy čerpání, splátek a úhrad). Pro případ prodlení s úhradou splátek se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou z dlužných splátek a náklady upomínání, které žalobkyni vznikly u každé ze smluv ve výši částka (prokázáno smlouvami a výpisy čerpání, splátek a úhrad).

6. Žalobkyně před uzavřením smluv zjistila, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši částka, přičemž tento byl od datum zvýšen na částka (prokázáno oznámením o změně dávek ze dne datum). Dále žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, příjem ostatních členů domácnosti žalované činí částka měsíčně a výdaje domácnosti se pohybují od částka do částka měsíčně (prokázáno potvrzeními o prověření bonity zákazníka). Žalobkyně prověřovala žalovanou v registrech SOLUS a NRKI; žalovaná nebyla v prodlení se splácením jiných úvěrových produktů, kterých měla celkem pět až osm a na které vynakládala měsíčně od částka do částka (prokázáno úvěrovými zprávami, posouzením úvěruschopnosti klienta). Z bilance z účtu žalované za měsíc září 2021 se podává, že žalované na účet v průběhu celého měsíce přicházely od různých osob částky ve stovkách Kč, nicméně výdaje žalované i tak převyšovaly její příjmy. Z plateb učiněných žalovanou se přitom nepodává, že tyto by byly činěny na nájemné, zálohy na energie, apod. (prokázáno výpisem z účtu žalované za září 2021).

7. Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smlouvami a podmínkami, žalobkyně dluhy zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k úhradě (prokázáno výzvou ke splacení úvěrů ze dne datum). Žalobkyně dosud nezaplacené dluhy neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího archu ze dne datum).

8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen „ “), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

9. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele ( ) a žalovaná v postavení spotřebitele ( ), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v , ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

13. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

15. Z provedených důkazů soud nemá za prokázané, že žalobkyně s náležitou a odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v plné míře zjistila a ověřila oficiální příjem žalované z rodičovského příspěvku, avšak v případě jejích výdajů postupovala zcela nedůsledně. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaná sice nebyla v prodlení se splácením, ale čerpala současně vícero úvěrových produktů, což je jasným signálem, že její finanční situace pravděpodobně není uspokojivá. Platební morálka žalované tak sice mohla být dlouhodobě dobrá, ale hrazení závazků bylo zřejmě na hraně jejích finančních možností. Z výpisu bankovního účtu, který si žalobkyně nechala předložit pouze za jeden měsíc a pouze v případě smlouvy uzavřené dne datum nelze zjistit prakticky žádné relevantní informace o hospodaření žalované; účet podle všeho sloužil převážně pro příjem plateb za prodej bazarového zboží, splácení půjček a občasné nákupy. Podle výpisu nebyl na tento účet zasílán příjem žalované z rodičovského příspěvku, ani z něho nebyly žalovanou hrazeny důležité náklady její domácnosti (např. nájemné či hypotéka, energie, telefonní poplatky), resp. žalovaná nevysvětlila, kdo takové náklady v její domácnosti platí a z jakého důvodu. Deklarované výdaje na domácnost se navíc jeví jako nepřiměřeně nízké vzhledem k počtu osob v domácnosti (2 dospělí a 1 dítě). Výdaje na další životní potřeby žalované včetně nákladů na péči o nezletilé dítě potom nebyly žalobkyní vůbec zjišťovány. Pokud žalovaná měla měsíčně navíc k dispozici ještě částku částka (což plyne z výpisu z účtu a jedná se zřejmě o příjmy z prodeje použitých věcí žalované, soudě podle většího množství přijatých plateb od různých fyzických osob), tak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by se žalobkyně těmito příjmy žalované v průběhu procesu schvalování úvěru zabývala, tedy zjevně je považovala za příjmy pouze nepravidelné, které nemají na celkovou finanční situaci žalované podstatný vliv a nemělo význam k nim přihlížet. V opačném případě si měla žalobkyně povahu, původ a pravidelnost těchto příjmů nechat žalovanou objasnit, aby mohla učinit kvalifikovaný závěr o tom, zda se žalovaná může na tyto příjmy spolehnout při hrazení svých potřeb a závazků. Účet navíc vykazoval zápornou bilanci mezi příjmy a výdaji, což nasvědčuje tomu, že žalovaná měla spíše potíže vyjít se svými příjmy. Nutno dodat, že pokud měla žalobkyně některé další podklady, ve kterých žalovaná uváděla své reálné majetkové poměry včetně pravidelných příjmů a výdajů, popř. tyto následně dalšími listinami doložila, bylo její povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat.

16. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované i stran její výdajové stránky, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej ).

17. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a dalších případných poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, které soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna v souladu s zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky (částka a částka), jejichž výše je ponížena o část, kterou již žalovaná uhradila (částka a částka). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou, resp. až ode dne datum, jak žalobkyně požadovala, včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaná byla k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzvána až právě touto výzvou. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Po zohlednění těchto částek se podává, že úspěšnější ve věci byla žalovaná, které žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.