Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 134/2024-68
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne datum žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno půjčka č. hodnota, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka. Tento úvěr byl vyplacen na účet žalovaného. S touto smlouvou vyslovil žalovaný souhlas a zavázal se zaplatit poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku v 30ti měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem Anonymizováno dle splátkového kalendáře. Se způsobem zápočtu jednotlivých splátek byl žalovaný seznámen v rozpisu splátek – ve splátkovém kalendáři. Žalovaný uhradil částky částka a částka včas a počínaje datum si své povinnosti řádně neplnil a od datum se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalovaný dále provedl následující platby, které žalobce započetl následovně:
- dne datum částku ve výši částka, která byla započtena na úhradu nákladů na vymáhání (upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu nákladů na vymáhání (upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu nákladů na vymáhání (upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu nákladů na vymáhání (2 x upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu nákladů na vymáhání (upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka;
- dne datum částku ve výši částka započtena na úhradu nákladů na vymáhání (upomínka) ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, přirostlého úroku dle zápůjční úrokové sazby ve výši částka a na částečnou úhradu jistiny ve výši částka.
2. Dle ust. čl VI. odst. 1 Smluvních podmínek „nesplní-li Klient povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve jej úvěrující k úhradě dlužné splátky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dní. V případě, že Klient neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté úvěrujícím, bude úvěr zesplatněn.“ Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne datum, přes opakované upomínky žalovaný dlužnou splátku neuhradil. Proto došlo dle smluvních podmínek čl. VI odst.1 nejpozději k datum k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla povinnost zaplatit celkovou nesplacenou jistinu ve výši částka a dále příslušenství a smluvní pokuty dle čl. VI odst. 2 a násl. Smluvních podmínek. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a částku částka (smluvní pokuty). Náklady řízení byly účtovány ve výši částka.
3. Soud jednal dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem datum. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle §101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez jejich přítomnosti.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno půjčka č. hodnota, na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši částka. Dále splátkový kalendář, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, Smluvní podmínky ke Smlouvě ze dne datum, potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby částka, upomínky ze dne datum, datum. datum, datum. Předžalobní upomínka je datována dnem datum. Z části II. a III Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka. Tuto se zavázal splácet ve 30 měsících po částka, zápůjční úroková sazba činí fixně 111,33% ročně, poslední splátka je stanovena na den datum. Dále byly předloženy listin y, týkající se zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (výsledky lustrací, pohyby na jeho účtu, doklad o jeho příjmu). Žalovaný ani na výzvy dluh neuhradil, proto se žalobce obrátil na soud a požadoval nároky, které jsou specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění.
5. Podle § 580 odst. 1o.z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu o spotřebitelském úvěru, uzavřenou dne datum, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a čl. A) Smlouvy. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě žalovaný s textem smlouvy vyslovuje souhlas, proto jeho obsah těžko mohl ovlivnit. Z uzavíraného kontraktu je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele úvěru - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalovaného, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky částka, což je téměř trojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný již uhradil žalobci částku částka. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 111,33% byl určen jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru a zcela jasně neadekvátně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, při jakési „toleranci“ cca trojnásobku těchto obvyklých sazeb u nebankovních subjektů. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením splatnosti a započítatelnosti nákladů a úroků, které na sebe navazují a stávají se tak nepřehlednými. Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, a proto soud považuje celou Smlouvu o úvěru za neplatné právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách a dalších nákladech. Soud dodává, že věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být věřiteli vrácena.
6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce splatil pouze „část“ dluhu ve výši celkem částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy ze strany žalovaného nezbývá žádná částka, naopak na straně žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení u částek, uhrazených žalovaným nad částka. Žaloba byla proto o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a částky částka, v plném rozsahu zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný, ale protože žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nepožadoval, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
8. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, budou předány k vymáhání.