Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 154/2024-72

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 120 943,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 116 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 893,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 831,99 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 118 630,67 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 055,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 943,57 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 6 316 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 116 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 4 893,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 831,99 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 118 630,67 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 055,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 943,57 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 6 316 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 3. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 120 943,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 831,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 055,24 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 118 630,67 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 943,57 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 7. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Úvěrový rámec činil 121 000 Kč, žalovaný načerpal celkem částku 120 576 Kč, uhradil částku 4 517 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě celého dluhu, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením , , dále jen „ “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Ze smlouvy – „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40 000 Kč, s výší minimální splátky 3,310 % z úvěrového rámce, výše prvního čerpání činí 40 000 Kč, na účet č. č. účtu, žalovaný je čerpaný úvěr povinen splácet měsíčními splátkami, splatnými k 20. dni v měsíci. Jako datum uzavření smlouvy je uveden den 21. 7. 2022. Úvěrový rámec byl navýšen dodatkem ze dne 6. 8. 2022 na částku 166 000 Kč, jak soud zjistil z předmětných listin, „dodatek k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem var. symbol“. K akceptaci smlouvy, stejně jako dodatků žalovaným mělo dle tvrzení žalobkyně dojít prostřednictvím elektronických prostředků na dálku prostřednictvím internetového rozhraní Správce financí, do nějž se žalovaný zaregistroval, tak, že žalovaný „podepsal“ smlouvu a dodatky zadáním jedinečného kódu, který žalobkyně odeslala za tímto účelem na telefonní číslo uvedeným žalovaným. K tomu žalovaná doložila výstupy ze svého informačního systému, s uvedením data, času a telefonního čísla, kdy došlo zaslání sms kódu žalovanému a na jaké telefonní číslo, z toho že data zaslání kódu jsou shodná s daty uvedenými na smlouvě a dodatku a že telefonní číslo je shodné s tím, které je uvedeno ve smlouvě, a současně žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného (kterým se měl prokázat při registraci), učinil soud skutkový závěr, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu a její dodatek. Z y „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaný poprvé čerpal dne 22. 7. 2022, a to částku ve výši 40 000 Kč, dne 5. 8. 2022 částku 80 576 Kč, celkem jsou evidovány úhrady žalovaného ve výši 4 517 Kč. Ze sdělení Raifeisen Bank a.s. soud zjistil, že účet č. č. účtu (účet uvedený ve smlouvě) je vedený na jméno žalovaného, a dne 5. 8. 2022 byla na tento účet připsána částka 80 576 Kč, dne 22. 7. 2022 částka 40 000 Kč.

6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 21. 7. 2022, je uvedena výše příjmu žalovaného (22 800 Kč), zdroj příjmu (zaměstnanec), a zaměstnavatel (právnická osoba.), rodinný stav (rozvedený), počet vyživovaných dětí (1), vzdělání (učňovské), typ bydlení (podnájem). Z y „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného pro úvěr ve výši 121 000 Kč vyšla z výše příjmu žalovaného 22 800 Kč, z příjmu partnera 16 000 Kč, z toho, že bydlí v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost a splátky jiným společnostem činí 17 200 Kč. Informace z registru SOLUS a NRKI měla ze dne 21. 7. 2022, ověření v registru centrální evidenci exekucí došlo dne 21. 7. 2022. Z úvěrové zprávy soud vzal za prokázané, že žalobkyně zjišťovala z registrů další spotřebitelské úvěry žalovaného, s tím výsledkem, že je evidováno 5 odmítnutých žádostí o „splátkové“ úvěry a 7 odmítnutých o „kreditní karty“. Žalobkyně dále doložila výpis z účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 (od 1. 7. 2022 do 21. 7. 2022) a červen 2022. Z těchto výpisů je možné zjistit z příchozích plateb výši příjmu žalovaného (od Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba.), v měsíci červnu 22 050 Kč, v měsíci červenci 22 432 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila příjem žalovaného z výpisu z účtu za měsíce měsíc červen 2022, výpis z účtu za měsíc červenec nemohla mít žalobkyně k dispozici, neboť tento pokrývá i období po uzavření smlouvy. Z nahrávky telefonického hovoru soud zjistil, že pracovnice žalobkyně telefonuje žalovanému za účelem zjištění údajů pro poskytnutí půjčky o kterou žádal, žalovaný uvedl, že za bydlení platí 9 200 Kč, další náklady činní 9 nebo 8 tisíc měsíčně, platí výživné. Pracovnice se nezeptala na výši výživného, které je povinen žalovaný platit.

7. Žalovaný byl dopisem ze dne 21. 12. 2022, odeslaným dne 22. 12. 2022, vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 19. 1. 2023 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).

8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu č. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ “), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

12. V dané věci bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného jednak před uzavřením samotné smlouvy jednak před navýšením úvěrového rámce dodatkem ke smlouvě, neboť tímto dodatkem došlo k významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla, že vychází z kreditního skóre žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vyhodnocení vykonává automatizovaný systém. Pro získání informací důležitých pro vyhodnocení bonity žadatele o úvěr jsou využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. Žalobkyně uvedla, že při výpočtu úvěruschopnosti ohledně výdajů vychází buď z minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti, což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, který vychází z počtu osob v domácnosti, vč. vyživovaných dětí a velikosti obce, anebo vychází z celkových pravidelných měsíčních výdajů celé domácnosti, deklarovaných klientem v rámci žádosti o úvěr obsahující součet výdajů domácnosti na bydlení, splátek klienta a ostatních členů domácnosti, a dalších pravidelných nákladů spojených se zdravotní péčí, cestováním do zaměstnání atd. Žalobkyně užívá 2 typy výpočtu, při prvním způsobu vyšla z příjmu žalovaného uvedeného v žádosti (22 800 Kč), životního minima (4 250 Kč), životního minima na 1 vyživované dítě (1 450 Kč), splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC (1 981 Kč), splátky v HC (2 059 Kč), výše splátky schváleného úvěru (1 324 Kč). Při druhém způsobu výpočtu žalobkyně vyšla z příjmu žalovaného uvedeného v žádosti (22 800 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti, (16 000 Kč), splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC (1 981 Kč), splátky v HC (2 059 Kč), výše splátky schváleného úvěru (1 324 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč), životního minima členů domácnosti (10 990 Kč).

13. Žalobkyně tak kromě deklarované výše příjmu žalovaného nevyšla ze skutečných, zjištěných údajů o žalovaném, nezohlednila jím uváděnou výši nákladů na bydlení (v telefonickém hovoru iniciovaném samotnou žalobkyní), ani nezjišťovala skutečnou výši výživného, o kterém žalovaný uváděl že ho hradí, ale tyto nahradila jí určenými paušálními, neidividualizovanými, částkami. Žalobkyně kalkulovala také s příjmem ostatních členů domácnosti ve výši 16 000 Kč, který nikterak neověřovala.

14. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Povinnost poskytovatele úvěru zjistit skutečnou výši výdajů alespoň na bydlení, neboť výdaje na bydlení jsou nutnou součástí životních nákladů a v zásadní výši v poměru k ostatním životním nákladům, nelze obcházet vytvořením modelu ze statistických dat a normativních nákladů na bydlení, a nahradit skutečné výdaje částkou dle určení poskytovatele úvěru, nadto v situaci, kdy spotřebitel tyto údaje sám uvádí.

15. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy.

16. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 120 576 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již podle smlouvy právní žalobkyni, zaplatil. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 116 050 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný opakovaně byl vyzván k uhrazení dluhu, naposledy dopisem ze dne 19. 1. 2023, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatek), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle .

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení a dle poměru úspěchu ve věci, při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil také příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 59,65 % nároku, žalovaný byl tedy úspěšný z 40,35 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na úhradu 19,30 % svých nákladů řízení, tj. 6 316 Kč. Jedná se o tyto účelně v řízení vynaložené náklady: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 4 838 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem podle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „ “), sazba za jeden úkon činí 5 940 Kč za 3 úkony právní služby podle vyhlášky, a to za převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé – žaloba, účast na jednání před soudem dne 9. 7. 2024, dále pak za 1 úkon právní služby podle vyhlášky (ve výši jedné poloviny) za písemnou výzvu k plnění před podáním žaloby,; c/ náhrada hotových výdajů advokáta podle vyhlášky za 4 úkony právní služby, tj. 4× 300 Kč za každý z úkonů právní služby; d/ náhrada za promeškaný čas advokáta 200 Kč podle vyhlášky za čas strávený cestou z Ostravy do Karviné a zpět k jednání dne 9. 7. 2024 v rozsahu 2 započatých půlhodin po 100 Kč podle vyhlášky; e/ náhrada cestovních výdajů advokáta 328,86 Kč podle vyhlášky za cestu z Ostravy do Karviné a zpět k jednání dne 25. 1. 2024, osobním automobilem zn. Mercedes-Benz C 200, RZ SPZ (ujeto celkem 96 km, průměrná spotřeba nafty 4,8 l na 100 km, průměrná cena nafty za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km podle ); f/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za úkony právní služby - podání ze dne 5. 7. 2024 když tímto podáním žalobkyně prostřednictvím svého zástupce reagovala na výzvy soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo. Stejně tak žalobkyni soud nepřiznal právo na náhradu za účast ujednání dne 13. 8. 2024, neboť jednání konané dne 9. 7. 2024 bylo odročeno za účel doplnění důkazů ze strany žalobkyně, přičemž žalobkyně mělo možnost předmětný důkaz (výpis z účtu zaslat soudu již před jednáním konaným dne 9. 7. 2024), následky jejího pochybení, tak nemůžou jít na vrub žalovanému. Soud dále uvádí, že předžalobní výzvu k plnění posoudil jako úkon, za nějž náleží odměna ve výši jedné poloviny, neboť ačkoli výzva byla označena jako výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, ve skutečnosti šlo o jednoduchou výzvu k plnění obsahující identifikaci smlouvy a výši dluhu, přičemž byla sice ve výzvě citována ujednání o splatnosti úvěru ve splátkách dle smlouvy, nicméně dlužná částka nebyla nikterak strukturována co do jednotlivých nároků dle smlouvy, a soud tedy uzavřel, že výzva skutkový a právní rozbor v dostatečné intenzitě ve smyslu informační hodnoty pro dlužníka neobsahovala, ostatně s ohledem na právní i skutkovou nekomplikovanost sporu v daném případě by se zpracování jiné než prosté výzvy k plnění z hlediska naplnění funkce předžalobní výzvy jako upomínky dlužníka před podání žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti, jevilo jako neúčelné.

18. Podle ustanovení žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.