Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 84/2024-38
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci
žalobkyně:
Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalované:
Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 040 Kč od 29. 11. 2009 do 23. 1. 2011, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 540 Kč od 29. 11. 2009 do 23. 1. 2011 zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 261 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 040 Kč od 29. 11. 2009 do 23. 1. 2011, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 9 540 Kč od 29. 11. 2009 do 23. 1. 2011 zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 261 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 5. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. tel. číslo, uzavřené dne 29. 11. 2009 mezi právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. 1“) a žalovanou. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 540 Kč. Žalovaná byla povinna půjčku splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnosti poslední splátky připadla na den 23. 1. 2011. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, na svůj dluh uhradila celkem 1 960 Kč. Ode dne 24. 1. 20211 se dostala do prodlení s úhradou částky 25 580 Kč (15 000 Kč jistina a 10 580 Kč nedoplatek souhrnného poplatku). Pohledávka za žalovanou, jejíž výše činila 25 580 Kč, byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupena na společnost Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. 2“) a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na současnou žalobkyni. Ode dne postoupení neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024 žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Kromě dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok od 29. 11. 2009 do 23. 1. 2011 ve výši 10 580 Kč jako nedoplatek smluvního poplatku a zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovanou, ta ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto její souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 11. 2009 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč. Strany si mezi sebou sjednaly poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 540 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem splácet v pravidelných 60týdenních splátkách po 465 Kč s tím, že výše poslední splátka činila 105 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit právním předchůdci žalobkyně č. 1 částku 27 540 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 6. 2015 mezi právním předchůdcem žalobkyně č. 1 a právním předchůdcem žalobkyně č. 2 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na právního předchůdce žalobkyně č. 2.
6. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 informoval žalovanou o postoupení pohledávky na právního předchůdce žalobkyně č. 2 a vyzval ji, aby na svůj dluh z úvěrové smlouvy napříště plnila již výhradně ve prospěch právního předchůdce žalobkyně č. 2. Dle přiloženého poštovního podacího archu byl dopis žalované odeslán dne 29. 7. 2015.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně č. 2 a žalobkyní (správní deník zdejšího soudu sp. zn. 20 Spr 471/218) bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni.
8. Z dopisu ze dne 18. 9. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 2 informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z úvěrové smlouvy napříště plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího archu byl dopis žalované odeslán dne 20. 9. 2018.
9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 25 580 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího archu bylo oznámení odesláno žalované dne 26. 4. 2024.
10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 uzavřel se žalovanou dne 29. 11. 2009 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované částku 15 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 12 540 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku spolu s poplatkem splatit v pravidelných 60týdenních splátkách po 465 Kč, respektive po 105 Kč v případě poslední splátky. Pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena na právního předchůdce žalobkyně č. 2 a následně na současnou žalobkyni, která vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.
11. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům.
12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) postupoval soud v případě smlouvy o půjčce podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).
13. Uzavřená smlouva o půjčce se řídí ust. § 657 a násl. obč. zák., ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. Z uvedeného důvodu je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).
14. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.
15. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
16. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 12 540 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté půjčky 15 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách (224,28 %).
18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 3 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté půjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.
19. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná kromě částky 1 960 Kč na uvedenou půjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou půjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 12 540 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 83,6 % půjčky, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20 % poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 15 000 Kč s kapitalizovaným úrokem představujícím část nedoplatku na souhrnný poplatek ve výši 1 040 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 3 000 Kč – 1 960 Kč, které žalovaná uhradila).
20. Dle názoru soudu žalobkyni dále svědčí i nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 o. z., z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to od 2. 7. 2015.
21. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 9 540 Kč (12 540 – 3 000) s příslušenstvím, a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.
22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT – po 300 Kč za jeden (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem tedy 900 Kč, a dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč [0,21 x (900 + 300)]. Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 452 Kč (1 000 + 900 + 300 + 252). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 580 Kč (15 000 Kč + 10 580 Kč). Žalobkyni však bylo vyhověno pouze co do částky 16 040 Kč (15 000 Kč + 1 040 Kč), žaloba byla pro částku 9 540 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 62,7 % ku 37,3 % ve prospěch žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 25,4 % (62,7 % - 37,3 %) ve prospěch žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 622,80 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.