Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 452/2021-65
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 92.000, Kč
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 92.000,- Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 92.000,- Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum, ve znění pozdějších podání, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 92.000,- Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., s žalovanou uzavřela dne datum Smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. hodnota, na jejímž základě Zástavní smlouvou č. hodnota ze dne datum (dále též jako „zástavní smlouva“) došlo ke zřízení zástavního práva k bytové jednotce č. Anonymizováno v domě č.p. Anonymizováno, na pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, a ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. Anonymizováno na společných částech domu č.p. Anonymizováno a ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. Anonymizováno na pozemku parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno, katastrální území adresa, obec adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále též jako „bytová jednotka“ nebo „zástava“). Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Dle zástavní smlouvy se žalovaná zavázala, že nebude bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele (žalobkyně) zástavu převádět, jinak s ní nakládat, zatěžovat a ani k ní nebude zřizovat jakákoli práva třetích osob. Jelikož na listu vlastnictví č. hodnota došlo k zápisu exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí Exekutorského úřadu v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno, měla se žalovaná dopustit porušení zástavní smlouvy. Dle zástavní smlouvy je (bylo) povinností žalované písemně oznamovat zástavnímu věřiteli (žalobkyni) zamyšlené změny či úpravy, na základě kterých by mohlo dojít ke snížení hodnoty zástavy. Jelikož na listu vlastnictví č. hodnota došlo k zápisu vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno, dopustila se žalovaná porušení zástavní smlouvy. Z těchto důvodů žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení smluvní pokuty ve výši 92.000,- Kč (2 x 46.000,- Kč). Žalovaná, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy, smluvní pokuty nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 92.000,- Kč a náhrady nákladů řízení.
2. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že právní jednání žalované spočívající v porušení zástavní smlouvy je konkrétně představováno tím, že (i) na listu vlastnictví č. hodnota došlo k zápisu exekučního příkazu, když žalovaná se zástavní smlouvou zavázala k tomu, že zástavu nebude zatěžovat a zřizovat k ní práva třetích osob, že (ii) žalovaná neoznámila zástavnímu věřiteli (žalobkyni) zápis listin y finančního úřadu. Žalobkyně doplnila, že nemůže souhlasit s požadavkem soudu na aktivní jednání žalované, když obě exekuce byly způsobeny právě a jenom v důsledku jednání žalované, která neplnila své povinnosti, a v důsledku tohoto jednání (opomenutí) žalované byly provedeny zmiňované zápisy na list vlastnictví č. hodnota. Bylo na vůli žalované, aby k těmto zápisům nedošlo. Tato však jednala protiprávně. Práva o povinnosti ze zástavní smlouvy přešla na žalovanou účinností kupní smlouvy ze dne datum.
3. Žalobkyně závěrem dodala, že v jiné věci týkající se však stejných účastníků a identických skutečností byl zdejším soudem dne datum vydán elektronický platební rozkaz. Pakliže soud při (před) vydání/m elektronického platebního rozkazu provedl právní posouzení žaloby a dospěl k závěru, že žaloba je oprávněná, pročež vydal elektronický platební rozkaz, měl by soud z hlediska principu předvídatelnosti žalobě vyhovět.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.
5. Soud ve věci nařídil jednání a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:
6. Z listin y označené jako Výpis z katastru nemovitostí soud zjistil, že tento výpis se týká listu vlastnictví č. hodnota, že tam je zapsáno vlastnické právo pro žalovanou k bytové jednotce, že tato nemovitost (bytová jednotka) je zatížena zástavním právem smluvním na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva č. hodnota ze dne datum pro právní předchůdkyni žalobkyně (i) z důvodu peněžitého dluhu ve výši 460.000,- Kč, včetně příslušenství, (ii) k zajištění dluhů ze smluvních pokut do výše 46.000,- Kč dle čl. II. zástavní smlouvy. V této listin ě je taktéž obsaženo vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno jakož je tam zaznamenán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorského úřadu v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno.
7. Z listin y označené jako Výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě smluvních pokut ve výši 92.000,- Kč, a to do sedmi dnů ode dne doručení této listin y. Tato listin listina byla rovněž označena jako předžalobní výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “).
8. Z listin y označené jako Potvrzení o podání soud zjistil, že žalované bylo dne datum prostřednictvím držitele poštovní licence žalobkyní odesláno podání ze dne datum.
9. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované skrze tuto listin u oznámila, že pohledávku vzniklou z titulu smlouvy č. hodnota, a to včetně příslušenství, postoupila na žalobkyni.
10. Z listin y označené jako Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru č. hodnota (dále jen jako „smlouva o úvěru“) soud zjistil, že tato listin listina (smlouva) byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jež připojila svůj podpis na tuto listin u dne datum, a žalovanou, jež připojila svůj podpis na tuto listin u dne datum, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalované ve výši 460.000,- Kč za účelem koupě bytové jednotky. V čl. VI. listin y je zmíněno, že smluvní strany si ujednaly, že k zajištění peněžitých dluhů žalované bude ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zastavena bytová jednotka.
11. Z listin y označené jako Zástavní smlouva č. hodnota soud zjistil, že tato listin listina (smlouva) byla uzavřena mezi Anonymizováno adresa, r.č. č. účtu, jako zástavcem, jenž připojil svůj podpis na tuto listin u dne datum, právní předchůdkyní žalobkyně, jako zástavním věřitelem, jež připojila svůj podpis na tuto listin u dne datum, a žalovanou, jako vedlejším účastníkem, jež připojila svůj podpis na tuto listin u dne datum, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k bytové jednotce k zajištění dluhu ze smlouvy o úvěru do výše 460.000,- Kč a k zajištění dluhů ze smluvních pokut vyúčtovaných dle této smlouvy do výše 46.000,- Kč. V čl. III. 8. této listin y se zástavce zavázal, že nebude bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele zástavu převádět, jinak s ní nakládat, zatěžovat a ani k ní nebude zřizovat jakákoliv práva třetích osob. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z výše úvěru, tj. z částky 460.000,- Kč. V čl. III. 11. této listin y se zástavce zavázal, že zástavnímu věřiteli bude písemně oznamovat zamýšlené změny, či úpravy, na základě kterých by mohlo dojít ke snížení hodnoty zástavy, ke změně charakteru zástavy a tím by došlo k znesnadnění uspokojení zástavního věřitele. Pro případ porušení této povinnosti byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z výše úvěru, tj. z částky 460.000,- Kč. V čl. VII. 4. této listin y je uvedeno, že práva a závazky z této smlouvy přecházejí převodem vlastnictví zástavy na vedlejšího účastníka dle této smlouvy, a to do doby úplného splnění dluhů z úvěrové smlouvy.
12. Z listin y označené jako Výzva k úhradě smluvních pokut ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovavou vyzvala k úhradě smluvních pokut v celkové výši 92.000,- Kč, a to do datum.
13. Z listin označených jako Podací lístek a Sledování zásilek ze dne datum, resp. ze dne datum, soud zjistil, že listin listina označená jako Výzva k úhradě smluvních pokut ze dne datum byla žalované odeslána prostřednictvím držitele poštovní licence.
14. Z vyjádření zástupce žalobkyně učiněného při jednání dne datum soud zjistil, že bytová jednotka (zástava) byla v rámci insolvenčního řízení zpeněžena a výtěžek zpeněžení ve výši 880.623,17 Kč byl vyplacen žalobkyni.
15. Přípisem ze dne datum soud vyzval žalobkyni, aby soudu předložila Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, jakož aby i soudu sdělila, za jakou cenu byla tato konkrétní pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Přípis soudu byl zástupkyni žalobkyně doručen do datové schránky fikcí dne datum, přičemž žalobkyně na výzvu soudu ve stanovené lhůtě, jakož ani později, nijak nereagovala.
16. Soud byl připraven, pokud by se žalobkyně, resp. její zástupkyně, k odročenému jednání dne datum dostavila, poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. o.s.ř. o nutnosti předložení Smlouvy o postoupení pohledávek, jakož i sdělení, za jakou částku byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Takové poučení se poskytuje toliko při jednání. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, se sama připravila o možnost poskytnutí dobrodiní dle § 118a o.s.ř. o.s.ř.
17. Z hlediska skutkového závěru soud předně uvádí, že nemá za prokázané, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni skutečně přešla na podkladě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Je tomu z důvodu, že soud nedisponuje samotnou smlouvou, pročež vychází toliko z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kde je výslovně zmíněno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku vzniklou z titulu smlouvy č. hodnota.
18. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy: (i) Smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru č. hodnota a (ii) Zástavní smlouvu č. hodnota, přičemž číslo, které tyto smlouvy identifikuje, je v obou případech totožné, je proto pouze a jenom na podkladě Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum nemožné bez dalšího definitivně konstatovat (učinit skutkový závěr), zda došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru anebo z titulu zástavní smlouvy.
19. Pakliže by žalobkyně soudu k jeho výzvě Smlouvu o postoupení pohledávek předložila, lze důvodně předpokládat, že z jejího obsahu by bylo možno zjistit, jaká konkrétní pohledávka za žalovanou, resp. z jaké smlouvy (z jakého titulu), byla postoupena na žalobkyni. Tím, že žalobkyně tímto způsobem nepostupovala, nelze výhradně na základě Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum určit, z jakého konkrétního smluvního titulu byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
20. Není úkolem soudu, aby spekuloval nebo činil neprokázaný závěr, že s ohledem na obsah žaloby lze předpokládat, že na žalobkyni zřejmě přešla pohledávka z titulu zástavní smlouvy, a nikoliv z titulu smlouvy o úvěru. Takový skutkový závěr je třeba postavit najisto, a to výlučně na podkladě provedeného dokazování. Jestliže má soud v tomto směru pochybnosti, je nutno je odstranit, pročež soud učinil výzvu ze dne datum. Žalobkyně však ke své škodě na výzvu soudu nikterak nereagovala.
21. Pokud soud učinil skutkový závěr, že nemá za prokázané, že tvrzená a žalovaná pohledávka na žalobkyni skutečně přešla, má tato okolnost za následek, že žalobkyni nesvědčí aktivní věcná legitimace, tj. tvrzené subjektivní právo, kterého se podanou žalobou domáhá, což je samo o sobě důvodem, aby žaloba byla po provedeném dokazování bez dalšího zamítnuta.
22. I kdyby soud připustil, že tvrzená a žalovaná pohledávka ze smluvních pokut přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a že proto žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace, přesto by uzavřel, že žaloba je nedůvodná, pročež by ji v celém rozsahu zamítnul, a to z následujících důvodů.
23. Z provedeného dokazování je zřejmé, že v zástavní smlouvě je v čl. III. 8. uvedeno, že zástavce se zavázal, že nebude bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele zástavu převádět, jinak s ní nakládat, zatěžovat a ani k ní nebude zřizovat jakákoliv práva třetích osob. V čl. III. 11. téže smlouvy je ujednáno, že zástavce se zavázal, že zástavnímu věřiteli bude písemně oznamovat zamýšlené změny, či úpravy, na základě kterých by mohlo dojít ke snížení hodnoty zástavy, ke změně charakteru zástavy a tím by došlo k znesnadnění uspokojení zástavního věřitele. Pro případ porušení těchto povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z výše úvěru, tj. z částky 460.000,- Kč. Smluvní pokuta činí 46.000,- Kč.
24. Jelikož se žalovaná stala vlastníkem bytové jednotky (zástavy), přešla na ni práva a povinnosti vyplývající ze zástavní smlouvy. Žalovaná v této smlouvě vystupovala původně jako vedlejší účastník, když až následně po převodu vlastnického práva k bytové jednotce na žalovanou se tato ocitla v postavení zástavce.
25. Soud je toho názoru, že jak z čl. III. 8., tak i z čl. III. 11. zástavní smlouvy plyne, že aby žalovaná porušila povinnosti obsažené v těchto článcích a žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně, v postavení zástavního věřitele vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, bylo by zapotřebí, a to shodně v obou případech, aby žalovaná vykonala aktivní právní jednání, které by zcela jednoznačně směřovalo k tomu, že by s bytovou jednotkou (zástavou), bez předchozího písemného souhlasu, aktivně nakládala takovým způsobem, že by ji převáděla, jinak s ní nakládala, že by ji zatěžovala, nebo by k ní zřizovala jakákoliv práva třetích osob.
26. Obdobně ve druhém případě by žalovaná musela činit aktivní právní jednání spočívající v zamýšlené změně či úpravě bytové jednotky (zástavy), čímž by mohlo dojít ke snížení hodnoty bytové jednotky (zástavy), ke změně charakteru bytové jednotky (zástavy), čímž by došlo k znesnadnění uspokojení zástavního věřitele, tj. žalobkyně, a to bez (předchozího) písemného oznámení.
27. Soud je přesvědčen, že v obou případech, aby se aktivovalo porušení smluvně ujednaných povinností, musela by žalovaná uskutečnit aktivní právní jednání. Nepostačuje právní jednání spočívající v pouhém opomenutí. Aktivní právní jednání žalované by zejména mělo záležet v tom, že by se žalovaná snažila bytovou jednotku prodat (zcizit), či jinak převést na třetí osobu, zatížit anebo zřídit práva třetí osoby, a to vše základě smluvního ujednání, kde by žalovaná byla jednou ze smluvních stran, když by se jednalo o dvou či vícestranné právní jednání.
28. Soud se domnívá, že samotná okolnost, že Exekutorský úřad v adresa jednostranně bez jakékoliv participace či součinnosti ze strany žalované vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí (bytové jednotky), nepředstavuje skutečnost, jež by ze strany žalované znamenala porušení čl. III. 8. zástavní smlouvy a aktivaci ustanovení o smluvní pokutě za porušení této smlouvy.
29. Je tomu z důvodu, jak již bylo naznačeno, že exekuční příkaz byl vydán Exekutorským úřadem v adresa, nikoliv žalovanou, či za její aktivní spolu/účasti. Vydání exekučního příkazu ze strany zmíněného Exekutorského úřadu se v tomto ohledu míjí s obsahem (smyslem a účelem) čl. III. 8. zástavní smlouvy. Žalovaná neučinila žádné aktivní právní jednání, když takový závěr z provedeného dokazování nevyplynul, když ostatně nebyl ani tvrzen, jehož důsledkem by bylo to, že by žalovaná bytovou jednotku (zástavu), bez předchozího písemného souhlasu, převáděla, že by s ní jinak nakládala, že by ji zatěžovala (nebo zatížila), či k ní zřídila právo třetí osoby. Nic takového nebylo prokázáno.
30. Soud v obecné rovině souhlasí s žalobkyní potud, že exekuční řízení je s největší pravděpodobností následkem toho, že žalovaná své (jiné) povinnosti neplnila řádně a včas, pročež jejich nedobrovolné splnění bylo následně řešeno a vymáháno v rámci exekučního řízení, tj. vydáním exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí.
31. Soud se ovšem už neshoduje s žalobkyní v tom směru, že když žalovaná někde na počátku celé záležitosti nebyla schopna dostát svým povinnostem, což pak vyústilo v zahájení exekučního řízení a ve vydání exekučního příkazu, že by to znamenalo porušení čl. III. 8. zástavní smlouvy. Žalovaná sice (teoreticky) mohla ovlivnit to, zda řádně a včas dostojí svým povinnostem, tj. např. v termínu splatnosti v plné výši uhradí peněžitý dluh. V případě porušení těchto povinností však žalovaná již jen obtížně mohla ovlivnit navazující kroky věřitele a později pověřeného exekutora, tj. např. zda pověřený exekutor věc bude řešit vydáním exekučního příkazu.
32. Soud má za to, že takto extenzivním způsobem, jak to činí žalobkyně, nelze počáteční omisivní právní jednání žalované vykládat. Soud je přesvědčen, že takovému výkladu neodpovídá nejen samotný text (obsah) čl. III. 8. zástavní smlouvy z hlediska jazykového výkladu, nýbrž ani z hlediska jeho smyslu a účelu. Povinnost obsažená v tomto článku zástavní smlouvy mířila na jiné situace, než která má být sankcionována.
33. Pokud se jedná o tvrzené porušení čl. III. 11. zástavní smlouvy tím, že na listu vlastnictví č. hodnota došlo k zápisu vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa, ze dne datum, č.j. Anonymizováno, soud obdobně jako v předchozím případě neshledal, že by tato skutečnost měla znamenat porušení zmíněného článku zástavní smlouvy.
34. Tento článek zástavní smlouvy směřuje na situace, přičemž soud připomíná, že předmětem zástavy je (byla) bytová jednotka, když by žalovaná zamýšlela zrealizovat změnu či úpravu bytové jednotky, tj. jednalo by se o aktivní právní jednání žalované spočívající především v rekonstrukci bytové jednotky nebo v provedení jiných stavebně-technických úprav.
35. V takovém případě by žalovaná o těchto zamýšlených změnách či úpravách bytové jednotky měla nesporně žalobkyni, jakožto zástavního věřitele, předem písemně informovat, resp. zamýšlené změny či úpravy bytové jednotky by žalovaná měla žalobkyni písemně oznámit a vyžádat si písemný souhlas k jejich provedení. Jednalo by se o zamýšlené změny či o úpravy bytové jednotky, které by teoreticky mohly vést ke snížení hodnoty bytové jednotky, jakožto zástavy, nebo ke změně jejího charakteru a tím pádem k znesnadnění uspokojení zástavního věřitele, tj. žalobkyně. Proto požadavek na předchozí písemný souhlas lze pokládat za plně akceptovatelný, tj. za důvodný. Dle soudu však taková situace v projednávané věci nenastala.
36. Skutečnost, že na listu vlastnictví č. hodnota došlo k zápisu vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa ze dne datum, č.j. Anonymizováno, nelze subsumovat pod situaci předvídanou čl. III. 11. zástavní smlouvy, tj. že žalovaná tímto zápisem zamýšlela provést změnu či úpravu bytové jednotky, kterou byla povinna žalobkyni písemně oznámit, neboť pro její realizaci si měla opatřit předchozí písemný souhlas žalobkyně.
37. Lze si jen obtížně představit situaci, jak by bylo možno po žalované důvodně a spravedlivě požadovat, aby žalobkyni písemně (předem) oznámila zamýšlené změny či úpravy zástavy spočívající v tom, že Finanční úřad pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa zamýšlí dne datum vydat dotyčné usnesení, které bude následně zaznamenáno na listu vlastnictví č. hodnota. Dle soudu nemůže být sporu o tom, že žalovaná změny nebo úpravy bytové jednotky, které byly zapsány na listu vlastnictví č. hodnota, nijak nezamýšlela. Nelze se opodstatněně domnívat, že by žalovaná sama požádala finanční úřad o vydání předmětného usnesení, aby následně došlo k jeho zápisu na list vlastnictví č. hodnota. Pakliže žalovaná žádné takové změny nezamýšlela, nebylo zde ničeho, co by bylo třeba žalobkyni písemně oznamovat, pročež je vyloučeno, aby ze strany žalované došlo k porušení čl. III. 11. zástavní smlouvy.
38. V opačném případě by se jednalo o požadavek, který by žalovaná při nejlepší vůli nemohla splnit. Asi nelze oprávněně předpokládat a ani důvodně požadovat, že by žalovaná měla předem (písemně nebo ústně) kontaktovat Finanční úřad pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v adresa, a požádat jej, aby v případě, že bude činit procesní kroky, které by se mohly týkat zástavy, aby o tom žalovanou předem informoval, aby tato o tom mohla následně informovat žalobkyni, popř. si pro takové kroky zajistila písemný souhlas žalobkyně, čímž by žalovaná dostála povinnosti obsažené v čl. III. 11. zástavní smlouvy. Takový požadavek, jenž by měl být kladen na žalovanou, musí soud odmítnout.
39. Jako nedůvodné soud rovněž vyhodnotil žalobní tvrzení žalobkyně, že žalovaná měla porušit tento článek zástavní smlouvy tím, že neoznámila zápis (vyrozumění) soudního exekutora žalobkyni.
40. Je tomu z důvodu, že dle zmíněného článku zástavní smlouvy měla žalovaná toliko písemně oznámit žalobkyni zamýšlené změny či úpravy zástavy, pro jejichž realizaci si měla opatřit písemný souhlas žalobkyně, a nikoliv jí písemně oznamovat skutečnosti, které již nastaly.
41. S ohledem na shora rozvedené skutečnosti lze uzavřít, že tím, že došlo na listu vlastnictví č. hodnota k zápisu exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí, resp. k zápisu vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení finančního úřadu, nedošlo k porušení čl. III. 8. a 11. zástavní smlouvy, pročež žalobkyni vůči žalované nevzniklo subjektivní právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 92.000,- Kč (2 x 46.000,- Kč).
42. A konečně soud uvádí, že i kdyby v řízení bylo prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze zástavní smlouvy, a že se žalovaná dopustila porušení čl. III. 8. a 11. zástavní smlouvy, soud by přesto žalobě nevyhověl s poukazem na to, že přiznání a výkon takového subjektivního práva ze strany žalobkyně by byl rozporný s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ “).
43. Soud považuje za vhodné připomenout, že smluvní pokuta obecně plní funkci sankční, kompenzační, ale především plní funkci preventivní.
44. Smyslem a účelem čl. III. 8. a 11. zástavní smlouvy, které byly utvrzeny smluvní pokutou, bylo zabránění tomu, aby žalovaná se zástavou nenakládala tak, že by bylo ohroženo či znesnadněno subjektivní právo zástavního věřitele (právní předchůdkyně žalobkyně) na uspokojení ze zástavy (např. pro případ jejího nedobrovolného zpeněžení v rámci exekučního či insolvenčního řízení).
45. Za situace, kdy zástava (bytová jednotka) byla zpeněžena a z výtěžku zpeněžení žalobkyně, tj. nikoliv právní předchůdkyně žalobkyně, prokazatelně získala částku ve výši 880.623,17 Kč, je nepochybné, že preventivní funkce smluvní pokuty byla bezezbytku naplněna a že subjektivní právo na uspokojení ze zpeněžení zástavy nebylo tvrzeným protiprávním právním jednáním žalované nijak znesnadněno či ohroženo.
46. Pakliže žalobkyni byla vyplacena částka ve výši 880.623,17 Kč, a pokud žalobkyně za postoupení této konkrétní pohledávky bezpochyby právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila částku, která by zcela odpovídala či se alespoň z větší části blížila její nominální hodnotě, když soudu je z úřední činnosti známo, že pohledávky takového typu se s ohledem na typ a druh ne/zajištění postupují za zlomek jejich nominální hodnoty, nikoliv však za cenu korespondující jejich nominální hodnotě, když by to ekonomicky nedávalo smysl, což ostatně velmi dobře ilustruje skutečnost, že žalobkyně na výzvu soudu ohledně sdělení ze dne datum nijak nereagovala, tak za této situace soud neshledává žádný legitimní právní důvod, na jehož podkladě by měla být aktivována sankční funkce smluvní pokuty a žalobkyni přiznána ještě další částka ve výši 92.000,- Kč.
47. Smluvní pokuta, resp. její sankční složka, neslouží a nemůže sloužit jako prostředek k dosažení dalšího zisku, jak se o to žalobkyně v této konkrétní věci zjevně snaží. Soud takové snaze nehodlá a nebude poskytovat právní ochranu.
48. Účelem smluvní pokuty je primárně donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění smluvně ujednaného závazku. Smluvní pokuta má sice taktéž sankční charakter, neboť dlužníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti, tj. povinnosti zaplatit smluvní pokutu. Toto obecně platné konstatování ovšem dostává zcela jiný právní i etický rozměr, pakliže v pozici věřitele již nevystupuje původní účastník smluvního vztahu, tj. hypoteční banka, která žalované poskytla peněžní prostředky, nýbrž profesionální skupitel pohledávek, tj. žalobkyně.
49. Soud si uvědomuje, že v civilním sporném řízení není jeho úkolem posuzovat, zda dosažený zisk žalobkyně je již dostatečný, anebo zda má žalobkyně právo na dosažení ještě většího (dalšího) zisku, jež má v obou případech společný základ v jediné zástavní smlouvě.
50. Soud však nemůže být toliko pasivním přihlížitelem, jestliže je žalobkyně specializovaným skupitelem pohledávek, jestliže za postoupenou pohledávku již dostala lukrativně zaplaceno, a jestliže je zákonnou povinností soudu zkoumat, zda před poskytnutím peněžních prostředků byla ze strany poskytovatele úvěru řádně ověřena úvěruschopnost spotřebitele (žalované).
51. Ověření úvěruschopnosti spotřebitele má zabránit tomu, aby spotřebitel, který potencionálně není schopen dostát svým (budoucím) závazkům, se právě i z tohoto důvodu později nedostal do bezvýchodné situace a dluhové pasti, resp. do nekonečné dluhové spirály, z níž není často žádného úniku. Úkolem soudu je zamezení či minimalizování vzniku takových situací, které pak mohou mít celospolečenský negativní rozsah.
52. Jedná se zejména o ochranu společnosti před predátorskými poskytovateli peněžních prostředků, potažmo před společnostmi, které se na profesionálním základě systematicky sofistikovaným způsobem zaměřují na odkup dlužných pohledávek, a to jednotlivě či portfoliovou cestou. Smyslem a účelem poskytnutí peněžních prostředků není v takovém případě zpravidla dosažení přiměřeného zisku ze smluvních úroků úvěru/zápůjčky či souvisejících poplatků za rozličné služby, nýbrž nejcharakterističtějším cílem takových subjektů je zpeněžení zástavy, která je velmi mnohdy představovaná bonitní nemovitostí. Zpeněžení zástavy je často hlavním záměrem a účelem poskytnutí peněžních prostředků, nikoliv jejich vrácení.
53. Popsané byznysově orientované právní jednání nelze bez dalšího považovat za protiprávní. To však nevylučuje možnost, že by takové jednání nemohlo být pokládáno za nemravné, a že v určitém konkrétním specifickém případě by intenzita takového jednání mohla dosáhnout toho, že by již nebylo pokládáno nejen za nemravné, nýbrž i za rozporné s dobrými mravy, na nichž je vystavěna tato společnost. A takovému právnímu jednání už nelze poskytovat právní ochranu. Dle soudu posuzovaná věc již takové intenzity dosáhla.
54. Pokud finanční situace žalované byla postupně natolik hrubě neuspokojivá, že bylo nutno ji řešit podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení, který shodou okolností iniciovala sama žalobkyně, je potom otázkou, zda (vůbec) a jak kvalitním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet (eventuálně) poskytnuté peněžní prostředky.
55. Smlouva o úvěru byla smluvními stranami ujednána dne datum a již dne datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila z důvodu dlouhotrvajícího a opakujícího se porušování smlouvy ze strany žalované, jak žalobkyně uvedla v insolvenčním návrhu. Soud si pak musí klást otázku, jak je možné, jestliže byla schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně skutečně řádně a pečlivě ověřena, že se žalovaná po relativně krátké době od uzavření smlouvy o úvěru dopustila dlouhotrvajícího a opakujícího se porušování smlouvy, což vyústilo v zesplatnění úvěru. Nemůže tomu být kupříkladu (i) z důvodu, že ověření schopnosti žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky se úplně nezdařilo.
56. Soud má s přihlédnutím k veškerým shora popsaným skutečnostem za to, když zejména akcentuje, že žalobkyni již byla částka ve výši 880.623,17 Kč prokazatelně vyplacena, a když lze mít důvodné pochybnosti, zda úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně a pečlivě ověřena, že za tohoto stavu v této konkrétní věci by bylo krajně nesprávné a nespravedlivé, tudíž v rozporu s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 NOZ , aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokuty v celkové výši 92.000,- Kč.
57. Soud se domnívá, že žalovaná již byla dostatečně „potrestána“ za to, že nebyla schopná dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Bytová jednotka byla zpeněžena, žalovaná proto o bytovou jednotku přišla. Soud se taktéž domnívá, že když žalobkyni byla v rámci výtěžku zpeněžení zástavy vyplacena relativně vysoká částka ve výši 880.623,17 Kč, že není zde žádného právního důvodu, na jehož podkladě by žalobkyni měla být zaplacena ještě částka ve výši 92.000,- Kč.
58. Soud pokládá částku, která byla žalobkyni vyplacena, za zcela dostatečnou, aby žalobkyně mohla být z hlediska dosaženého zisku v komparaci s vydanými náklady za postoupení této pohledávky považována za plně saturovanou. Jakkoliv soud nedisponuje informacemi stran aktuální majetkové situace žalované, nelze předpokládat, že by se finanční situace žalované nějakým zásadním způsobem výrazně zlepšila a že by žalovaná najednou disponovala úsporami či hotovostí v řádu vyšších desítek tisíc korun českých.
59. Soud nehodlá toliko z důvodu, že žalobkyně částku ve výši 880.623,17 Kč nepokládá za dostatečně uspokojivou, když se vedle toho domáhá i částky ve výši 92.000,- Kč, uložit žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 92.000,- Kč a riskovat, že tato povinnost žalovanou může opětovně uvrhnout do dluhové pasti, která bude v konečném důsledku zase řešena v rámci insolvenčního řízení.
60. S ohledem na výše uvedené soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku jako zcela nedůvodnou zamítnul.
61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, tudíž jí právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Žalovaná byla ve věci naopak zcela úspěšná, pročež by ji soud měl přiznat náhradu nákladů řízení. Ze spisu je však zřejmé, že žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, pročež soud ani žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů.
62. Pro úplnost soud dodává, že pokud by byl ve věci k návrhu žalobkyně vydán elektronický platební rozkaz, který by byl posléze z jeho nedoručitelnosti zrušen, nelze to vykládat takovým způsobem, že by to snad mělo bez dalšího znamenat, že v navazujícím řízení je soud po provedeném dokazování povinen žalobě vyhovět, přestože pro vyhovění žaloby nejsou naplněny zákonné předpoklady, a to toliko z důvodu, že ve věci byl předtím vydán elektronický platební rozkaz. Takový výklad musí soud kategoricky odmítnout.
63. Samotná okolnost, že ve věci byl vydán (elektronický) platební rozkaz toliko znamená, že byl naplněn primární účel rozkazního řízení, tj. rychlé a hospodárné vyřízení věci, a že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených navrhovatelem v žalobním návrhu.
64. Jinými slovy řečeno – vylíčení rozhodujících skutečností odpovídá předpokladům, které jsou obsaženy v § 79 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Ve věci ovšem v této fázi řízení neproběhlo dokazování, přičemž až na jeho podkladě provádí soud právní hodnocení věci a teprve tehdy se rozhoduje, zda žalobě bude vyhověno, či naopak bude jako nedůvodná zamítnuta.
65. V rámci rozkazního řízení se žádné dokazování neuskutečňuje, tudíž ani neprobíhá právní hodnocení věci. Na tomto základě je potom vyloučeno, aby soud byl v navazujícím řízení limitován tím, že ve věci již byl vydán (elektronický) platební rozkaz. Z tohoto důvodu je poukaz žalobkyně na předvídatelnost rozhodnutí nepatřičný, když nelze jakkoliv důvodně očekávat, že byl-li ve věci vydán platební rozkaz, že pouze a jednom z tohoto důvodu bude žalobě následně v celém rozsahu vyhověno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.