Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 11/2024-41
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 12 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 089,06 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 1 396,13 Kč,
úroku z prodlení z částky 12 500 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,
úroku 18,36 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 495 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplaceníkapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 089,06 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 1 396,13 Kč,úroku z prodlení z částky 12 500 Kč za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 % ročně,úroku 18,36 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od , datum, do zaplacení,zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 495 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, sídlem adresa, IČ IČO, (dále jen jako „právní předchůdce“), a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce a žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu z částkou 12 607 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 530 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortní a flexibilního splácení ve výši 3 227 Kč. Žalovaný měl celkovou částku zaplatit v 45týdenních splátkách po 614 Kč, přičemž poslední byla stanovena na datum. Žalovaný od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatil celkem 2 500 Kč, dále nezaplatil ničeho. Žalobce se tak domáhá po žalovaném zaplacení jistiny 12 500 Kč, kapitalizovaného úroku 1 396,13 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 18,36 % ročně z jistiny 12 500 Kč od datum do datum, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 089,06 Kč, když se jedná o úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny 12 500 Kč od datum do datum, dále žalobce požaduje zaplacení úroků ve výši 18,36 % ročně z dlužné jistiny 12 500 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. K ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě, žalobce doklady předloženými žalovaným před uzavřením smlouvy o zápůjčce již nedisponuje.
2. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Listin Listina nazvaná Smlouva o spotřebitelském úvěru prokazuje, že dne datum právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce č. hodnota a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu z částkou 11 257 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 530 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortní a flexibilního splácení ve výši 3 227 Kč. Dále měl žalovaný hradit sjednané pojistné dle dokumentu „Zařazení zákazníka do Pojistného programu“, a to ve výši celkem 1 350 Kč. Žalovaný měl celkovou částku zaplatit v 45týdenních splátkách po 614 Kč, přičemž poslední byla stanovena na datum. RPSN byla smlouvou stanovena na 189,90 %.
4. Zákaznická karta z datum prokazuje, že žalovaný uvedl předchůdci žalobce, že žije ve vlastním bydlení, vzdělání má učňovské, je svobodný, nemá žádné vyživované osoby, nevlastní auto, pracuje na plný úvazek jako dělník ve výrobě u spol. právnická osoba., jeho čistý měsíční příjem je 28 157 Kč a jeho měsíční výdaje jsou 3 000 Kč, údaje měly být ověřeny z „výplatní páska 03, 04, 05“ a pracovní smlouvy, tyto doklady žalobce nepředložil, jiné doklady uvedeny v kartě nejsou ani nebyly doloženy.
5. Doklad z evidence předchůdce žalobce – tabulka umoření prokazuje, že žalovaný uhradil na závazek ze smlouvy číslo hodnotadne datum částku 2 500 Kč.
6. Smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek prokazují, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem.
7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku ze dne datum je patrno, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o půjčce číslo tel. číslovčetně příslušenství byla postoupena žalobci a vyzval žalovaného o zaplacení do 10 dnů od doručení dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému.
8. Předžalobní upomínka ze dne datum spolu s podacím lístkem ze dne datum prokazují, že upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě následujícího dne vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, než pokud tak neučiní, bude podána žaloba.
9. Ze zprávy právnická osoba. je patrno, že v červnu 2021 činila u této banky obvyklá roční úroková sazba 24,9 % ročně u úvěrů spotřebitelům bez sjednaného účelu ve výši 15 000 Kč na 12 měsíců.
10. Ze zprávy právnická osoba. je patrno, že v červnu 2021 byla u neúčelových úvěrů do 49 000 Kč sazba 12,9-16,9 % ročně.
11. Ze zprávy právnická osoba. je patrno, že u červnu 2021 byla u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši 15 000 Kč na 12 měsíců úroková sazba 14,2 % ročně.
12. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum právní předchůdce žalobce a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce č. hodnota a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu z částkou 11 257 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 530 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,36 % ročně, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortní a flexibilního splácení ve výši 3 227 Kč. Dále měl žalovaný hradit sjednané pojistné dle dokumentu „Zařazení zákazníka do Pojistného programu“, a to ve výši celkem 1 350 Kč. Dokument „Zařazení zákazníka do Pojistného programu žalobce nepředložil. Žalovaný měl celkovou částku zaplatit v 45týdenních splátkách po 614 Kč, přičemž poslední byla stanovena na datum. RPSN byla smlouvou stanovena na 189,90 %. Žalovaný uvedl předchůdci žalobce, že žije ve vlastním bydlení, vzdělání má učňovské, je svobodný, nemá žádné vyživované osoby, nevlastní auto, pracuje na plný úvazek jako dělník ve výrobě u spol. právnická osoba., jeho čistý měsíční příjem je 28 157 Kč a jeho měsíční výdaje jsou 3 000 Kč, údaje měly být ověřeny z „výplatní páska 03, 04, 05“ a pracovní smlouvy, tyto doklady žalobce nepředložil, jiné doklady uvedeny v kartě nejsou ani nebyly doloženy. Dne datum žalovaný na smlouvu uhradil částku 2 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o půjčce číslo hodnotavčetně příslušenství byla postoupena žalobci a vyzval žalovaného k zaplacení do 10 dnů od doručení dopisu. Dne datum byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Předžalobní upomínkou podanou k poštovní přepravě dne datum vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, než pokud tak neučiní, bude podána žaloba. V červnu 2021 činila roční úroková sazba neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč poskytnutého na dobu 12 měsíců u právnická osoba., 24,9 %, u právnická osoba., 12,9-16,9 % a u právnická osoba., 14,2 %.
14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
15. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, není sporu o tom, že žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdce úvěr poskytl jako podnikatel zaměřující se na poskytování spotřebitelského úvěru, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Tento den právní předchůdce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Je však zřejmé, že právní předchůdce nepostupoval s řádnou pečlivostí při vyhodnocování informací od žalovaného. Stěžejní okolností je fakt, že žalovaný uvedl překvapivě nízké výdaje na živobytí, pokud by byly pravdivé, zůstávalo by z každé výplaty žalovanému přes 15 000 Kč čistého měsíčně a nutnost sjednání úvěru se tak jeví jako přinejmenším zarážející (za předpokladu, že žalovaný skutečně měl jím tvrzené příjmy). Právní předchůdce se však s uvedenými údaji bez dalšího spokojil a úvěr žalovanému poskytl, byť bylo zjevné, že je třeba lépe prověřit majetkovou situaci žalovaného. Nic takového však právní předchůdce neučinil a nadto ověření příjmů ani výdajů tvrzených žalovaným se neprokázalo, a to ačkoliv poskytovatele spotřebitelského úvěru stíhá archivační povinnost dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce neověřil úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. K neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu, když zanedbání povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k uzavření smlouvy v rozporu se zákonem (porušení § 87 z. s. ú.), jedná se o porušení v neprospěch slabší strany (spotřebitele, jako laika a ekonomicky a zpravidla i odborně slabšího subjektu) a dané jednání zjevně narušuje veřejný pořádek, když poskytování úvěrům potenciálně neúvěruschopným osobám vede k sociálně nežádoucím jevům a poškozuje nejen dlužníka samotného ale společnost jako celek. Nadto soud upozorňuje, že dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020 jsou soudy povinny zkoumat posouzení úvěruschopnosti ze zákona a jedná se o neplatnost absolutní a vnitrostátní právní úprava tomuto bránící je rozporná s komunitním právem. Na to konečně reagoval i český zákonodárce novelou z. s. ú. účinnou od 29. 5. 2022, kterou výslovně zanesl do z. s. ú. absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pro případy, kdy není řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Soud tak vykládal § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění do 28. 5. 2022 v tomto světle a vzal smlouvu za absolutně neplatnou.
25. Nadto je uzavřená smlouva absolutně neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, když úvěr byl sice poskytnut s relativně běžným úrokem 18,36 % ročně, avšak přepočteno ze sazby poplatků a dalších plateb bylo RPSN celkem 189,90 %, tedy více než desetinásobek sjednané úrokové sazby, všemožné poplatky jsou pouze skrytými úroky, průměrná úroková sazba pak byla dle sdělení bank 18 % ročně (14,2 %; 12,9-16,9 %; 24,9 %), tedy opět náklady na úvěr byly více než desetinásobné oproti běžným spotřebitelským úvěrům. Z judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ale kterou lze aplikovat i na úvěrové vztahy dle nového občanského zákoníku , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z zápůjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru úvěrů nebo půjček (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 ). Přestože je právní předchůdce žalobce subjektem, u kterého jsou vyšší úrokové sazby s ohledem na vyšší rizikovost zdůvodnitelné, skutečné náklady na úvěr převyšují sazby úroků bankovních úvěrů natolik výrazně, že je třeba shledat sjednaný úrok a poplatky za rozporné s dobrými mravy a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, o které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Co do částky pojistného soud dodává, že jednak nebyl doložen dokument, na který odkazovala smlouva a který upravoval smluvní ujednání týkající se pojistného, nelze tedy uzavřít, že vůbec došlo k ujednání nějakého pojištění a jakého, zadruhé případná absolutní neplatnost by dopadla i na toto ujednání. Úprava občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učinění opak, oddělitelná, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto jednání. Přístup nového občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná. U právního předchůdce žalobce, jako podnikatele poskytujícího spotřebitelské úvěry/zápůjčky, pak nelze předpokládat, že by své podnikání prováděl zdarma a poskytoval peníze bezplatně, smlouvu o zápůjčce tak soud posoudil neplatnou jako celek.
26. Smlouva je tak ze dvou výše uvedených důvodů absolutně neplatná. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce (právní předchůdce) nemá právo na zaplacení úroků ze zápůjčky či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 2 500 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobci (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Jistinu poskytnutou na základě neplatné smlouvy je dle § 87 z. s. ú. spotřebitel povinen vrátit, přičemž tak již částečně učinil co do 2 500 Kč.
27. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 12 500 Kč a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok II.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok III.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023 -100, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů nebo poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto splatnost určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když převážný úspěch ve věci měl žalobce, a to co do částky 12 500 Kč, při vyčíslení i požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku dne datum byl žalobce neúspěšný co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 089,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 396,13 Kč, úroku z prodlení z částky 12 500 Kč od datum ve výši 8,5 % ročně, kdy ke dni datum činí tato částka 1 749,48 Kč, dále co do požadovaného úroku 18,36 % ročně z částky 12 500 Kč od datum, ke dni datum tento úrok činí 3 778,89 Kč. Žalobce tak byl úspěšný co do 12 500 Kč, neúspěšný co do 8 013,56 Kč, náleží mu tak 22 % náhrady nákladů řízení (61-39). Náklady řízení činí řízení 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 12 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří účelně vynaložených úkonů právní služby realizovaných návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení soud určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , lhůtu stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.