Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 210/2024-23

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 11 344 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 4 329,07 Kč s úrokem ve výši 2,5 % ročně z částky 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 309,05 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení a z částky 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do 10. 11. 2023.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 767 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se částečně zamítá co do zaplacení částky 4 329,07 Kč s úrokem ve výši 2,5 % ročně z částky 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 309,05 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení a z částky 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do 10. 11. 2023.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 767 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou na žalované domáhala úhrady částky 11 344 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. číslo, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s úroky a poplatky v souhrnné kapitalizované výši 3 000 Kč zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 10 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, a to nejpozději do 18. 4. 2023. Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací získaných od žalované, které byly prověřeny a následně písemně zaznamenány. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 27. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná do dne postoupení předmětné pohledávky uhradila předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč. S ohledem na tuto skutečnost se tak žalobkyně v předmětném řízení domáhala úhrady jistiny ve výši 8 909,05 Kč, poplatků v souhrnné výši 2 434,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 484,84 Kč, úroku ve výši 2,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 909,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z y nadepsané „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne datum dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí, jakož i předchůdkyni žalobkyně uhradí částku v souhrnné výši 3 000 Kč, a to formou 10 měsíčních plateb po 1 300 Kč nejpozději do 18. 4. 2023. Předchůdkyně žalobkyně dne 18. 6. 2022 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč.

6. Z y nadepsané jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně přílohy, z y nadepsané jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ a y nadepsané jako „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků ke dni 27. 9. 2023 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila (kdy předmětné oznámení bylo dodáno do dispoziční sféry žalované dne 31. 10. 2023) a vyzvala ji (mimo jiné) k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků nejpozději do 10 dnů od dodání tohoto písemného oznámení.

7. Z y nadepsané jako „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně jí poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších poplatků za žalobou tvrzených podmínek vrátit a uhradit vycházela ze žalovanou dne 18. 6. 2022 poskytnutých informací, že žalovaná byla svobodná, bydlela v nájemním bydlení, pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil částku 12 229 Kč měsíčně (uvedený příjem předchůdkyně žalobkyně ověřila), další blíže nespecifikovaný příjem žalované činil částku 3 000 Kč měsíčně a další čistý příjem domácnosti činil částku 25 000 Kč měsíčně. Odhadované výdaje žalované činily částku 4 000 Kč měsíčně, přičemž další platby žalované předchůdkyni žalobkyně činily částku 3 000 Kč měsíčně.

8. Z listin nadepsaných „Tabulka umoření“ soud zjistil, že žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s výše specifikovanou dohodou peněžní prostředky v souhrnné výši 1 400 Kč.

9. Z y nadepsané „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a y nadepsané „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně písemně vyzvala žalovanou (mimo jiné) k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků.

10. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.

11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

12. Podle , , (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 28. 5. 2022, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 18. 6. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak jak je specifikováno v bodě 5. tohoto rozsudku, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná měla příjem vyplývající z jejího zaměstnání ve výši 12 229 Kč měsíčně.

24. Ohledně dalších skutečností souvisejících s posouzením úvěruschopnosti žalované, zejména ohledně výdajů žalované, vycházela předchůdkyně žalobkyně pouze z informací poskytnutých samotnou žalovanou.

25. V kontextu všech výše uvedených informací tak soud připomíná související judikaturu, podle které věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, „vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

26. Uvedená ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je totiž nutno vykládat tak, že je povinností poskytovatele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, přičemž úvěr lze poskytnout jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

27. Je sice pravdou, že na základě provedeného dokazování lze dospět k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdkyně žalobkyně provedla; provedla jej však způsobem zcela nedostatečným, povrchním, vycházejíc z tvrzení žalované a ověření skutečnosti, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání včetně jeho měsíční výše. U řady shora popsaných faktorů podstatných pro posouzení úvěruschopnosti (zejména výdajů žalované) se předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s pravděpodobností jejich existence, navíc jen v odhadované výši, nikoli s jejich prověřením, a to i přes to, že žalovaná již v době uzavření předmětné spotřebitelské smlouvy měla povinnost hradit předchůdkyni žalobkyně splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná byla navíc svobodná a bydlela v nájemním bydlení. V kontextu uvedených skutečností tak lze odhadované měsíční výdaje žalované ve výši 4 000 Kč považovat za zcela rozporné s obvyklou životní zkušeností.

28. Jak již bylo uvedeno, v posuzované věci tedy nelze dospět k závěru, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřila vůbec, nýbrž k závěru, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované ve smyslu posouzení její schopnosti splácet předmětný spotřebitelský úvěr včetně úhrady dalších souvisejících poplatků posoudila zcela nedostatečně a dostatečně údaje poskytnuté žalovanou neprověřila, ačkoliv tak s ohledem na svoji zákonnou povinnost učinit měla. Povinnosti poskytovatele úvěru vyplývající ze shora citované právní úpravy je totiž nutno interpretovat tak, že se jedná o skutečné, reálné a individuální posouzení schopnosti každého konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr tento úvěr splácet na základě jím konkrétně doložených a prověřených reálných informací, jež nejsou zcela zjevně v rozporu s obvyklou životní zkušeností. Jen takové individuální prověření konkrétního žadatele je oním zákonem vyžadovaným prověřením, kdy teprve na základě neexistence důvodných pochybností plynoucích z onoho důkladného individuálního posouzení je oprávnění poskytovatele požadovaný úvěr platně poskytnout; poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s právě uvedeným, je ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2022, sp. zn. ).

29. S ohledem výše uvedený závěr soudu je tak třeba považovat předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

30. S přihlédnutím k ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. a § 2993 o. z. soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná jsou (v kontextu shora učiněného závěru) povinny si vzájemně vrátit plnění, která si na základě projednávané neplatné smlouvy poskytly a předchůdkyni žalobkyně [a následně i žalobkyni na kterou byla postoupena projednávaná pohledávka (§ 1879 o. z.)] tak vzniklo právo na vrácení žalované poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 8 600 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 600 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Okamžik splatnosti byl stanoven v souladu s výzvou žalobkyně učiněnou dne 31. 10. 2023 k úhradě peněžních prostředků zahrnujících mimo jiné i předmětné bezdůvodné obohacení, a to do deseti dnů, na 10. 11. 2023 (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Pro úplnost soud doplňuje, že ve vztahu k určení splatnosti bezdůvodného obohacení vycházel ze skutečnosti, že dne 31. 10. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě předmětných peněžních prostředků (a později ještě opakovaně), kdy žalovaná nereagovala tak, že by žalobkyní poskytnutá lhůta nebyla přiměřená jejím možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud tak vyšel ze závěru, že mezi účastníky žádný spor o době přiměřené možnostem žalované nevznikl (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

31. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

32. Lhůta k plnění byla stanovena podle , (dále jen „ “).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované v částce 767 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalované (ve výši 4 727,10 Kč, tj. 32,98 %) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (ve výši 9 607,26 Kč, tj. 67,02 %) při výsledku 34,04 % z částky 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a 21 % DPH ve výši 252 Kč (počítáno z částky 1 200 Kč). V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu a. t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.