Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 305/2023-89

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně Anonymizováno: IČO zainteresované společnosti 0/0, zastoupené Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalované Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0Adresa zainteresované osoby 1/0, o zaplacení 54 785,93 Kč s příslušenstvím, takto:

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 204 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 13. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 47 581,93 Kč, úroku z prodlení z částky 47 006 Kč od 17. 4. 2022 do 12. 7. 2023 a úroku z prodlení z částky 39 802 Kč od 13. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 204 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 13. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení 47 581,93 Kč, úroku z prodlení z částky 47 006 Kč od 17. 4. 2022 do 12. 7. 2023 a úroku z prodlení z částky 39 802 Kč od 13. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou dne 4. 6. 2019 uzavřela elektronicky (na webových stránkách) smlouvu o úvěru „Anonymizováno“ č. hodnota, podle které žalované poskytla 60 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 31,88 % ročně a pojištění, to vše v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 011 Kč. Jelikož žalovaná splatila pouze 52 796 Kč, odstoupila žalobkyně účinností k 16. 4. 2022 od smlouvy, čímž se stal celý zůstatek poskytnutého úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 47 006 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 705 Kč, úroku ve výši 4 474,93 Kč, úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy ve výši 1 500 Kč a nákladů na upomínky ve výši 1 100 Kč.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Z y nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalované, tedy jménem, rodným číslem a adresou. obsahuje ujednání o úvěru ve výši 60 000 Kč, který by měl být splácen bankovním převodem spolu s úrokem (31,88 % ročně) a pojištěním v 60 splátkách po 2 152 Kč. Není zde však již uvedeno, jak by měl být úvěr čerpán (resp. je zde uvedeno, že na bankovní účet, avšak není zde uvedeno na který). Na této ě absentuje jakýkoliv vlastnoruční či elektronický podpis žalované a ani z dalších provedených důkazů nevyplývá, že by měla žalovaná smlouvu s tímto obsahem uzavřít. K tomu je třeba poznamenat, že z elektronické verze dokumentu a dále ze scanů obrazovky žalobkyně, kde je zobrazen detail podpisu, se podává, že jej podepsal, jméno FO, jméno FO a žalobkyně a dokument se od jeho podpisu nezměnil. U žalované je poznámka, že smlouvu podepsala SMS kódem, avšak zda tak skutečně učinila se z těchto y nepodává. Další skutková zjištění soud proto z této y nečinil, stejně jako z y nazvané všeobecné pojistné podmínky, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpracování osobních údajů a sazebníku, neboť ani tyto neobsahují žádný podpis žalované.

4. Z fotografie založené na č.l. 73 spisu je zřejmé, že jejím obsahem je občanský průkaz žalované.

5. Z fotografie založené na č.l. 74 spisu je zřejmé, že jejím obsahem je řidičský průkaz žalované.

6. Z výpisu z účtu č. č. účtu ze dne 1. 6. 2019 soud zjistil, že se jedná o účet žalované, přičemž za období od 9. 5. 2019 do 31. 5. 2019 jí sem byla připsána mzda ve výši 18 241 Kč a tři platby od společnosti Anonymizováno, a.s. po 1 000 Kč. Měsíc skončila se zůstatkem 2 288,79 Kč.

7. Z listin nazvaných obraty a přehled transakcí soud zjistil, že žalobkyně poukázala na uvedený účet žalované dne 4. 6. 2019 částku 60 000 Kč.

8. Z y nazvané rozpis splátek soud zjistil, že žalobkyně na shora uvedenou smlouvu eviduje vcelku nepravidelné úhrady v celkové výši 52 796 Kč.

9. Z jednotlivých upomínek soud sice zjistil, že jsou adresovány žalované, která je zde upomínána o úhradu dluhu, nicméně žalobkyně nepředložila žádný doklad o jejich odeslání.

10. Z dopisu ze dne 1. 4. 2022 soud zjistil, že je opět adresován žalované a žalobkyně jí zde oznamuje, že od smlouvy o úvěru odstupuje a vyzývá ji zde k úhradě 54 785,93 Kč. Z dopisu ze dne 1. 7. 2022 se podává totéž.

11. Z přiložených poštovních podacích archů soud pouze zjistil, že žalobkyně dne 5. 4. 2022 a 1. 7. 2022 žalované adresovala zásilky, co bylo jejich obsahem a zda se dostaly do sféry dispozice žalované, se však z těchto listin nepodává.

12. Z y nazvané zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud pouze zjistil, že žalobkyně zvažovala příjmy ve výši 18 241 Kč a výdaje na splátky úvěrů ve výši 5 889 Kč, jinak nic.

13. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, která od ní obdržela dne 4. 6. 2019 bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu částku 60 000 Kč. Žalobkyně pak od žalované eviduje úhrady v celkové výši 52 796 Kč.

14. Ohledně tvrzeného uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetu), ohledně upomínání a konečně ohledně zaslání předžalobní upomínky pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní [ ], aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu , neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení smlouvy o úvěru a souvisejících dokumentů, avšak ani jedna z předložených listin neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis žalované a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou žalobkyně komunikovala, je právě žalovaná v této věci. Tento závěr ostatně nelze přijmout ani z fotografie přední strany občanského průkazu. K předloženým upomínkám žalobkyně nepřiložila žádný doklad o jejich doručení, ba ani odeslání. K odstoupení od smlouvy sice přiložila podací archy, avšak ty žádnou bližší specifikaci zásilky neobsahují. Nutno dodat, že z předložených listin je sice pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovanou, neboť žalobkyně předložila relativně obsáhlý soubor dokumentů od žalované (občanský a řidičský průkaz, výplatní pásku a výpis z účtu), nicméně nebylo to postaveno najisto. Podstatné však je, že žalobkyně nikterak nedoložila, že se se žalovanou dohodla právě na předloženém znění smlouvy.

15. I pokud by v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovanou (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

16. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila ( o. z. a , 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný ( o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, však již mělo dojít k zesplatnění úvěru a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí. V dané věci by naopak nedostatek písemné formy (a jeho soudní aprobace) svědčil ve prospěch věřitele, který by tak měl možnost (bez ohledu na to, zda se tak skutečně děje či nikoliv) obsah smlouvy (zejména ujednání o smluvních pokutách a dalších sankcích) kdykoli v neprospěch spotřebitele měnit, neboť pokud smlouva není v listinné podobě (resp. zachycena na trvalém nosiči dat), nelze již s odstupem času zjistit, zda smlouva (resp. obchodní podmínky) předložená soudu odpovídá té, která byla vystavena na internetových stránkách žalobkyně ke dni jejího tvrzeného uzavření.

17. S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sankci absolutní neplatnosti dle § 582 odst. 1 o. z. Pokud by tak neučinil, pozbylo by ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, týkající se stanovené formy, svého významu.

18. Dále je nutno konstatovat, že z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. V projednávaném případě však žalobkyně ani neuvedla, jakým konkrétním způsobem úvěruschopnost žalované měla být posuzována. Posouzení úvěruschopnosti žalované se pak nepodává ani z jednoho z provedených důkazů (listina nazvané zpráva o posouzení úvěruschopnosti neobsahuje prakticky žádné údaje, vyjma příjmů a splátek úvěrů). I z tohoto důvodu by tak tvrzená smlouva (pokud by se žalovanou byla skutečně uzavřena) byla podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

19. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Současně bylo zjištěno, že takto vydala již 52 796 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 7 204 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši bezdůvodného obohacení a doby uplynulé od jeho vzniku, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně (jak je uvedeno shora) neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 11. 7. 2023 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu doručena), následující den, tj. 12. 7. 2023, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 13. 7. 2023 do prodlení.

20. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 204 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky podle o. z. jdoucích od 13. 7. 2023 ve výši požadované žalobkyní, tedy nižší, než stanovené. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

21. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 47 581,93 Kč, úroku z prodlení z částky 47 006 Kč od 17. 4. 2022 do 12. 7. 2023 a úroku z prodlení z částky 39 802 Kč od 13. 7. 2023 do zaplacení, když tato plnění měla být sjednána ve smlouvě o úvěru, jejíž sjednání žalobkyně neprokázala. Ohledně těchto nároků soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byla převážně úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ( ). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.