Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 131/2024-40
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci
žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,
se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,
zastoupené Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0,
proti
žalovanému:Jméno zainteresované osoby 2/0Datum narození zainteresované osoby 2/0,
Adresa zainteresované osoby 2/0,
o zaplacení částky 78 754,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti právnická osoba žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky 1) ze smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne datum, na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. adresa s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 28 637 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku 53 637 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 24měsíčních splátkách ve výši 2 235 Kč, přičemž poslední splátka připadla na den datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku 45 927,91 Kč. Po započtení této částky zejména na příslušenství, žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 10 570,50 Kč, která je zůstatkem jistiny a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 1 859,18 Kč. Dále také „úvěr 1“. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti právnická osoba žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky 2) ze smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne datum, na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 49 000 Kč. adresa s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 54 687 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku 103 687 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 24měsíčních splátkách ve výši 4 321 Kč, přičemž poslední splátka připadla na den datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku 33 872,09 Kč. Po započtení této částky zejména na příslušenství, žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 40 089,33 Kč, která je zůstatkem jistiny, částky 28 094,73 Kč, která je zůstatkem poplatku a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 8 495,64 Kč. Dále také „úvěr 2“. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.
4. Přípisem soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne datum soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, což vychází ze zákaznické karty, kdy žalovaný sám uvedl, že je nájemníkem, je svobodný, má běžné výdaje domácnosti a je zaměstnancem s příjmem 29 422 Kč měsíčně (úvěr 1) a s příjmem 26 799 Kč měsíčně (úvěr 2). Žalovaný uvedl i další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč (úvěr 1) a 14 000 Kč (úvěr 2). Výdaje žalovaného nebyly ověřeny, předchůdkyně žalobkyně vyšla z tvrzení žalovaného ohledně celkových nákladů 5 000 Kč měsíčně (úvěr 1) a 3 000 Kč + 2 200 Kč další interní splátky (úvěr 2). Oba dva úvěry od sebe dělily pouhé dva měsíce. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Dne datum (žalobkyní nesprávně označeno datum) byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. tel. číslo, na základě které byla v hotovosti žalovanému předána částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 28 637 Kč, který se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši 21 790 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 428 Kč, to vše do datum. Žalovaný na úvěr 1 uhradil celkově částku 45 927,91 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne datum. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 10 570,50 Kč na zbývající jistině, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 506,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 352,35 Kč, zákonných úroků a úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 10 570,50 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. tel. číslo, na základě které byla v hotovosti žalovanému předána částka 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 54 687 Kč, který se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši 42 549 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 638 Kč, to vše do datum. Žalovaný na úvěr 2 uhradil celkově částku 33 872,09 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne datum. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 40 089,33 Kč na zbývající jistině a dlužném poplatku ve výši 28 094,73 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 652,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 843,03 Kč, zákonných úroků a úroků z prodlení od datum do zaplacení z částky 40 089,33 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020 .
10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavření výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích a dále vyšla z tvrzení žalovaného v zákaznické kartě. Žalobkyně tvrdila, že příjem žalovaného z hlavního pracovního poměru byl ve výši 40 799 Kč, resp. 49 422 Kč. Toto se však nezakládá na pravdě, jelikož ze zákaznické karty plyne příjem žalovaného 29 422 Kč a další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč (úvěr 1) a příjem žalovaného 26 799 Kč a další čisté příjmy domácnosti 14 000 Kč (úvěr 2). Obojí s rozdílem 2 měsíců. Jako ověřené dokumenty byly označeny pracovní smlouva a 2 výplatní pásky za období 1,2 a za období 2,3. Nic z toho však doloženo soudu nebylo. Ani nebylo vysvětleno, co je míněno pojmem „další čisté příjmy domácnosti“, když je uvedeno, že žalovaný je svobodný a nájemník. Mezi odhadované měsíční výdaje žalovaného bylo v kartě zákazníka uvedeno 5 000 Kč (úvěr 1) a následně za 2 měsíce 3 000 Kč s interní splátkou 2 200 Kč. Nic z toho nebylo ověřeno. Je nereálné, aby žalovanému postačovala ke krytí veškerých měsíčních potřeb pouhá částka 5 000 Kč, nadto 3 000 Kč, když je nájemníkem, jak bylo uvedeno. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tak v daném případě neprokázala, že by posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný za svou dobu splácení uhradil více, než obdržel, viz níže.
13. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. V tomto případě však tvrdila sama žalobkyně, kolik bylo na dluh uhrazeno. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku ve výši 25 000 Kč (úvěr 1) a 49 000 Kč (úvěr 2), celkem částku 74 000 Kč. Žalovaný však dle samotného tvrzení žalobkyně, uhradil částku 45 927,91 Kč (úvěr 1) a částku 33 872,09 Kč (úvěr 2), celkem tedy částku 79 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni by vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný však uhradil částku 79 800 Kč oproti částce 74 000 Kč, kterou obdržel. Tudíž je bezdůvodné obohacení více než vypořádáno.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, která nebyla nikterak ověřena, resp. k tomuto nebyly doplněny soudu žádné důkazy. Z tohoto důvodu soud musel prohlásit smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou a posuzovat tento případ z důvodu bezdůvodného obohacení. V průběhu řízení však bylo zjištěno, že částka 74 000 Kč byla již žalovaným zaplacena, a to úhradou převyšující tuto částku, tedy celkově 79 800 Kč, a tudíž žádná pohledávka vůči žalovanému neexistuje. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta zcela.
15. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobu zamítl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), žádné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného však zjištěno nebylo.
16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého plně procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.