Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 99/2024-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 12 420 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 420 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 420 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 420 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 420 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 420 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytla dne datum žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 9000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 7. 4. 2023 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 9000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 420 Kč, celkem 12 420 Kč spolu s úrokem z prodlení od 8. 4. 2023. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 5. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. .

4. Soud z listin předloženými žalobkyní, označenými jako – smlouva o zápůjčce č. hodnota rámcové smlouvy, potvrzení o provedené platbě, Realizační smlouva o postoupení pohledávek, sdělení Anonymizováno ze dne 7. 5. 2024, které si vyžádal soud, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané: podle smlouvy o zápůjčce č. hodnota právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyni vrátit do 7. 4. 2023 a zaplatit jí vedle poskytnutých prostředků také poplatek ve výši 3 420 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Na základě jakých skutečností, případně jakých dokladů byla tato úvěruschopnost žalovaného zkoumána a případně s jakým výsledkem, žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne 18. 4. 2024 tato žalobní tvrzení nedoplnila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce ke dni datum zkoumala. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 5. 2023. Výzvou k zaplacení dlužné částky a předžalobní výzvou vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu.

5. Dále soud vyšel také z té skutečnosti, že žalovanému byla na jeho účet číslo č. účtu připsána dne datum částka ve výši 9 000 Kč, jak vyplývá ze sdělení Anonymizováno

6. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. hodnota a dne datum byly na účet žalovaného zaslány prostředky právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 9 000 Kč. Z této částky žalovaný dosud nevrátil právní předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni ničeho, ač se ve smlouvě zavázal, že tyto prostředky vrátí společně s poplatkem ve výši 3 420 Kč nejpozději do 7. 4. 2023. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala úvěruschopnost žalovaného vrátit ve lhůtě 1 měsíce částku v součtu 12 420 Kč. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala ani příjmové poměry, ani výdajové poměry na straně žalovaného, ani jaké jsou jeho majetkové a jiné poměry, které by ospravedlnily závěr, že žalovaný je tzv. úvěruschopný z hlediska odborného posouzení právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když tato žalobní tvrzení (o tom, že právní předchůdkyně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného nebyla prokázána). Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

11. Podle ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně dostatečně netvrdila a ani nepředložila žádné konkrétní důkazy k prokázání toho, že by její právní předchůdkyně řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle věty první ve spojení s o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 9 000 Kč náležející nyní žalobkyni (po postoupení pohledávky), aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný z této částky dosud nevrátil 9 000 Kč, a proto bezdůvodné obohacení žalovaného stále činí 9 000 Kč.

13. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky 9 000 Kč coby poskytnuté a dosud nezaplacené jistiny. Na úrok z prodlení dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Soud zohlednil, že celý dluh ze Smlouvy měl být uhrazen původně do 1 měsíce od uzavření smlouvy o zápůjčce, ten již uplynul, výše dluhu pak představuje 9 000 Kč, přičemž poměry žalovaného nebylo možné zjistit, když se žalovaný k žalobě nevyjádřil. Soud proto vyšel z toho s ohledem na okolnosti případu, že je namístě za podpůrné aplikace věty první před středníkem uložit žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky do 3 dnů od právní moci rozsudku jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta pro neplatnost smlouvy o zápůjčce, a to v rozsahu, který odpovídá rozdílu mezi nároky uplatněnými žalobou a těmi, které byly k zaplacení přiznány žalobkyni (viz výrok I. a výrok II. tohoto rozsudku), a to s odůvodněním a oporou o shora uvedený závěr korespondující s citovanou právní úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle a přiznal procesně ne zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve zkrácené míře, a to dle , když její procesní neúspěch představuje částka 3 420 Kč, když v této části byla žaloba zamítnuta. Uvedený procesní neúspěch tak představuje 27,5 % z celkového předmětu řízení. Při plném úspěchu je sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony by jí náležela odměna ve výši 900 Kč. Dále by jí náležela náhrada hotových výdajů dle (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč činí při plném úspěchu 2 252 Kč. Protože však žalobkyně nebyla zcela procesně úspěšná, její procesní úspěch představovalo pouze 72,5 % z předmětu řízení, je třeba od jejího procesního úspěchu odečíst její procesní neúspěch, tj. 27,5 %. Žalobkyni tak po vyčíslení nákladů řízení ve výši 2 252 Kč náleží z této částky pouhých 45 %, tj. částka 1 126 Kč. Tyto náklady ve výši 1 126 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. věta prvá před středníkem k rukám právního zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.