Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 229/2023-66

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

zastoupené advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0

sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0

proti

žalovanému: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0

Adresa zainteresované osoby 1/0

o zaplacení 83 199,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 50 200 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 32 999,47 Kč

s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 79 599,14 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 599,14 Kč od 11. 5. 2023 do 22. 5. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 399,14 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 50 200 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 32 999,47 Kčs úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 79 599,14 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 599,14 Kč od 11. 5. 2023 do 22. 5. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 399,14 Kč od 23. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 83 199,47 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že společnost právnická osoba. (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne 10. 12. 2020 smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl úročen roční sazbou ve sjednané výši 8,49 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne 10. 5. 2023. Ke dni zesplatnění činila dlužná pohledávka nesplacenou jistinu ve výši 79 599,14 Kč, neuhrazené úroky 2 100,33 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Původní věřitel vycházel při poskytnutí úvěru z příjmu žalovaného jako podnikatele ve výši 24 600 Kč a z výše měsíčních výdajů 18 500 Kč. Na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti Jméno zainteresované osoby 0/0 a. s. jakožto nástupnické společnosti s původním věřitelem jakožto společností zanikající.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně se k jednání nedostavila a žalovaný se z jednání omluvil.

právnická osoba listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o hotovostním úvěru č. hodnota ze dne 10. 12. 2020, úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, obchodních podmínek, kopie občanského průkazu žalovaného, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 8,49 % ročně. Úvěr se zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši 5 992 Kč. Dle potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 12. 5. 2023 a dle sdělení právnická osoba. ze dne 29. 11. 2023 byl úvěr čerpán v plné výši dne 10. 12. 2020. Dle splátkového kalendáře žalovaný uhradil celkem částku 149 800 Kč. Dopisem ze dne 10. 5. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky nejpozději do deseti dnů. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 11. 5. 2023. Dopisem ze dne 19. 6. 2023 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Výzva byla podána dne 20.6.2023 k poštovní přepravě. Žalobkyně předložila celkem sedm výpisů z účtů, a to dva výpisy z běžných osobních účtů a pět výpisů z firemních účtů vedených u právnická osoba. Dle osobního účtu č. č. účtu, který je dle sdělení právnická osoba. prokazatelně žalovaného, činil zůstatek od 1. 8. 2020 do 26.11. 2020 částku – 90 229 Kč, disponibilní zůstatek 9 771 Kč (za srpen pak z účtu odešla celkem částka přes 100 000 Kč a přišla částka přes 100 000 Kč a rozdíl nedosáhl výše splátky). Z účtu pak odcházely pravidelné platby (např. ve výši 2 000 Kč označené jako „mamka Anonymizováno“, ve výši 10 000 Kč označené jako „Anonymizováno“, ve výši 11 000 Kč označené jako „Anonymizováno“). Dle osobního účtu č. č. účtu činil zůstatek za období od 1. 8. 2020 do 26. 11. 2020 částku 1 495 Kč. Na firemních účtech byly buď nepatrné zůstatky, záporný zůstatek -283 417 Kč a v jednom případě zůstatek 161 523 Kč. Vyplývalo z nich též, že žalovaný splácí úvěr. Dle výpisu aplikace původního věřitele o vyplněných údajích žalovaného domácnost žalovaného tvořily dvě osoby, další příjem domácnosti činil 11 200 Kč, výdaje domácnosti celkem 18 500 Kč, z toho na bydlení (forma bydlení uvedena nájem) 3 630 Kč, kolonka, zda se partner podílí na nákladech domácnosti, zůstala nevyplněna. Vývoj zadlužení za poslední rok -5 044 Kč. Dle výpisu z obchodního rejstříku na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti Jméno zainteresované osoby 0/0 a. s. jako nástupnické společnosti s původním věřitelem jako společností zanikající.

5. Shora zjištěný stav soud posoudil podle práva.

6. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen „ “). Na uvedenou smlouvu se vztahují též ustanovení o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla uzavřena se žalovaným jako podnikatelem, když původní věřitel označil žalovaného ve smlouvě rodným číslem a bydlištěm a též prověřoval jeho úvěruschopnost. Žalobkyně se k jednání nedostavila a soud nemohl poskytnout žalobkyni poučení k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Poučení soud poskytuje zásadně při jednání. V řízení bylo prokázáno výpisy z účtů, že měsíční příjmy a výdaje neodpovídaly příjmům a výdajům, ze kterých vycházel původní věřitel, nevyplývalo z nich, v jaké výši platil žalovaný nájem apod. Nebylo zřejmé, zda byla úvěruschopnost prověřována i z jiných zdrojů (např. dlužnických registrů). Předložené důkazy neposkytovaly podklad pro posouzení, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Toto porovnání původní věřitel ponechal bez dalšího vyjasnění. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( .). Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému ve smlouvě uvedené finanční prostředky byly poskytnuty. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 200 000 Kč a zaplatil celkem částku 149 800 Kč, činí výše bezdůvodného obohacení částku 50 200 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o možnost žalovaného vrátit jistinu. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. Žalovaný se dostal do prodlení po uplynutí lhůty k vrácení částek dle výzvy ze dne 10. 5. 2023, kdy měl plnit nejpozději do 22. 5. 2023. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého měla žalobkyně cca stejný úspěch jako neúspěch, když soud musí přihlížet i k požadovanému příslušenství vyčíslenému ke dni rozhodnutí soudu.

8. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).