Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 62/2024-61
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 181 748,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 79 540 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 77 512 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 2 028 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 102 208,22 Kč s 24,43% úrokem ročně z částky 66 397,33 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, s 24,36% úrokem ročně z částky 36 006,65 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, s 22,44% úrokem ročně z částky 23 630,86 Kč od 23. 1. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 34 185,06 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 24 872,04 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 79 540 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 77 512 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 2 028 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 102 208,22 Kč s 24,43% úrokem ročně z částky 66 397,33 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, s 24,36% úrokem ročně z částky 36 006,65 Kč od 24. 1. 2023 do zaplacení, s 22,44% úrokem ročně z částky 23 630,86 Kč od 23. 1. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 34 185,06 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 24 872,04 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky v celkové výši 181 748,22 Kč, a to z titulu tří smluv o úvěru uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., adresa, dne datum, na základě níž byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, dne datum, na základě níž byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a dne datum, na základě níž byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal u všech tří úvěrů do prodlení s úhradou dlužných jistin ve výši 26 900,04 Kč od 2. 2. 2023, 41 301,91 Kč od 3. 2. 2023 a 70 395,15 Kč od 3. 2. 2023, požadovala žalobkyně z těchto částek zaplacení zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., adresa, na základě níž přešly všechny 3 pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn.
5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum ( nárok 3), z přílohy ke smlouvě obsahující pojištění schopnosti splácet úvěr, z dokladu o vyplacení peněžních prostředků žalovanému, z oznámení o zesplatnění úvěru dopisem ze dne 22. 1. 2023, z transakčních historie úvěru, z dokladu právní předchůdkyně žalobkyně o hodnocení klienta z 16. 8. 2021, z potvrzení právnická osoba o příjmu mzdy žalovaného k datu 11. 3. 2021, 12. 4. 2021, 13. 5. 2021, 10. 6. 2021, 9. 7. 2021, z výpisu z registru Solus ze dne 16. 8. 2021 k osobě žalovaného a z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne 16. 8. 2021 má soud za prokázané, že dne datum byla podepsána smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným pod č. hodnota, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný bude splácet předmětný úvěr po dobu 36 měsíců ve splátkách ve výši 1 998 Kč společně s úrokovou sazbou ve výši 56,88 % ročně. Celkově měl žalovaný uhradit 63 108 Kč. V části 6. smlouvy je sjednaná smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou pozdně uhrazenou splátku a v části 6.5. smlouvy je sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistinu úvěru za každý den prodlení. Přílohu č. hodnota smlouvy představovalo pojištění schopnosti splácet úvěr, na základě něhož byl žalovaný povinen platit pojištění ve výši 245 Kč měsíčně. V případě prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy bylo doloženo potvrzení ze strany právnická osoba. o přijetí mzdy na účet žalovaného, a to v březnu 2021 ve výši 20 884 Kč, v dubnu 2021 ve výši 22 832 Kč, v květnu 2021 ve výši 21 319 Kč, v červnu 2021 a ve výši 58 227 Kč a v červenci 2021 ve výši 24 562 Kč. Z hodnocení klienta k datu 16. 8. 2021 vyplývá, že žalovaný byl zaměstnaný, výdaje na bydlení a inkaso měly představovat 2 800 Kč měsíčně, životní minimum na žalovaného představovalo 3 860 Kč měsíčně, nejsou uvedeny žádné výdaje na splátky úvěrů, zápůjčky, leasingy, výživné či hypotéky. Dále z hodnocení klienta vyplývá, že je svobodný a hlavní pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, přičemž žalovaný nebyl ve výpovědi. Žalovaný uvedl, že má vlastní formu bydlení. V záznamech z registru Solus, NRKI nebyl zjištěn žádný negativní záznam k osobě žalovaného. Na závazek žalovaný fakticky uhradil částku 27 972 Kč. Ke dni podání žaloby dlužná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 23 630,86 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 3 269,18 Kč, dlužný poplatek za pojištění ve výši 735 Kč a dlužná smluvní pokuta ve výši 8 287,91 Kč. Současně žalobkyně požadovala z dlužné jistiny zaplacení úroku ve výši 22,44 % ročně od 23. 1. 2023 do zaplacení a od 2. 2. 2023 požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 26 900,04 Kč do zaplacení.
6. Ze smlouvy o úvěru z datum uzavřené pod č. hodnota s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba. adresa, a žalovaným, z přílohy ke smlouvě týkající se pojištění schopnosti splácet úvěr, z hodnocení klienta zpracovaného ke dni uzavření smlouvy, z dokladu o vyplacení peněžních prostředků žalovanému, z oznámení o zesplatnění úvěru, z transakční historie úvěru a z potvrzení právnická osoba. za měsíce říjen až prosinec 2021 a leden 2022 o výplatě mzdy na účet žalovaného a z výsledků veřejných registrů Solus a NRKI ke dni uzavření smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že dne datum došlo k podpisu další smlouvy o úvěru, a to před tím, než byl uhrazen závazek vyplývající z první smlouvy o úvěru ze dne datum, na základě níž byla žalovanému poskytnuta další částka jako úvěr ve výši 40 000 Kč, která měla být uhrazena v 36 měsíčních splátkách po 2 751 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba činila 59,87 % ročně. Celkově měl žalovaný uhradit částku 86 904 Kč. I v této smlouvě byly v části 6. sjednány smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou pozdě uhrazenou splátku a ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení. Z dokladů od právnická osoba. vyplynulo, že žalovanému byla na jeho účet zaslána mzda v říjnu 2021 ve výši 17 014 Kč, v listopadu 2021 ve výši 18 791 Kč a v prosinci 2021 ve výši 17 949 Kč a v lednu 2022 částka 20 188 Kč. Průměrná mzda činila 18 666 Kč. Z hodnocení klienta ke dni uzavření smlouvy vyplývá, že bylo kalkulováno pouze s výdaji představující životní minimum, se splátkami z prvního závazku ve výši 1 753 Kč a za nájemné a inkaso měl žalovaný hradit 2 700 Kč měsíčně. Celkové výdaje dle vyhodnocení věřitele měly představovat 8 313 Kč, avšak mimo splátky z prvního závazku nebyly výdaje žádným způsobem doloženy. Pokud se týká pracovního poměru, žalovaný pracoval u nového zaměstnavatele na dobu neurčitou bez výpovědní doby. Žalovaný byl stále svobodný, forma bydlení byla stejná jako u prvního závazku a nejsou uvedeny žádné výdaje spojené s jinými závazky, případně s výživným. Žalobkyně z titulu této smlouvy požadovala zaplacení částky ve výši 54 462,43 Kč, která sestávala z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 36 006,65 Kč, z dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 5 295,26 Kč, z dlužného poplatku za pojištění ve výši 1 011 Kč a z dlužné smluvní pokuty ve výši 12 149,52 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení sjednaného úroku z úvěru ve výši 24,36 % z dlužné jistiny od 24. 1. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 301,91 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení. Žalovaný na předmětný dluh uhradil částku 22 008 Kč. Poslední platba byla uhrazena 18. 10. 2022.
7. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně pod č. hodnota, z hodnocení klienta před uzavřením smlouvy, z informací veřejných registrů Solus a NRKI, z oznámení o zesplatnění úvěru dopisem ze dne 23. 1. 2023, z transakční historie a z dokladu o vyplacených finančních prostředků má soud za prokázané, že za trvání obou předchozích závazků právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne datum pod č. hodnota peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které měl žalovaný zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 620 Kč společně s úrokem ve výši 24,43 % ročně. Celkově měl žalovaný uhradit 110 352 Kč. I v této smlouvě jsou sjednány obdobné smluvní pokuty jako u předchozích dvou závazků. Na základě přílohy č. hodnota bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, které představovalo 321 Kč měsíčně. Žalovaný na předmětný závazek uhradil částku 10 480 Kč, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 18. 10. 2022. Z hodnocení klienta zpracovaného ke dni uzavření smlouvy vyplývá, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem představoval 20 100 Kč, přičemž výdaje žalovaného byly zohledňovány pouze v rozsahu životního minima. Dále byly mezi výdaje zahrnuty splátky z předchozích dvou závazků žalovaného ve výši 4 167 Kč a náklady na nájemné a inkaso byly uvedeny ve výši 3 569 Kč, aniž by byly nějakým způsobem věřitelem prověřeny. Celkové výdaje představovaly 11 986 Kč. Pokud se týká pracovního poměru, zde byly uvedeny totožné informace jako u závazku ze dne 17. 2. 2022. Z potvrzení právnická osoba.za období od března do června 2022 vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalovaného činil 20 100 Kč, z informací z veřejných registrů Solus a NRKI nevyplynuly žádné negativní informace k osobě žalovaného.
8. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužné částky neuhradil.
9. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětné smlouvy lze považovat za spotřebitelské úvěry a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelské úvěry, bylo nutné se zabývat otázkou, zda smlouvy byly uzavřeny platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením jednotlivých smluv posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného platit předmětné závazky po sjednanou dobu v dostatečném rozsahu. Jediným důkazem, který byl k prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením všech tří smluv vyžadován, bylo potvrzení banky o výši mzdy připsané na účet žalovaného v jednotlivých měsících předcházejících uzavření smlouvy a výpisy z registrů SOLUS a NRKI. Další majetkové poměry žalovaného nebyly fakticky prověřovány, u výdajů bylo vycházeno jen z částky představující životní minimum, výdaje na bydlení a inkaso nebyly prověřovány vůbec i za situace, že žalovanému byly poskytovány stejným věřitelem opakovaně úvěry a jeho průměrná mzda měla klesající tendenci. Rovněž má soud za to, že u takto vysokých a opakujících závazků by mě žadatel předložit celé výpisy z účtu alespoň za dobu 3 měsíců před uzavřením smlouvy, aby bylo možno objektivně vyhodnotit majetkovou situaci žadatele. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud konstatuje, že schopnost žalovaného hradit sjednané splátky u všech tří závazků po dobu uvedenou ve smlouvě nebyla ze strany věřitele řádně a v zákonem požadovaném rozsahu prověřena. Za této situace neměly být úvěry poskytnuty a v tomto případě lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení.
15. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěr ze dne datum byla poskytnuta částka 30 000 Kč, přičemž žalovaný fakticky zaplatil částku 27 972 Kč, neuhrazená jistina úvěru představuje 2 028 Kč. V případě smlouvy o úvěru ze dne datum byla poskytnuta jistina ve výši 40 000 Kč a žalovaný uhradil částku 22 008 Kč. V tomto případě tedy bylo možné přiznat žalobkyni jistinu úvěru ve výši 17 992 Kč. V případě smlouvy o úvěru ze dne datum byla poskytnuta jistina ve výši 70 000 Kč a fakticky bylo uhrazeno 10 480 Kč. V tomto případě lze žalobkyni přiznal částku 59 520 Kč. Celkově neuhrazená jistina u všech tří závazků představuje částku 79 540 Kč, která byla žalobkyni přiznána, a to společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 512 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení (59 520 Kč + 17 992 Kč) a z částky 2 028 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 2. 2. 2023 do zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl od těchto dat v prodlení s úhradou dlužné jistiny úvěru. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 a § 1970 o. z., přičemž výše úrokové sazby vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Do zbývající částky ve výši 102 208,22 Kč (181 748,22 Kč - 79 540 Kč) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta vzhledem k dovození neplatnosti všech tří smluv o úvěru a přiznání pouze neuhrazené jistiny úvěru. Současně soud zamítl nárok žalobkyně na přiznání sjednaného úroku z úvěru a smluvních pokut, neboť pokud soud dovodil neplatnost smlouvy, pak nelze přiznat sjednané úroky a smluvní pokuty v předmětných smlouvách. Rovněž soud zamítl žalobu do části zákonného úroku z prodlení z dlužných jistin, se kterými žalovaný nebyl v prodlení. Jednalo se o 15% úrok z prodlení ročně z částky 34 185,06 Kč (70 395,15 Kč + 41 301,91 Kč - 77 512 Kč) a dále do 15% úroku z prodlení ročně z částky 24 872,04 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení (26 900,04 Kč - 2 028 Kč).
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla úspěšná v převážné míře uplatněného nároku a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
18. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.