Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 155/2024-49

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 56 305,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 758 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 547,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 632,82 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 26 018,33 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 925,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 018,33 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 758 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 547,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 632,82 Kč, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 26 018,33 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 925,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 018,33 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO (dále též „společnost“) a žalovaným byla dne 27. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků částku ve výši 33 963 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 24 177 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Celkovou částku 63 963 Kč se žalovaný zavázal společnosti uhradit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze částku 5 242 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 20,88 % ročně z dlužné jistiny 26 018,33 Kč za dobu od 25. 11. 2022 do zaplacení, který za dobu do 27. 9. 2023 kapitalizovala částkou 4 632,82 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 24. 6. 2021 do zaplacení, který za dobu do 27. 9. 2023 kapitalizovala částkou 4 925,05 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO: IČO, byla dne 27. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 33 963 Kč, a to v 78 týdenních splátkách ve výši 821 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od společnosti v hotovosti převzal částku 30 000 Kč [smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž společnosti uhradil pouze částku 5 242 Kč, konkrétně ve dnech 2. 6. 2021 a 9. 6. 2021 částku 821 Kč a dne 16. 6. 2021 částku 3 600 Kč [přehled plateb]. Společnost právnická osoba, IČO: IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznam postoupených pohledávek]. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno společností dopisem ze dne 29. 9. 2023 [oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek].

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, společnost provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě ze dne 27. 5. 2021, nazvané zákaznická karta, vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě a bydlí s rodiči. Pobírá invalidní důchod ve výši 24 500 Kč, další příjmy domácnosti činí 20 000 Kč. Odhadované výdaje žalovaného činí 5 000 Kč měsíčně, interní splátky zápůjček ani externí zápůjčky nemá. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného společnost ověřila doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty. V této části jsou pak uvedeny tyto položky: výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 1/2021, složenky 4, 5/2021. Uvedené y však soudu předloženy nebyly.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost právnická osoba, IČO: IČO, pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o datum, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

11. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť společnost uzavírající smlouvu s žalovaným řádným způsobem neposoudila jeho úvěruschopnost, jak vyžaduje

12. Jak žalobkyně sama uvedla, společnost vycházela z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, nemá další zápůjčky či úvěry (interní ani externí), uvedl čistý příjem, jehož zdrojem je invalidní důchod, a odhadované výdaje. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny dokumenty, kterými měla společnost údaje uvedené žalovaným ověřit. Žalobkyně však tyto y soudu nepředložila a nepředložila ani jiné y vztahující se k příjmům či výdajům žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů ani výdajů žalovaného nebyla společností ověřena řádně, když byla (ač relevantní y nebyly soudu předloženy) ověřena maximálně výše příjmu žalovaného. Výdaje, které nebyly nijak specifikovány, nebyly ověřovány vůbec, a to ani podstatné výdaje, zejména výdaje spojené s bydlením či s vyživovací povinností. Společnost si pak dále vůbec neověřila, zda žalovaný prochází či neprochází registry dlužníků (např. NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojila s jeho tvrzením, že žádné interní či externí splátky zápůjček nemá. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

13. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v těchto konkrétních případech nedostatečným. Dle má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnila, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný na svůj dluh z počátku plnil.

14. Byť si je soud vědom toho, že , naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nadto v souvislosti s novelou , provedenou zákonem tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Logicky potom lze dovodit, že , v aktuálně účinném znění vyvolává právní účinky retroaktivně, tedy i ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům sjednaným před datem účinnosti tohoto zákona. S tím, že ačkoliv se bezesporu jedná o projev tzv. pravé retroaktivity, nelze odhlédnout od skutečnosti, že aplikační praxe, na základě závěrů shora uvedených, z totožného pojetí neplatnosti spotřebitelského úvěru vycházela již v době před účinností tohoto zákona. Retroaktivní aplikace , tak nepředstavuje zásah do právní jistoty poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a proto ji v kontextu okolností lze akceptovat. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

15. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle věty první ve spojení s o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 30 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni uhradil celkem částku 5 242 Kč, kterou soud započetl na jistinu, pročež tak na jistině zbývá uhradit 24 758 Kč, a proto soud žalovaného k úhradě částky 24 758 Kč zavázal svým rozhodnutím.

16. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 24 758 Kč coby poskytnuté jistiny po započtení platby ve výši 5 242 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

18. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení zavázal žalovaného k zaplacení částky 24 758 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšným, proto má nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.