Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 151/2024-18

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 29 182,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 900 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 900 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 760,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 286 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a částky 4 282,80 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 834 Kč k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 900 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se co do úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 900 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 760,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 286 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a částky 4 282,80 Kč zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 834 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je částka 29 182,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení se Společným prohlášením smluvních stran o uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek nabyla ke dni 5. 12. 2023 od společnosti právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo, kterou se žalovaným uzavřel její právní předchůdce dne 15. 5. 2023. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému úvěr ve výši 24 900 Kč, žalovaný se zavázal vrátit částku 30 086 Kč spolu s příslušenstvím do 14. 6. 2023. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách www.Anonymizováno.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu. Provedl verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při odeslání verifikační platby odsouhlasil žalovaný všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS. Žalobkyně provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v bankovním registru klientských informací a v nebankovním registru klientských informací. Žádost o úvěr byla schválena a žalovanému byla poskytnuta částka 24 900 Kč na účet, z něhož dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a vznikla mu tím povinnost zaplatit společnosti Zaplo finance s.r.o. smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 24 900 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 24 900 Kč od 15. 6. 2023 do 4. 12. 2023 ve výši 4 282,80 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč představující náklady za odeslaný dopis dále úroky z prodlení a kapitalizovaný úrok ve výši 5 286 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Žalovaný vyčerpal na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo uzavřené ze dne 14. 3. 2023 ve znění dodatků mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem celkem částku 24 900 Kč, když dne 14. 3. 2023 mu na jeho účet č. č. účtu bylo zasláno 8 000 Kč a dne 22. 3. 2023 16 400 Kč, jak soud zjistil ze shora uvedené úvěrové smlouvy ve znění dodatků č. tel. číslo uzavřené mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalovaným, dále z výpisů potvrzující čerpání uvedených částek a dále z výpisu z účtu ohledně verifikační platby 1 Kč, prostřednictvím které žalovaný potvrdil svoji totožnost a skutečnost, že shora uvedený účet je právě žalovaného. Uvedenou úvěrovou smlouvou ve znění dodatků se žalovaný zavázal vyčerpanou částku uhradit do 14. 6. 2023 spolu úrokem ve výši 5 186 Kč. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný na základě smlouvy o úvěru neuhradil ničeho, nebylo žádnými důkazy vyvráceno.

4. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 8. 12. 2022 ve spojení s se společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023, a to ke dni 5. 12. 2023, jak soud zjistil z citovaných smluv o postoupení pohledávek ve spojení s příslušným seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak vyplývá z dopisu ze dne 11. 12. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem.

5. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu 395 a následující o. z. Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž , o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené úvěrové smlouvy. Aktivní procesní legitimace žalobkyně je dána o.z.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčení lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Otázkou nutnosti zkoumat úvěruschopnost žadatelů o úvěr se opakovaně zabývaly vyšší soudy. Soud zde odkazuje například na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , a dále pak na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019. Tato citovaná rozhodnutí se sice týkala posouzení úvěruschopnosti v režimu podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11.2016, ovšem s ohledem na níže uvedené, má soud za to, že závěry těchto rozhodnutí lze vztáhnout i na posouzení úvěruschopnosti v režimu , a to z následující důvodů: z rozsudku Soudního dvora Evropské unie 2. senátu ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C – 679/18, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2 008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady číslo 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že ukládají vnitrostátním soudům, aby zkoumaly z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle článku 8 citované směrnice, to znamená povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, a to za podmínky, že tyto sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 citované směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel neplatnost namítne, a to v tříleté promlčení době. Soudní dvůr EU rozhodoval o předběžné otázce, kterou položil Okresní soud v Ostravě a dospěl k závěru, že uvedená směrnice byla do českého právního řádu transponována nedostatečně, když zákona o spotřebitelském úvěru sice stanoví sankci neplatnosti úvěrové smlouvy, ovšem jen za předpokladu, že se spotřebitel neplatnosti dovolá. Soudní dvůr Evropské unie ještě nad rámec odpovědi na předběžné otázky doplnil, že sankci v podobně ztráty nároku věřitele na ostatní peněžitá plnění považuje za přiměřenou ve smyslu článku 23 směrnice. Je tedy zřejmé, že ustanovení a 87 , o spotřebitelském úvěru, je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. .

8. Soud se tedy zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti i bez námitky žalovaného. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedůsledně ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného pouze tvrdila, že její právní předchůdce provedl lustrace v insolvenčním rejstříku v bankovním registru klientských informací a nebankovním registru klientských informací. K tomuto tvrzení nenavrhla žádné důkazy. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy nesplnila povinnost tvrzení dostatečným způsobem, když nijak nespecifikovala, zda její předchůdce ověřoval a posuzoval příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Zároveň žalobkyně nesplnila povinnost označit ke svým tvrzením ohledně tvrzené lustrace ve shora uvedených rejstřících důkazy. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně se k jednání nedostavila, soud ji proto nemohl poučit ve smyslu , odst. 3 , neboť tato poučovací povinnost soudu se váže právě na jednání. Žalobkyně tedy neunesla povinnost tvrzení, potažmo povinnost navrhnout důkazy ke svým tvrzením ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

9. Za situace, kdy není prokázáno splnění povinnosti řádně zkoumat před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného daný úvěr splácet, je žalovaný jakožto spotřebitel dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené). Výzva neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. -262).

10. Žalobkyně jakožto právní nástupce poskytovatele úvěru má vzhledem k výše uvedenému právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoli na úroky, poplatky, smluvní pokuty apod. Žalovanému byla poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka 24 900 Kč, žalovaný uhradil 0 Kč, a je proto povinen zaplatit žalobkyni částku 24 900 Kč. V této části proto soud žalobě vyhověl. Naproti tomu soud zamítl žalobu jako nedůvodnou ohledně částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, ohledně smluvní pokuty ve výši 4 282,80 Kč a ohledně smluvních úroků, neboť se nejedná o dlužnou jistinu. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud zamítl žalobu rovněž ohledně úroků z prodlení, neboť dosud nenastala splatnost jistiny.

1. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru směřuje k ochraně spotřebitele, nikdo jiný potřebné informace o aktuální situaci spotřebitele („o jeho příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 12. 12. 2019). Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že je důvodné určit zvláštní formu splatnosti (např. splácení ve splátkách, konkrétní výši splátek, delší dobu splatnosti apod.) má dlužník. Žalovaný, přestože byl řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, a proto jej soud podle , 3 , (dále jen „ “) nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit a předložit k prokázání těchto skutečností důkazy. Žalovaný je osobou v produktivním věku, nebyly provedeny žádné důkazy svědčící o tom, že by se nebyl schopen živit prací. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že kritériím stanoveným v zákona o spotřebitelském úvěru, tedy možnostem žalovaného a spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to zejména vzhledem k výši jistiny, odpovídá zaplacení jistiny ve splátkách po 2 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Nezaplacením byť jedné splátky se stává splatnou celá jistina.

2. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšnější, a to v 85 % předmětu řízení, v 15 % předmětu řízení měl úspěch žalovaný. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení ze 70 % (85 % - 15 %). Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně za 3 úkony právní služby podle , b) , v účinném znění (dále jen „ “) – převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby, při sazbě mimosmluvní odměny ve výši 300 Kč za jeden úkon dle bodu 2 advokátního tarifu, celkem ve výši 900 Kč. Dále žalobkyni náleží tři režijní paušály po 100 Kč dle advokátního tarifu celkem ve výši 300 Kč. Zástupce žalobkyně je plátce DPH, soud proto přiznal náhradu DPH z odměny za zastupování a režijních paušálů ve výši 21 %, tj. z částky 1 200 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 168 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně činí částku 2 620 Kč, 70 % z této částku představuje částka 1 834 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.

Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.