Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 160/2024-21
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
pro 30 552,93 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 661 Kč ve formě splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne v kalendářním měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 661 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení.
III. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 891,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 552,93 Kč od 25. 12. 2023 do 19. 1. 2024 a z částky 8 891,93 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, částečnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 760,16 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 661 Kč ve formě splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne v kalendářním měsíci počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 661 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení.III. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 891,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 552,93 Kč od 25. 12. 2023 do 19. 1. 2024 a z částky 8 891,93 Kč od 20. 1. 2024 do zaplacení.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, částečnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 760,16 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 30 552,93 Kč s příslušenstvím (jistina 21 661 Kč, smluvní úrok 5 453,22 Kč, smluvní pokuta 99,71 Kč) z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2023, [číslo] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) poskytnul žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaný měl vrátit do 23. 9. 2025 (ve formě třiceti pěti měsíčních splátek po 1 577,06 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze částečně a právní předchůdce žalobkyně uplatnil své právo na zesplatnění dluhu. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Žalobkyně vzala (po výzvě k doplnění tvrzení a označení důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) podáním ze dne 8. 8. 2024 žalobu částečně zpět ohledně částky 8 891,93 Kč s úrokem z prodlení a požadovala přisouzení částky 21 661 Kč (zůstatku jistiny po částečné úhradě dluhu žalovaným) se zákonným úrokem z prodlení od 20. 1. 2024 do zaplacení.
4. Podle § 157 odst. 4 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) pokládá soud na základě listin předložených žalobkyně za skutkový závěr ve věci samé, následující skutečnosti:
A) Smlouvou o úvěru ze dne 23. 9. 2022, [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě měsíčních splátek po 1 577,06 Kč (35); následně smlouvou z 23. 9. 2022 účastníci změnili původní smlouvu na částku 24 737,73 Kč a počet splátek (ve stejné výši) na 34. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku (celkem měla být vrácena částka 55 197,10 Kč, popř. 53 620,04 Kč. Účastníci sjednali smluvní pokutu 0,1 % denně a částku 50 Kč za zaslanou upomínku.
B) Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně vyplynulo, že žalovaný dne 23. 9. 2022 uhradil 0,01 Kč (z účtu uvedeného v úvěrové smlouvě majitele [celé jméno žalovaného]) jako verifikační platbu a téhož dne byla na tento účet uhrazena částka 25 000 Kč.
C) Smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní z 6. 12. 2023 a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se dohodl se žalobkyní na opakovaném postupování pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni (dílčími smlouvami) a že předmětem převodu byla též předmětná pohledávka. Z oznámení o postoupení pohledávky z 17. 1. 2024, plné moci z 6. 12. 2023 a podacího lístku z 17. 1. 2024 vyplynulo, že žalobkyně jménem právního předchůdce žalobkyně uvědomila žalovaného o postoupení předmětné pohledávky.
D) Předžalobní upomínkou (a odpovídajícím podacím lístkem) má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.
E) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaný uhradil část jistiny dluhu a dále že žalobkyně nemá k dispozici informace o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
8. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť nebyl dodržen postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; alespoň do žalobkyně není schopna prokázat (ač byla o možných důsledcích neunesení důkazního břemene poučena). Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Jelikož úvěruschopnost takto právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) neposuzoval, nebo to alespoň žalobkyně není schopna prokázat, je shora citovaná smlouva absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 věta první z. č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 věta první občanského zákoníku, jak vyplývá z uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu.
9. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku). Z. č. 257/2016 Sb. obsahuje k obecné úpravě vypořádání plnění podle neplatné smlouvy zvláštní ustanovení v § 87 odst. 1 věta třetí jako soukromoprávní sankce poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenými podmínkami (uvedeným vztahem a jeho důsledky se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Na žalobkyni práva a povinnosti z (neplatné) smlouvy přešla dle § 1879 občanského zákoníku (smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně jako nástupce poskytovatele úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí. Žalovaný netvrdil a neprokazoval své majetkové poměry, a proto soud stanovil splatnost dluhu s přihlédnutí k výši dlužné částky a době, která uplynula od poskytnutí úvěru (který žalovaný využil). Výše splátky je přiměřená výši dluhu a době, která uplynula od poskytnutí úvěrové částky; výše splátky by měla být přiměřená obvyklé výši příjmu fyzických osob.
10. Protože žalovaný uhradil (podle tvrzení žalobkyně) pouze částku odpovídající snížení dluhu na jistině na částku 21 661 Kč, musel soud vypořádat účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy tak, že uvedenou částku (zůstatku jistiny) uložil žalovanému k zaplacení v uvedené lhůtě (splátky ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 z. č. 257/2016 Sb.).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 760,16 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 % při částečného zpětvzetí žaloby, který žalobkyně zavinila). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 528 Kč (včetně doměřeného poplatku 305 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 552,93 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 440 Kč ve výši 932,40 Kč. Formulářový charakter žaloby, který je výsledkem minimalizace odborných a administrativních vkladů do zpracování této žaloby, vyplývá z počtu věcí žalobkyně u zdejšího soudu (celkem 1 147) a z porovnání jednotlivých žalob, které se týkají téhož původního věřitele.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.