Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 70/2024-34
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit další částku částka, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky částka a smluvní pokutu částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit další částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, a smluvní pokutu , částka, , se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, částky částka a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně e-mail, kde si žalovaná nastavila splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, zadala své osobní údaje a zaškrtla, že se seznámila se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovanou podepsána elektronicky zadáním PIN kódu zaslaného na telefonní číslo žalované. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované dne datum částku částka převodem na účet č. č. účtu a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do datum společně s poplatkem částka, tj. celkem částka. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje částku částka na jistině a poplatku, částka na nákladech spojených s odesláním písemných upomínek a úrok z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Vedle toho žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši částka. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru na základě informací o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech ověřených na základě dokumentů od žalované a případně nahlédnutím do relevantních databází, přičemž údaje byly zaneseny do zákaznické karty žalované.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum obdržela téhož dne převodem na účet peněžní prostředky ve výši částka a zavázala se je vrátit do datum ve výši částka, RPSN činí 11 942 %; ujednány byly smluvní pokuty a poplatky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby, a to do tří dnů dopisem ze dne datum odeslaným téhož dne. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy a před poskytnutím peněžních prostředků žalované nějak zkoumala její schopnost splácet. Nebylo také prokázáno, že by žalovaná žalobkyni uhradila nějaké peněžní prostředky.
4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. C-679právnická osoba18).
5. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána lustrací v databázích, avšak nedoložila k tomu žádné důkazy. Soud proto uzavřel, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
6. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Přestože úrok formálně nebyl sjednán, je cena peněz v podobě ujednaného poplatku naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 11 942 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a neuhradila ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.
8. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se držel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba v adresa, pobočka město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
9. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.
10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že oba účastníci byli v řízení úspěšní v obdobném rozsahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.