Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 171/2024-35

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 28 701 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 999 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 702 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 208,77 Kč za dobu od 24. 2. 2024 do 12. 3. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 701 Kč za dobu od 13. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 813 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 999 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 8 702 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 208,77 Kč za dobu od 24. 2. 2024 do 12. 3. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 701 Kč za dobu od 13. 3. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 813 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 12. 3. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 28 701 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 208,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 13. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 8. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému na jeho účet poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaný byl povinen platit úrok spolu s druhou až osmou splátkou ve výši 980 Kč v každí splátce. Dále byly sjednány také poplatky za další volitelné služby, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99.00 Kč, který se hradí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, poplatek se hradí měsíčně. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 19 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1 980 Kč, úroků v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením , , dále jen „“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Z úvěrové smlouvy označené ID žádosti Anonymizováno – ID klienta Anonymizováno, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, fotografie občanského průkazu žalovaného, soud zjistil, že ve smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč, který bude poskytnut převodem na bankovní účet a žalovaný se zavazuje zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a uhradit celkovou částku (bez doplňkových služeb) 27 520 Kč v 24 splátkách, roční procentní sazba úroků činní 49,2%, úvěr má být poskytnut na účet č. č. účtu. Žalovaný podepsal smlouvu elektronicky zadáním kódu, odeslaným na telefonní číslo tel. číslo Údaje ve smlouvě identifikující žalovaného jsou shodné s občanským průkazem žalovaného. Ze sdělení UniCredit Bank a.s. a z výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že majitelem účtu je žalovaný, a dne 21. 8. 2023 byla na účet připsána částka 20 000 Kč zaslaná z účtu žalobkyně, s označením poskytnutí půjčky Anonymizováno.

6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaná na pohledávky ze smlouvy uhradil žalovaný žalobkyni celkem 1 Kč.

7. K prokázání tvrzení, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyhotoveného samotnou žalobkyní (vydáno vedoucím sekce oddělení rizik), ze kterého soud zjistil, že žalobkyně při výpočtu schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr vyšla z toho, že příjem žalovaného je ve výši 29 600 Kč, a další příjem domácnosti ve výši 13 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činní 0 Kč, počet dětí 0, žalovaný byl prověřen v insolvenčním rejstříku. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prověřila v nebankovním registru (NRKI) a měla při uzavření smlouvy informaci o tom, že u žalovaného je evidováno 41 odmítnutých žádostí o spotřebitelský úvěr žádný existující a 4 ukončené.

8. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 1. 2024 vyzvala žalovaného ke splacení celé půjčky Anonymizováno číslo hodnota nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 15. 1. 2024. Žalobkyně prostřednictvím advokáta vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 9. 2. 2024 ve lhůtě do 23. 2. 2024. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 12. 2. 2024. Žalobkyně dále předložila k důkazu výzvu k zaplacení ze dne 27. 11. 2023, nepřipojila k ní však důkaz, ze kterého by vyplývalo jejich odeslání či doručení žalovanému.

9. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

10. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu č. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s poplatkem žalobkyni vrátit ve sjednané lhůtě). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

11. Podle věta prvá a třetí poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

13. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla (odkazem nau Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta), že obecný postup je takový vychází z kreditního skóre žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vyhodnocení vykonává automatizovaný systém. Pro získání informací důležitých pro vyhodnocení bonity žadatele o úvěr jsou využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. Žalobkyně netvrdila, že by údaje získané od žalovaného jakkoli ověřovala. Žalobkyně uvedla, že při výpočtu úvěruschopnosti ohledně výdajů vychází buď z minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti, což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, který vychází z počtu osob v domácnosti, vč. vyživovaných dětí a velikosti obce, anebo vychází z celkových pravidelných měsíčních výdajů celé domácnosti, deklarovaných klientem v rámci žádosti o úvěr obsahující součet výdajů domácnosti na bydlení, splátek klienta a ostatních členů domácnosti, a dalších pravidelných nákladů spojených se zdravotní péčí, cestováním do zaměstnání atd., přičemž vychází z vyšší hodnoty.

14. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, neboť nebyly ověřeny žalovaným deklarované údaje o jeho příjmech a nebyly zjišťovány skutečné výdaje žalovaného. Žalobkyně zcela rezignovala na ověření zásadních údajů, skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného, a při výpočtu schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, tak žalobkyně neměla k dispozici ověřené informace o jeho příjmech a výdajích, a jakýkoli výpočet z těchto údajů vycházející tak nemůže být řádným podkladem pro posouzení úvěruschopnosti. Požadavek na prokázání právního titulu bydlení a s ním spojeného objektivního určení skutečných výdajů na bydlení (např. nájemní smlouvou, když v dané věci platby za bydlení nebyly zjevné z předloženého výpisu z účtu) není požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec řádného výkonu odborné péče, ani požadavkem obtížně splnitelným, stejně jako požadavek na prokázání tvrzeného příjmu. Povinnost poskytovatele úvěru zjistit skutečnou výši výdajů alespoň na bydlení, neboť výdaje na bydlení jsou nutnou součástí životních nákladů a v zásadní výši v poměru k ostatním životním nákladům, nelze obcházet vytvořením modelu ze statistických dat a normativních nákladů na bydlení, a nahradit skutečné výdaje částkou dle určení poskytovatele úvěru. Požadavek na ověření příjmu žalovaného taktéž soud považuje v daném případě za přiměřený, tedy spadající pod rozsah odborné péče, se kterou byla žalobkyně povinna postupovat. Navíc žalobkyně měla informace o tom, že žalovaný žádal opakovaně a mnohokrát o poskytnutí úvěru a jeho žádostem nebylo vyhoněno (41 odmítnutých žádostí o úvěr). Již sama tato skutečnost měla vést žalobkyni k větší obezřetnosti a pečlivějšímu zkoumání údajů uvedených žalovaným.

15. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K čemuž soud dle ust. 87 odst. 1 věty druhé přihlíží i bez návrhu.

16. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 20 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 19 999 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel posoudit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný opakovaně byl vyzván k uhrazení dluhu, naposledy dopisem ze dne 9. 2. 2024, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy (poplatek), resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle .

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná co do 65,63 % (se zohledněním výše příslušenství ke dni rozhodnutí soudu) právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v částce 813 Kč, což je 31,26 % z celkové náhrady za účelně v řízení vynaložené náklady. Tyto náklady tvoří: a/ soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu 1 149 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč podle bodu 2. a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „“); c/ náhrada hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 300 Kč podle vyhlášky za 3 úkony právní služby, tj. 3× 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle Podle ustanovení je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.