Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 236/2020-83
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 121 818 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 964 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 30 852 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 87 816 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, částky 34 002 Kč, úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 68 826,60 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 964 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 30 852 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 87 816 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, částky 34 002 Kč, úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 68 826,60 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 8. 2020 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 121 818 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 28. 11. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 11. 2017 úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 166,39 % ročně v 30měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2018. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, prověřovala doklady a informace získané od žalovaného. Dále byl žalovaný lustrován v databázích SOLUS, NRKI a v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku. Z dokladů o příjmech byl zjištěn celkový čistý měsíční příjem žalovaného 16 500 Kč, celkové měsíční náklady žalovaného 6 410 Kč a volné zdroje ke splácení 9 090 Kč Žalobkyně vycházela z formuláře hodnocení klienta, byla provedena analýza bonity žalovaného, výdaje žalovaného byly pečlivě zkoumány, byl to žalovaný, který byl povinen uvést jednotlivé výdaje, k uvedeným výdajům byla dále připočítána rezerva ve výši 1 000 Kč, výdaje byly stanoveny paušální částkou 3 410 Kč, vyživovací povinnost částkou 2 000 Kč. Dále měla žalobkyně k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru SOLUS, pracovní smlouvu ze dne 1. 7. 2017, mzdový výměr k pracovní smlouvě, výplatní lístky za měsíce 8/2017 a 10/2017, výpis z účtu žalovaného za období 1. 8. 2017 - 19. 11. 2017. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti bylo vyhověno, došlo k odkladu splatnosti původních splátek č. 3, 4, 5. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, do data zesplatnění celého úvěru žalobkyni uhradil pouze dne 18. 1. 2018 částku ve výši 6 518 Kč a dne 9. 3. 2018 částku ve výši 6 518 Kč. V souladu s uzavřenou smlouvou došlo ke dni 21. 8. 2018 k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni činila dlužná jistina a dlužné úroky za poskytnutí úvěru celkem 86 218,94 Kč. Mezi stranami byla pro případ prodlení se splátkou delší než 30 dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, žalobkyně požaduje uhrazení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč, prodlení se zaplacením 6. a 7. splátky). Žalobkyně rovněž požaduje náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč (dle smlouvy žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy 3 x 200 Kč). Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nové dlužné jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně, a to počínaje dnem 23. 8. 2018 do data vyhotovení žaloby ve výši 34 002 Kč. Žalobkyně rovněž nárokuje úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 102,09 % z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině od 22. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky 234 648 Kč. Žalovaný shora uvedené částky žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný ve věci uvedl, že si předmětný úvěr skutečně vzal a chtěl by jej uhradit. V jeho možnostech by bylo dluh splácet měsíčně po 2 000 Kč, v současné době je zaměstnán, má ale exekuce. Po uhrazení exekucí by mohl splácet měsíčně vyšší částku. Žalovaný si již nepamatoval, zda při uzavírání smlouvy předkládal nějaké doklady o svých příjmech či výdajích. Ve vztahu k výdajům na bydlení uvedl, že si úvěr bral z toho důvodu, že bydlel u maminky a chtěl se odstěhovat, jeho náklady na bydlení poté vzrostly. Sám si není vědom toho, že by při žádosti o úvěru uváděl, že má náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, když tato výše je nereálná.
3. Z Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018 bylo zjištěno, že tento ve svém vyjádření porovnával efektivní úrokovou sazbu a nominální úrokovou sazbu s tím, že došel k závěru, že není rozdíl, zda je ve smlouvě uvedena efektivní nebo nominální úroková sazba, neboť absolutní výše celkově zaplacených úroků je vždy stejná.
4. Z Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančních trhů, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ze dne 23.5.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni 23. 5. 2018 zapsána v tomto registru jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru s oprávněním k činnosti od 11. 5. 2018.
5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne 30.11.2017 bylo zjištěno, že se jedná o návrh na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem 195 540 Kč, a to v 30měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 166,39 % ročně, RPSN 166,39 %. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.
6. Z Karty klienta ke smlouvě č. hodnota (Anonymizováno) bylo zjištěno, že žalobkyně ke smlouvě o úvěru č. hodnota vede evidenci o historii smlouvy od žádosti ze dne 23. 11. 2017 až do soudního vymáhání, včetně uvedení kontaktů na žalovaného a zaměstnavatele. V historii smlouvy jsou zaznamenány dvě úhrady splátek úvěru – dne 18. 1. 2018 ve výši 6 518 Kč a dne 9. 3. 2018 ve výši 6 518 Kč.
7. Z Výpisu ze záznamu registru SOLUS ze dne 23.11.2017 bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 23. 11. 2017 neměl v tomto registru evidovanou žádnou dlužnou splátku ani dlužnou částku po splatnosti.
8. Z Výpisu NRKI/BRKI ze dne 23.11.2017 bylo zjištěno, že žalovanému byl přiřazen příznak 16, znamenající, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná, negativní příznak.
9. Z Prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 28.11.2017 bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že se seznámil s informacemi o spotřebitelském úvěru, provedením jeho identifikace, informacemi o zpracování osobních údajů, údaji o zprostředkovateli apod., kdy toto prohlášení je podepsáno dne 28. 11. 2017.
10. Z Pracovní smlouvy ze dne 1.7.2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 1. 7. 2017 zaměstnán u společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. jako operátor výroby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2018.
11. Z Dohody o srážkách ze mzdy bylo zjištěno, že žalovaný vyslovil souhlas k provádějí srážek ze mzdy v souvislosti s poskytnutými stravenkami.
12. Ze Mzdového výměru k pracovní smlouvě ze dne 1.7.2017 bylo zjištěno, že tímto mzdovým výměrem účinným od 1. 7. 2017 byla stanovena základní hrubá mzda za vykonanou práci ve výši 15 000 Kč měsíčně a pohyblivá složka ve výši 9 900 Kč měsíčně s tím, že výše pohyblivé složky se odvíjí od interně stanovených pravidel.
13. Z Přehledu pohybů na účtu č. hodnota za období 1.8.2017-19.11.2017 bylo zjištěno, že majitelem běžného účtu č. hodnota vedeného u společnosti právnická osoba. byl žalovaný. Počáteční zůstatek na účtu činil 100 Kč a konečný zůstatek 209 Kč. žalovanému byla na tento účet vyplácena mzda od společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, konkrétně dne 10. 8. 2017 ve výši 17 159 Kč, dne 11. 9. 2017 ve výši 21 548 Kč, dne 10. 10. 2017 ve výši 11 233 Kč, dne 10. 11. 2017 ve výši 18 109 Kč, kdy po připsání plateb na účet došlo k jejich následnému výběru v hotovosti. Jiné platby nebyly na účtu prováděny.
14. Z Výplatní pásky za období 2017/08 bylo zjištěno, že měl žalovaný v měsíci srpen 2017 čistý příjem ve výši 22 336 Kč. Tento příjem obsahoval rovněž letní bonus ve výši 5 000 Kč.
15. Z Výplatní pásky za období 2017/10 bylo zjištěno, že měl žalovaný v měsíci říjen 2017 čistý příjem ve výši 18 771 Kč.
16. Z Hodnocení klienta ze dne 28.11.2017 bylo zjištěno, že hodnocení bylo provedeno ve vztahu k úvěru ve výši 70 000 Kč s počtem splátek 30, výší měsíční splátky 6 518 Kč a celkovou výší částky k vrácení 195 540 Kč. V tomto dokumentu je uveden pravidelný čistý měsíční příjem 16 500 Kč (ze zaměstnání), jiné příjmy nejsou uvedeny. Mezi výdaji je v kolonce životní minimum uvedena částka 3 410 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti 2 000 Kč, náklady na bydlení 1 000 Kč, celkem výdaje dosahují částky 6 410 Kč, v kolonce rezerva je uvedena částka 1 000 Kč, přičemž další výdaje jsou nulové, nulové jsou i další položky, a to druhá osoba v domácnosti, spoření a splátky. Dále je zde uveden zaměstnavatel Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, hlavní pracovní poměr, den nástupu 1. 6. 2016, rukou dopsáno 1. 7. 2017, kdy byla sjednána doba určitá, výpovědní lhůta neběží, rodinný stav je svobodný, bydlení u rodičů. Listin Listina je podepsána.
17. Z Předsmluvního formuláře ze dne 28.11.2017 bylo zjištěno, že tento se vztahuje ke smlouvě o úvěru č. hodnota a obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru, tj. údaje o věřiteli, zprostředkovateli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady úvěru apod. Formulář je žalovaným podepsán.
18. Z Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota vč. splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 28. 11. 2017 a došlo k uzavření smlouvy. Žalobkyně dále zrekapitulovala základní parametry úvěru, kdy tyto odpovídají návrhu na uzavření smlouvy. K oznámení byl přiložen splátkový kalendář k předmětné smlouvě s uvedeným rozvrhem a výší jednotlivých měsíčních splátek s poslední splátkou splatnou dne 17. 6. 2020.
19. Z kopie obálky k zásilce doručované dne 5.12.2017 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému odeslal zásilku, které byla doručována prostřednictvím pošty dne 5. 12. 2017.
20. Z Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu bylo zjištěno, že dne 30. 11. 2017 byla na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno zaslána platba ve výši 70 000 Kč.
21. Z Žádosti o odklad splátek bylo zjištěno, že žalovaný požádal o odklad splátek z důvodu výpovědi ze zaměstnání.
22. Z Okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30.1.2018 bylo zjištěno, že s účinností ke dni převzetí došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru u společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba.
23. Z Přípisu ze dne 12.3.2018 k žádosti na uplatnění práva na odložení splátek bylo zjištěno, že žádosti o odklad splátek u smlouvy o úvěru č. hodnota bylo vyhověno a žalovanému byl současně zaslán nový splátkový kalendář.
24. Z Upraveného splátkového kalendáře ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. hodnota byl upraven tak, že v měsíci březnu, dubnu a květnu 2018 nebyly splátky požadovány, splatnost celého úvěru byla posunula o tři měsíce později s poslední splátkou splatnou dne 17. 9. 2020.
25. Z Výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18.7.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na dvě splátky po splatnosti, vznik nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč a upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.
26. Z Výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17.9.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu adresovanou žalovanému s upozorněním na čtyři splátky po splatnosti, vznik nároku na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a na zaplacení smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.
27. Z Předžalobní výzvy ze dne 15.7.2020 bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu z předmětné smlouvy do 15 dnů od data odeslání oznámení, s výstrahou soudního vymáhání.
28. Z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopií tohoto dokladu.
29. Z Výplatního lístku za únor 2024 bylo zjištěno, že v únoru 2024 měl žalovaný čistý měsíční příjem ve výši 25 210 Kč ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, kdy z tohoto příjmu byla provedena srážka exekuce ve výši 3 109 Kč, k vyplacení na účet byla částka ve výši 21 682 Kč.
30. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 30. 11. 2022 s žalobkyní smlouvu o úvěru č. hodnota. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný dne 30. 11. 2022 bezhotovostně 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 166,39 % ročně v pravidelných 30měsíčních splátkách po 6 518 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů o příjmu a o osobních poměrech poskytnutých žalovaným, příjem ověřila z výpisů z účtu a výplatních pásek, provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS a v Nebankovním registru klientských informací, výdaje žalovaného neověřovala. Žalovaný na úvěr vrátil částku v celkové výši 13 036 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.
31. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
32. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
33. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
34. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
35. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
36. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
37. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
38. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
39. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 30. 11. 2017 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 70 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy žalovaného, údaje o příjmech žalovaného ověřila z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek, provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS a v Nebankovním registru klientských informací (NRKI). Skutečné výdaje žalovaného však nijak nezjišťovala a tyto výdaje ani nijak neověřovala. V listin ě Hodnocení klienta bylo ve výdajích uvedeno životní minimum uvedena částka 3 410 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti 2 000 Kč, náklady na bydlení 1 000 Kč, celkem výdaje dosahují částky 6 410 Kč. Tvrzené bydlení u rodičů žalobkyně nijak neověřovala. Žalovaný zpochybnil, že by výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč uváděl, neboť si úvěr bral v době, kdy se stěhoval od rodičů. Je zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného musely být vyšší než zaznamenaných 6 410 Kč, a to i s ohledem na ceny bydlení, energií, vody, potravin léků apod. a rovněž s ohledem na vyživovací povinnost žalovaného. Z pracovní smlouvy žalovaného dále vyplynulo, že jeho pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 30. 6. 2018, tedy doba zaměstnání byla kratší než období, po které měl být úvěr splácen. Žalobkyně sice provedla lustraci žalovaného v NRKI, ale zjištěnými výsledky se nijak neřídila, když výstupem byla informace s negativním výsledkem, kdy smlouva byla hodnocena jako špatná. Žalobkyně měla poskytnuté údaje o výdajích a poměrech žalovaného prověřit, případně dále doplnit, a to i s ohledem na celkovou částku ve výši 195 540 Kč, kterou měl žalovaný dle smlouvy žalobkyni vrátit, i s ohledem na výši měsíční splátky 6 518 Kč. Žalobkyně nezjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
40. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 70 000 Kč a žalovaný vrátil 13 036 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 56 964 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
41. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
42. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 56 964 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
43. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému účastníkovi náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žalovaný měl sice ve věci většinový úspěch (úspěch žalobkyně 14,18 %, úspěch žalovaného 85,82 %), avšak žalovaný na jednání konaném dne 15. 5. 2024 výslovně uvedl, že náhradu nákladů řízení nežádá.
44. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách s ohledem na sdělení žalovaného, že není v jeho možnostech poskytnutou jistinu vrátit hned v plné výši. Uvedl, že v současné době je zaměstnán, ale má další exekuce, které je povinen splácet. Svoje tvrzení prokázal výplatním lístkem za období únor 2024, z něhož bylo zjištěno, že mu byla za toto období vyplacena mzda ve výši 21 682 Kč, kdy z čisté mzdy žalovaného ve výši 25 210 Kč byla provedena mimo jiné srážka nepřednostní exekuce ve výši 3 109 Kč. Za reálnou výši měsíční splátky považoval částku 2 000 Kč s tím, že po uhrazení exekucí by mohla být tato částka navýšena a dluh by splatil dříve. Navrhovanou výši splátek soud posoudil a shledal jako přiměřenou s ohledem na reálné možnosti žalovaného předmětný dluh splácet, rovněž soud přihlédl k výši dlužné částky a skutečnosti, že povolení splátek k plnění uložené povinnosti ve výši 2 000 Kč nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně a žalobkyni výrazně nezatíží. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.