Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 126/2024-33
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do částky částka a co do částky částka s příslušenstvím, zamítá.
III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , co do částky , částka, a co do částky , částka, s příslušenstvím, zamítá.III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o úvěru dne datum, přičemž smlouva byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba. se sídlem adresa. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka, kterou žalovaný převzal v místě svého bydliště. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky celkem ve výši částka, což činí celkem ke vrácení částku částka v 14ti měsíčních splátkách po částka, počínaje měsícem od podpisu smlouvy a splatnost dalších splátek byla sjednána vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Splatnost celého závazku připadala na den datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn. Splatnost tedy zůstala na datum. Od datum je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Žalobce má informaci o tom, že žalovaný uhradil částku částka, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka. Celkově žalobce touto žalobou požaduje po žalovaném: částku částka, jako nesplacenou jistinu, zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 15% ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, částku částka, která představuje smluvní pokutu za prodlení se splacením závazku z částka ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení a je počítána za krácené období od datum do datum.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s právnická osoba. se sídlem adresa ze dne datum, na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem datum a doloženo poštovním podacím archem.
3. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz pro nejasné právní posouzení. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum.
4. Žalobce soudu předložil Žádost o úvěr ze dne datum, Smlouvu o úvěru ze dne datum, Potvrzení o provedení transakce ze dne datum bez uvedení částky, výzvu před podáním žaloby ze dne datum s podacím listem. Z těchto důkazů lze dovodit, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli „úrok“ částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklad za vyhodnocení úvěru částka, za inkaso plateb částka. Celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit věřiteli, dosahuje výše částka (14 x částka).
5. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, „poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o zápůjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobce nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Zda si předchůdce žalobce zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr, není vyjma žádosti o úvěr zřejmé. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované řadu nestandardních plateb včetně jakési „úhrady za poskytnutí úvěru“, nebo „nákladů na vyhodnocení úvěru“ či „inkasní poplatek“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky částka činí za inkaso plateb v hotovosti částka + s dalšími poplatky se jedná o navýšení úvěru o částka. Tuto „odměnu“, vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Jedná se o navýšení oproti poskytnuté částce o cca 86%. Toto jednání věřitele nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok a další poplatky za poskytnutí úvěru nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu, včetně ujednání o smluvní pokutě. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako nárok z bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce uhradil věřiteli celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení. Žalovaný je povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, tj. ode dne následujícího, kdy mu byla byť fikcí, doručena žaloba. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta, tj. co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do částky částka a co do částky částka (částka – částka) s příslušenstvím. Jiných nároků, než bezdůvodného obohacení, se žalobce z neplatného právního jednání nemůže domáhat.
6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo právnická osoba. 1. b) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
8. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně, pokud se týče částečného vyhovění návrhu ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobní návrh byl zamítnut v podobné výši, soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.