Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 75/2024-34

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 28 187 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 158 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 029 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 205,03 Kč od 17. 2. 2024 do 5. 3. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 28 187 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 743 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 158 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 029 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 205,03 Kč od 17. 2. 2024 do 5. 3. 2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 28 187 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 743 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 28 187 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný jako spotřebitel uzavřel s žalobkyní jako poskytovatelem smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek www.Anonymizováno.cz., přičemž smlouva byla uzavřena dálkově prostřednictvím verifikačního SMS kódu zaslaného na telefonní číslo žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a posuzovala výdaje a příjmy žalovaného, zohlednila také věk, rodinný stav či splátky u jiných společností. Žalobkyně tak poskytla 14. 7. 2023 žalovanému bezhotovostním převodem bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč na účet č. č. účtu, který se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách. Mezi stranami byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek ve výši 199 Kč za expres poskytnutí úvěru, tedy do 60 min. od ověření identity, poplatek ve výši 99 Kč za tzv. bezpečnou splátku a poplatek ve výši 49 Kč za SMS servis. Mezi druhou až osmou splátkou byl stanoven úrok ve výši 980 Kč. Žalovaný si 1x prodloužil splatnost aktuální splátky o jeden měsíc, a to tím, že uhradil pouze 1 Kč, za toto byl smlouvou stanoven poplatek 1 980 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil 14. 8. 2023 splátku ve výši 1 841 Kč, dne 14. 9. 2023 uhradil 1 Kč., smluvní pokuty a jiných závazků, které žalovaný má vůči žalobci. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, byla mu 31. 10. 2023, 20. 11. 2023 a 18. 12. 2023 naúčtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč. Žalovanému byly také vyúčtovány účelně vynaložené náklady na vymáhání splátky po splatnosti ve výši 300 Kč dne 23. 10. 2023, 20. 11. 2023, 18. 12. 2023 a ve výši 130 Kč dne 5. 1. 2024. Ke dni 5. 1. 2024 byl celý úvěr zesplatněn. Jistina pohledávky je složena z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 19 165 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč, úroků ve výši 3 920 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky je tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 205,03 Kč od 17. 2. 2024 do 5. 3. 2024 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 28 187 Kč od 6. 3. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil v řízení následující skutková zjištění:

4. Mezi stranami byla datum uzavřena úvěrová smlouva identifikována dle ID klienta Anonymizováno, podepsána žalovaným dálkově prostřednictvím SMS kódu, na základě které byl žalovanému poskytnut na účet č. č. účtu bezhotovostní bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný si sjednal doplňkové služby, a to možnost odkladu splátky korunovým odkladem, kdy za toto byl účtován jednorázový poplatek ve výši 1 980 Kč, byla ujednána expres výplata úvěru, za toto pak byl účtován jednorázový poplatek ve výši 199 Kč, dále poplatek za službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a dále byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, s tím, že celkem měl uhradit částku 27 520 Kč, RPSN činila 49,2 %. První splátka byla splatná 14. 8. 2023. Dále bylo smlouvou ujednáno, že v případě, kdy žalovaným nebude na předmětný úvěr spláceno dle smlouvy, tedy pokud se spotřebitel dostane do prodlení s dvěma a více splátkami, nedojde k uhrazení splátky v době delší než 3 měsíce a také v případě, kdy spotřebitel uvede nepravdivé údaje, poruší některou z povinností, které vyplývají ze smlouvy, či dojde k zahájení exekučního, insolvenčního či dědického řízení postihující majetek dlužníka, dojde k zesplatnění celého úvěru a spotřebitel je povinen uhradit celou zbývající část úvěru jednorázově (zjištěno z úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře a ze sazebníku poplatků). Celkem se žalovaný zavázal uhradit 27 520 Kč bez poplatků za doplňkové služby. Roční procentní sazba nákladů je stanovena ve výši 49,2 % (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně prostřednictvím výpočtu MLS, kdy vycházela z žadatelova příjmu 26 000 Kč ze závislé činnosti, z příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 50 000 Kč a z částky 9 000 Kč, která je žalovaným hrazena jiným společnostem. Dále dotazem do registru SOLUS, NRKI, Centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta a karty klienta). V období od 12. 12. 2022 do 18. 12. 2022 byly na běžný účet žalovaného č. č. účtu připsány platby v celkové výši 18 658 Kč (zjištěno z výpisu vybraných pohybů na účtu). Na účet č. č. účtu byla 14. 7. 2023 zaslána částka 20 000 Kč, vlastníkem účtu v té době byl žalovaný a protistranou transakce byla žalobkyně (zjištěno ze sdělení Anonymizováno a. s. ze dne 31. 5. 2024). Žalovaným byla uhrazena první splátka v plné výši, na druhou splátku uhradil žalovaný pouze 1 Kč, čímž došlo v souladu se smlouvou k odkladu splátky. Od 14. 10. 2023 kdy byla splatná třetí splátka nebylo uhrazeno ničeho. Dne 5. 1. 2024 došlo k zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky výzvou ze dne 20. 11. 2023 (zjištěno z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru a poštovního podacího archu). Výzvou ze dne 5. 1. 2024 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru (zjištěno z výzvy ke splacení celé půjčky a z poštovního podacího archu). Následně byl žalovaný vyzván k úhradě zesplatněného úvěru s upozorněním na pozdější možnost soudního vymáhání (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 2. 2024 a z poštovního podacího archu).

5. V právní rovině dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu a následující , , (dále jen „o. z.“), která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru.

6. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené smlouvy o zápůjčce. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčení lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Otázkou nutnosti zkoumat úvěruschopnost žadatelů o úvěr se opakovaně zabývaly vyšší soudy. Soud zde odkazuje například na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , a dále pak na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019. Tato citovaná rozhodnutí se sice týkala posouzení úvěruschopnosti v režimu podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, ovšem s ohledem na níže uvedené, má soud za to, že závěry těchto rozhodnutí lze vztáhnout i na posouzení úvěruschopnosti v režimu , a to z následující důvodů: z rozsudku Soudního dvora Evropské unie 2. senátu ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C – 679/18, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2 008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady číslo 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že ukládají vnitrostátním soudům, aby zkoumaly z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle článku 8 citované směrnice, to znamená povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, a to za podmínky, že tyto sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 citované směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele (tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soudní dvůr EU rozhodoval o předběžné otázce, kterou položil Okresní soud v Ostravě a dospěl k závěru, že uvedená směrnice byla do českého právního řádu transponována nedostatečně, když zákona o spotřebitelském úvěru sice stanoví sankci neplatnosti úvěrové smlouvy, ovšem jen za předpokladu, že se spotřebitel neplatnosti dovolá. Soudní dvůr Evropské unie ještě nad rámec odpovědi na předběžné otázky doplnil, že sankci v podobně ztráty nároku věřitele na ostatní peněžitá plnění považuje za přiměřenou ve smyslu článku 23 směrnice. Je tedy zřejmé, že ustanovení a 87 , o spotřebitelském úvěru, je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Soud již z tvrzení žalobkyně dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, resp. ani konkrétně netvrdila, že by své povinnosti úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumat dostála. Žalobkyně vycházela z registrů NRKI a BRKI, SOLUS a z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí, neuvedla však konkrétní údaje, z kterých vycházela. Nikterak nezkoumala konkrétní příjmy žalovaného ani ostatní příjmy domácnosti, stejně tak se nezabývala výší výdajů. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů.

11. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí a řádně ověřila schopnost žalovaného splácet daný úvěr, a proto je smlouva pro porušení povinnosti uvedené v § 86 o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

12. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo určené). Výzva neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. ). Žalobkyně má tedy právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoli na úroky, poplatky apod. Žalovanému byla poskytnuta žalobkyní částka 20 000 Kč, sama žalobkyně uvedla (a i prokázala), že žalovaný uhradil celou první splátku ve výši 1 841 Kč dne 14. 8. 2023 a na druhou splátku uhradil 1 Kč dne 14. 9. 2023, je proto povinen zbylou tvrzenou jistinu 18 158 Kč žalobkyni vrátit jakožto dlužnou jistinu, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl co do této částky. Ohledně zbylých nároků, tedy poplatku za poskytnutí zápůjčky, poplatků za doplňkové služby, smluvní pokuty a nákladů s uplatněním pohledávky soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se nejedná o dlužnou jistinu. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud zamítl žalobu rovněž ohledně úroků z prodlení, neboť dosud nenastala splatnost jistiny.

13. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru směřuje k ochraně spotřebitele, nikdo jiný potřebné informace o aktuální situaci spotřebitele („o jeho příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. ze dne 12. 12. 2019). Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že je důvodné určit zvláštní formu splatnosti (např. splácení ve splátkách, konkrétní výši splátek, delší dobu splatnosti apod.) má dlužník. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, proto jej soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit a předložit k prokázání těchto skutečností důkazy. Vzhledem k výše uvedenému při absenci jakýchkoli konkrétních tvrzení stran situace žalovaného dospěl soud k závěru, že spravedlivému uspořádání práv účastníků odpovídá obecná doba splatnosti 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy dřívější doba splatnosti není v souladu s ochrannou funkcí ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a současně nebylo zjištěno ničeho, co by svědčilo pro dobu splatnosti delší, než je obecná třídenní.

14. O nákladech řízení rozhodl soud postupem dle , , (dále jen „ “), tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 64,4 % náhradu nákladů řízení v poměru 28,8 % (64,4 % - 35,6 %), tedy v částce 743 Kč, kdy tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 128 Kč a odměny advokáta, kterému náleží odměna ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) dle , advokátní tarif, (dále jen „a. t.“), ve spojení s a. t., neboť řízení bylo zahájeno podáním na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, společně s paušální náhradou výdajů za každý ze 3 úkonů právní služby ve výši 300 Kč dle a. t. Zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, k odměně je tak připočtena částka odpovídající 21 % z přiznané odměny.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.