Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 250/2024-90
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: I-Xon a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0
pro 50 573,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 073,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 1 500 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 3 577,73 Kč, co do úroku ve výši 17,1 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do 18. 12. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení, a co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 6 236,15 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 593 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, tituly před jménem jméno FO, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 073,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 1 500 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 3 577,73 Kč, co do úroku ve výši 17,1 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do 18. 12. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení, a co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 6 236,15 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 593 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 50 573,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 20. 6. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. s žalovaným smlouvu o úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě byl žalovanému původním věřitelem z úvěrového účtu žalovaného poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 17,10 % ročně a spolu s poplatky dle sazebníku původního věřitele formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 474,52 Kč, počínaje dnem 18. 7. 2022. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, apod., přičemž bylo vycházeno z příjmu žalovaného ve výši 43 000 Kč, který byl žalovanému ověřen z předloženého dokladu o příjmu, kdy celkový čistý příjem domácnosti žalovaný uvedl ve výši 93 000 Kč. Výpočet disponibilních zdrojů žalovaného byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, původní věřitel tedy využil svého práva a v souladu s produktovými podmínkami, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, prohlásil ke dni 22. 11. 2022 úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Následně původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky 50 573,24 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 49 073,24 Kč a dlužných smluvních poplatků ve výši 1 500 Kč (2x poplatek za odeslání písemné upomínky po 600 Kč + poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč). Žalobkyně dále požaduje po žalovaném úhradu úroku kapitalizovaného ke dni splatnosti úvěru, tj. za období od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022, ve výši 3 577,73 Kč a dále ve výši 17,1 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do 18. 12. 2023 a dále ve výši 15 % z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 12. 2023 do zaplacení, a úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 6 236,15 Kč a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 30. 8. 2024, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: společnost právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne 20. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 17,1 % ročně ve 24 anuitních měsíčních splátkách po 2 474,52 Kč s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit 2 408,64 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 59 322,60 Kč. Úvěr měl být poskytnut na běžný účast žalovaného č. č. účtu, úvěrový účet žalovaného byl veden pod č. č. účtu. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit původnímu věřiteli v případě prodlení s úhradou splátek poplatky stanovené v čl. III. smlouvy a jiné platby související s prodlením. V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byl původní věřitel oprávněn prohlásit svým rozhodnutím jakékoli dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru Expres půjčka ze dne 20. 6. 2022). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalovanému původním věřitelem poskytnut dne 20. 6. 2022 (prokázáno platební historií smlouvy a výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. č. účtu). V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitel kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházel z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši 43 000 Kč, který byl ověřen z dokladu o příjmu žalovaného. Pracovní poměr měl žalovaný uzavřen na dobu neurčitou. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 93 000 Kč. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima klienta. Ze svých interních zdrojů původní věřitel zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek 7 648,94 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr další závazky v úhrnu splátek 13 974 Kč. Žalovaný měl být ženatý, bydlet u rodičů, neměl vyživovací povinnost k žádné osobě. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil (prokázáno vyjádřením společnosti právnická osoba. k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 24. 7. 2024). Žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku v celkové výši 926,76 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. č. účtu za období od července 2022 do září 2023). Dne 24. 11. 2022 původní věřitel oznámil žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 22. 11. 2022 a vyzval žalovaného k úhradě částky 54 707,06 Kč nejpozději do 8. 12. 2022. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 25. 11. 2022 (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 11. 2022 a podacím poštovním archem ze dne 25. 11. 2022). Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 26. 9. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 a podacím archem ze dne 26. 9. 2023). Dne 6. 10. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 69 391,96 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy, výzva byla zaslána žalovanému dne 6. 10. 2023 (prokázáno výzvami k úhradě dluhu ze dne 6. 10. 2023 a podacím archem ze dne 6. 10. 2023). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 20. 6. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednanými poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 24 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že původní věřitel posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu žalovaného ve výši 43 000 Kč, který měl být ověřen z potvrzení o příjmu žalovaného a informace o existenci dalších závazků žalovaného ve výši 21 622,94 Kč měsíčně, přičemž u dalších výdajů žalovaného vycházela z částky životního minima. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila soudu pouze výsledek lustrace žalovaného ohledně výše splátek dalších závazků, žádné listin y prokazující skutečnost, že se původní věřitel zabýval skutečnými příjmy a výdaji žalovaného a jejich ověřením, nebyly soudu předloženy ani navrženy k důkazu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 50 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli, resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku , poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však na svůj dluh před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši 926,76 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 49 073,24 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč – úhrada ve výši 926,76 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 49 073,24 Kč, a to ode dne 19. 9. 2023, když žalovaný byl sice k vrácení jistiny úvěru vyzván oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 11. 2022, žalobkyně však žalobou požadovala pouze úhradu úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 20. 6. 2022 do 22. 11. 2022 ve výši 6 236,15 Kč a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky 49 073,24 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení (tzn. za dobu od 23. 11. 2022 do 18. 9. 2023 nebyl nárok na úrok z prodlení uplatněn), a soud je žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 73 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 13,5 % uplatněného nároku (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 024 Kč, z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 9 420 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, každý právní úkon po 3 140 Kč), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po 300 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 2 167 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 14 511 Kč. Z toho 73 % představuje 10 593 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán. Odměnu advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne 29. 7. 2024 na základě výzvy soudu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta k tomuto úkonu právní služby soud žalobkyni nepřiznal, neboť je odpovědností advokáta, aby veškerá tvrzení potřebná k projednání návrhu byla uvedena již v žalobě, a to včetně návrhu na provedení důkazů k takto tvrzeným skutečnostem.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.