Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 115/2024-61

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 30.888 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč do datum.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení 21.888 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1.725,18 Kč, kapitalizovaným úrokem 1.808,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 12.920,34 Kč od datum do zaplacení a úrokem 15% ročně z částky 12.001,60 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč do , datum, .II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení 21.888 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1.725,18 Kč, kapitalizovaným úrokem 1.808,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 12.920,34 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem 15% ročně z částky 12.001,60 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 20. 2. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 30.888 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba. IČO IČO (dále jen právní předchůdce) uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na základě které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 1.444 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč, nejpozději do 6. 12. 2022. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, na těchto uhradil pouze částku 6.000 Kč. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 19. 1. 2022 a dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobce, a to s účinností ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný ničeho dalšího na dluhu neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne datum. Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplatit částku 30.888 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12.001,60 Kč, úroku ve výši 918,74 Kč, poplatků ve výši 8.967,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 9.000 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1.808,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.725,18 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 12.001,60 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.920,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena dne datum [čtvrtek, pracovní den, za použití , (dále jen „ “)].

3. Ve věci se konalo dne 30. 7. 2024 jednání, ke kterému se dostavil jak žalobce, tak žalovaný. Žalobce uvedl, že na podaném návrhu trvá v celém rozsahu. Žalovaný na jednání uvedl, že úvěr sjednával v době covidu, kdy jako kuchař přišel o příjem. Ke kontraktačnímu procesu žalovaný uvedl, že věřitel po něm požadoval výplatní pásky, nájemní smlouvu a pracovní smlouvu. Žalovaný měl v době uzavírání úvěru dva další úvěry, na které splácel dohromady částku 8.900 Kč. Dále žalovaný uvedl, že se právní předchůdce nezajímal, zda jsou na něj vedena exekuční řízení. Poté soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

- Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, že právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě, které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně se sjednaným příslušenstvím (úrok ve výši 1.444 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Ve smlouvě si účastníci ujednali také právo na smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, a to ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky s tím, že za prodlení s každou splátkou lze uložit smluvní pokutu max. 500 Kč.

- Z umořovací y, že žalovaný na dluhu ze smlouvy o úvěru č. hodnota uhradil pouze 3 splátky, a to dne 7. 10. 2021 částku právnická osoba Kč, dne 1. 12. 2021 částku právnická osoba Kč a dne 19. 1. 2022 částku právnická osoba Kč, tj. dohromady částku 6.000 Kč.

- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, že právní předchůdce postoupil pohledávku ve výši 34.921,69 Kč na žalobce a žalovanému toto postoupení oznámil.

- Z výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky ve výši 35.595,11 Kč.

- Z žádosti o úvěr ze dne 6. 10. 2021, výplatních pásek za červenec a srpen 2021 a pracovní smlouvy, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě jím vyplněných údajů v žádosti o úvěr, přičemž listinami si ověřil pouze výši příjmu žalovaného (za červenec 2021 částka 30.388 Kč a za srpen 2021 částka 28.712 Kč) a existenci jeho pracovní smlouvy u zaměstnavatele právnická osoba

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutková stav.

5. Mezi právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázala tyto vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení, na dluhu uhradil pouze částku 6.000 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného na základě jím vyplněných údajů v žádosti o úvěr a na základě žalovaným předloženou pracovní smlouvou a výplatních pásek za červenec a srpen 2021. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

6. Podle , , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Podle o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

9. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku v celkové výši 15.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce a žalovaný jednali o uzavření Smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou , o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobce totiž v řízení soudu nepředložil dostatečné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázal, a to i přes zákonné poučení podle , když předložil pouze žádost o úvěr, ze které je zřejmé, že věřitel si vystačil s údaji, které žalovaný o své osobě poskytl. Žalobce disponuje výplatními páskami žalovaného za červenec a srpen 2021 a pracovní smlouvou žalovaného, nedisponuje žádnými dalšími důkazy prokazujícími tvrzené výdaje žalovaného, a to např. nájemní smlouvou (ačkoliv tuto žalovaný věřiteli poskytl, viz. níže), smlouvou o hypotečním úvěru, výpisy z bankovních účtů apod. Žalovaný na jednání uvedl, že výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu věřiteli poskytl, jiné doklady po něm věřitel (právní předchůdce) nepožadoval. Zároveň se věřitel nedotazoval na probíhající exekuční řízení žalovaného, který na jednání uvedl, že v době uzavírání smlouvy o úvěru exekuce měl. Věřitel nevzal v úvahu také dosavadní půjčky žalovaného, které dle jeho tvrzení splácel v té době částkou 8.900 Kč měsíčně, a nikoliv částkou 5.500 Kč, jak je uvedeno v žádosti o úvěr, a tyto skutečnosti se věřitel rozhodl zcela ignorovat. Toto jednání věřitele proto nelze považovat za dostatečné splnění povinnosti zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. ).

10. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly právním předchůdcem poskytnuty prostředky ve výši 15.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaný na dluhu do podání žaloby uhradil částku 6.000 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 9.000 Kč coby plnění, které žalovaný od právního předchůdce převzal, ale dosud neposkytl zpět. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. (odst. I. výroku)

11. S ohledem na argumentaci výše soud ve zbytku žalobcem požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. (odst. II. výroku)

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobce byl ve věci převážně neúspěšný a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly z důvodu procesní nečinnosti. (odst. III. výroku)

13. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci uvedenou peněžní částku ve lhůtě do 31. 12. 2024, a to s ohledem na jeho nepříznivou finanční situaci. ( )

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.