Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 320/2023-33

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce:Anonymizovánor.o., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 18 546,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 113 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 3 433,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 546,35 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 149,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 825,64 Kč, s 10% úrokem ročně z částky 11 546,35 Kč od 20. 9. 2020 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, dále částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 113 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 3 433,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 546,35 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 149,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 825,64 Kč, s 10% úrokem ročně z částky 11 546,35 Kč od 20. 9. 2020 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, dále částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 25. 8. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky 18 546,35 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba dne 27. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou vrátit i poplatek ve výši 14 083 Kč, celkem tedy částku 28 083 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách, celková splatnost závazku připadla na den 20. 6. 2020. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná závazek nesplatila řádně a včas, uhradila částku ve výši 5 887 Kč, na poplatek byla započtena částka 3 433,35 Kč a na jistinu pohledávky 2 453,65 Kč. Žalovaná se tak od 21. 6. 2020 dostala do prodlení s úhradou částky 22 196 Kč, která představovala zůstatek jistiny 11 546,35 Kč a poplatku 10 649,65 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a na sjednané sankční poplatky. K postoupení pohledávky na žalobce došlo na základě smlouvy ze dne 19. 12. 2022 s účinnosti ke dni 20. 12. 2022. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 40 125,02 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 11 546,35 Kč, nesplaceného poplatku 10 649,65 Kč, nesplacených poplatků za upomínání ve výši 5 500 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 12 429,02 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci na základě listinných důkazů vzal soud za prokázáno, že společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce - zelená v hotovosti č. tel. číslo dne 27. 4. 2019 (dále jen „předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě této právní předchůdce žalobci poskytl žalované v hotovosti částku 14 000 Kč při uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce kromě jistiny zaplatit ještě poplatek za zápůjčku ve výši 12 283 Kč a částku 1 800 Kč za pojištění, celkem se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 28 083 Kč v 60 v plátkách, kdy výše jedné splátky od první do předposlední činí 469 Kč a poslední 412 Kč; zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně, RPSN 236,25 %; žalovaná zvolila týdenní splátkový režim. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce doložil tento zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 4. 2019, tedy ze stejného dne, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce, z této soud zjistil, že žalovaná uvedla jako druh bydlení, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, uvedla tři adresy ( trvalý pobyt – adresa, adresa výběru – adresa a náhradní kontaktní adresa adresa), dále uvedla, že nemá žádné vyživované osoby ani auto, pracuje na plný pracovní úvazek jako uklízečka u zaměstnavatele Anonymizováno, IČO IČO, adresa, zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami, čistý příjem žalované činil 18 123 Kč, jiné příjmy neměla, další čisté příjmy domácnosti činily 45 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované 4 000 Kč, celkový příjem 63 123 Kč, dále se zde uvádělo, že z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že jde o pracovní smlouvu na dobu určitou ze dne 2. 1. 2019, u výplatních pásek bylo uvedeno, že tyto byly za období únor, březen 2019. Žalobce ke zjišťování úvěruschopnosti žalované nedoložil již více ničeho. Žalobce soudu nedoložil výplatní pásky ani pracovní smlouvu, ke zkoumání výdajů nedoložil ničeho, stejně tak nedoložil ani výpis z účtu svědčící pro tvrzení žalobce o disponibilním zůstatku finančních prostředků. Žalobce dále doložil standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek spolu s potvrzením o provedení transakce, přípisem ze dne 15. 2. 2023, kterým došlo k oznámení o postoupení pohledávky, spolu s dokladem o doručení. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce celkem částku 5 887 Kč, více neuhradila ničeho. Žalobce soudu rovněž doložil předžalobní upomínku spolu s dokladem o odeslání.

5. Podle ust. o. z. (z.č. ), se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „ “) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy pak poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti finanční částku ve výši 14.000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 28.083 Kč v 60 týdenních splátkách. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.

18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.

19. Soudce se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, případně z předložených listin, z těchto informací vyplývá, že žalovaná bydlí s rodiči, je svobodná, bez vyživovaných osob, pracuje jako uklízečka. Pokud tedy žalobce uváděl údajný disponibilní zůstatek finančních prostředků přes 59 000 Kč, pak není soudu zřejmé, z jakých listin závěr učinil. Ze zákaznické karty vyplývá, že čistý příjem žadatele byl 18 123 Kč, výplatní pásky ani pracovní smlouva doložena nebyla, ale i pokud by soud tento nedostatek přehlédl, pak nelze přehlédnout, že ničím nebyly doloženy další čisté příjmy domácnosti, tudíž s žádným disponibilním zůstatkem počítat nelze, výpis z účtu doložen nebyl. Pokud jde o měsíční výdaje, pak tyto byly odhadované pouze ve výši 4 000 Kč. Dále je zapotřebí poukázat na tu skutečnost, že žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči, nicméně k tomu uvedla tři adresy, což je tedy v přímém rozporu s jejím tvrzením, že žije s rodiči, neboť nelze předpokládat, že by její rodiče žili na třech adresách současně. Pokud právní předchůdce žalobce přijal fakt, že žalovaná uvádí tři adresy, pak jistě musel mít pochybnosti o jejich výdajích i o jejím tvrzení o tom, že žije s rodiči. I pokud žalovaná doložila výši svých příjmů výplatní páskou, pak nic dalšího nedoložila, další výdaje nedoložila, soudu rovněž nebyla doložena ani pracovní smlouva, ani výplatní pásky. K tomu opět soud poukazuje na skutečnost, že pracovní smlouva byla pouze na dobu určitou, což je skutečnost, která měla vést právního předchůdce žalobce k další opatrnosti při posuzování úvěruschopnosti žalované. Z výše uvedených skutečnosti soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce nezkoumal úvěruschopnost řádně. Z doložené zákaznické karty vyplývá, že žalovaná žádala o 20 000 Kč, výdaje nebyly ničím doloženy, stejně tak jako čisté příjmy domácností, pracovní smlouvu předkládala pouze na dobu určitou, k tomu ještě uváděla ony tři adresy. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované pak bylo korunováno skutečností, že žalovaná řádně zápůjčku nesplácela ve splátkách, ke kterým se zavázala. I tato skutečnost potvrzuje špatné posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se svými nízkými finančními prostředky nevycházela řádně, a to ani v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce, ani po ní. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce svoji povinnost stanovenou zákonem řádně nesplnil, úvěruschopnost žalované neposoudil s odbornou péčí.

20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. -39). Právní předchůdce žalobce vykázal zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele formálně, bez patrné snahy o zjištění a posouzení reálné situace spotřebitele.

21. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že předmětná smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná dle zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce nesplnil řádně svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, tuto posoudil špatně, dále je tato smlouva neplatná dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které poskytl právní předchůdce žalobce žalované (částku 14 000Kč), je třeba proto posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná právnímu předchůdci žalobci uhradila částku 5 887 Kč, proto jí k úhradě zbývá částka 8 113 Kč. Ohledně této částky soud uzavřel, že žaloba je důvodná a ve zbytku žalobu zamítl. Ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že z ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že splatnost nevrácené jistiny nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, dlužník (žalovaná) není tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, proto není určení počátku prodlení spotřebitele možno odvíjet od výzvy k plnění jako v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Nová doba splatnosti nevrácené jistiny se určí dle dohody účastníků, jinak ji založí soud svým rozhodnutím, když do té doby není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel tak není oprávněn požadovat ani úrok z prodlení, když splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 20.4.2022). Soud žalobu zamítl také v části zákonného úroku z prodlení.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. , kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.