Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 66/2024-61

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci

žalobkyně: AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizovános., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 11 511,19 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 157 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 7 354,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 080,49 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 364,26 Kč za dobu od 26. 9. 2023 do 11. 12. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 157 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá ohledně částky 7 354,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 080,49 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 364,26 Kč za dobu od 26. 9. 2023 do 11. 12. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném žalobou podanou dne 11. 12. 2023 zaplacení částky 11 511,19 Kč,Anonymizovánokapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 364,26 Kč za dobu od 26. 9. 2022 do 11. 12. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 3 080,49 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, a to vše ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 24. 6. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, z níž žalovaný čerpal částku 11 300 Kč. Na svůj dluh uhradil pouze 4 157 Kč

2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v , (dále jen „ “), rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní (flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. hodnota ze dne 24. 6. 2021, potvrzení o prověření bonity žalovaného, úvěrové podmínky, výpis čerpání, splátek a úhrad, předžalobní výzva k plnění, poštovní podací arch, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 11. 9. 2023, poštovní podací arch, úvěrová zpráva, sdělení právnická osoba.) a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne 24. 6. 2021 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 24,88 %. Smlouva byla sjednána elektronicky a žalovaný svůj souhlas s jejím uzavřením stvrdil zadáním kódu zaslaným mu na jeho mobilní telefon číslo tel. číslo uvedený ve smlouvě. Výše měsíční splátky byla stanovena na 297 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Ve smlouvě byla zároveň sjednána, za porušení smluvních povinností, smluvní pokuta částka a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný ve výše uvedené úvěrové smlouvě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí částku ve výši 23 000 Kč, pracuje jako zaměstnanec ve společnosti právnická osoba, je ženatý, má 2 vyživovací povinnosti, bydlí u rodičů, další příjem člena jeho domácnosti je 16 000 Kč a měsíčně výdaje jeho domácnost vyjdou na 14 500 Kč. Dne 29. 6. 2021 žalovaný čerpal převodem na svůj účet vedený u právnická osoba., č. ú. Anonymizováno/Anonymizováno částku 10 000 Kč a dne 19. 8. 2022 částku částka, pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy. Žalovaný uhradil v 20 platbách částku 7 143 Kč, kdy řádně a včas splácel jen do května 2022. Poslední platbu uhradil dne 16. 5. 2023. Žalobkyně proto dne datum úvěr zesplatnila a téhož dne žalobkyně vůči žalovanému učinila výzvu ke splacení celého úvěru, a to do 14 dnů ode dne sepsání této výzvy a tuto zaslala doporučeně na adresu sdělenou žalovaným ve smlouvě. Dne 5. 10. 2023 učinil právní zástupce žalobkyně vůči žalovanému předžalobní výzvu, s tím, že dlužná částka ve výši 14 207,19 Kč měla být uhrazena do 12. 10. 2023, tuto právní zástupce zaslal doporučeně dne 6. 10. 2023 na adresu sdělenou žalovaným ve smlouvě.

4. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně lustrovala rejstříky posuzující bonitu žalovaného, a to např. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, přičemž výsledkem bylo kladné hodnocení žalovaného a zjištění, že žalovaný splácí kontokorentní úvěr s rámcem 5 000 Kč.

5. Právní hodnocení: Ohledně nároku žalobkyně, má soud, vzhledem na shora popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila výčet pravidelných výdajů žalovaného, a tedy tyto (stejně tak jako příjmy žalovaného) nebyly nijak osvědčeny. Soud v důsledku toho nemohl přezkoumat majetkové poměry žalovaného. Z informací uvedených v úvěrové smlouvě nelze stanovit reálný použitelný příjem žalovaného, který by byl stanoven z pravidelných příjmů a výdajů žalovaného. Jediná informace o majetkových poměrech je skutečnost, že měsíční čistý příjem žalovaného činí částka 23 000 Kč a ostatních členů jeho domácnosti 16 000 Kč, ovšem ani z této nelze bez dalšího vycházet, jelikož žalovaný jako osoba žádající o úvěr, může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, a tedy je povinnost primárně kladena na poskytovatele úvěru, aby poměry, dostatečně prověřil na základě spolehlivých a dostatečných informací, což nelze učinit bez ověření výše příjmů např. výpisem z účtu nebo výplatním listem. Výdaje žalovaného nebyly ani zkoumány, tedy ani nijak ověřovány. Za tohoto skutkového stavu nelze pokládat postup v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného za dostatečný a hodnověrně znázorňující reálné majetkové poměry žalovaného.

6. Jelikož výše uvedené kroky žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neučinila, vycházela ze závěru, který neodpovídal reálnému stavu věci, když nebylo žádným způsobem ověřeno, že žalovaný dosahuje alespoň tvrzených příjmů. Pokud by potom od reálného měsíčního příjmu žalovaného byly odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, předchozí finanční závazky, dopravu, zálohy na energie a vodu, platby spojené s bydlením, náklady na obživu 4 členů rodinné domácnosti žalovaného, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat, zda by žalovaný byl reálně schopen splácet takový finanční závazek. Soud vzal v potaz také výši poskytovaného úvěru, která sice není vysoká, ale pro osobu s velmi nízkými příjmy a vysokými výdaji (což jistě náklady na zabezpečení 4členné domácnosti jsou) může být i přes to finančně likvidační. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Na tomto výsledku nic nemění skutečnost, že žalobkyně žalovaného patrně lustrovala ve veřejných rejstřících posuzující bonitu osob, jelikož skutečnost, zda osoba žádající o úvěr bude schopna poskytovaný úvěr splatit, zpravidla nesouvisí s jeho platební morálkou v minulosti (resp. může to být pro poskytovatele spotřebitelských úvěru jistým vodítkem při splatných závazcích evidovaných v těchto rejstřících), nicméně samo o sobě tyto skutečnosti nemají potřebnou vypovídající hodnotu, jelikož nereflektují aktuální majetkovou situaci osoby žádající o úvěr (zejména v oblasti příjmové).

7. Povinnosti osob poskytujících spotřebitelské úvěry v ustanovení z. s. ú. ( , o spotřebitelském úvěru) ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008/48/ES se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření na zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finančně majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, doklady o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným, aniž by si vyžádala od žalovaného podklady k pravidelným příjmům a výdajům, a tím reflektovala reálnou schopnost žalovaného tento úvěr splatit.

8. Soud s ohledem na shora popsané důvody uzavřenou smlouvu shledal za neplatnou a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy. V souvislosti s novelou , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), provedenou , účinným k 29. 5. 2022, bylo zákonodárcem stanoveno, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), o neplatnost absolutní. Logicky potom lze dovodit, že st. 1 z. s. ú., v aktuálně účinném znění, vyvolává právní účinky retroaktivně, tedy i ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům sjednaným před datem účinnosti tohoto zákona. S tím, že ačkoliv se bezesporu jedná o projev tzv. pravé retroaktivity, nelze odhlédnout od skutečnosti, že aplikační praxe, na základě závěrů shora uvedených, z totožného pojetí neplatnosti spotřebitelského úvěru vycházela již v době před účinností tohoto zákona. Retroaktivní aplikace z. s. ú. tak nepředstavuje zásah do právní jistoty poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a proto je akceptovatelná.

9. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy, jelikož příslušenství sdílí osud věci hlavní (§ 510 odst. 2 o. z.). Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky, poplatky a smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o úvěru.

10. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 11 300 Kč. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni uhradil 7 143 Kč, soud danou o tuto částku ponížil dluh žalovaného, kterého tak zavázal k zaplacení částky 4 157 Kč (výrok I). Soud žalobkyni nepřiznal zákonný úrok z prodlení, jelikož zaslané výzvy žalobkyní žalovanému nelze pokládat za výzvy k zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, když tato skutečnost nastala až konstitutivně rozhodnutím soudu. Důsledkem neřádného posouzení úvěruschopnosti je taktéž proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud tedy žalovaný není v prodlení s vrácením dlužné částky nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení dle . Ke stejnému závěru dospěl ostatně i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, č. j. -262.

11. Ve zbývající části, tj. co do částky 7 354,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 080,49 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 364,26 Kč za dobu od 26. 9. 2023 do 11. 12. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 511,19 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nároky na ně mají původ v absolutně neplatné smlouvě (výrok II).

12. Podle rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků řízení, protože žalobkyně byla z původně uplatněné částky jen na jistině ve výši 11 511,19 Kč úspěšná pouze co do částky 4 157 Kč, tedy méně než ½ (36 %) Žalobkyni tak nárok na náhradu nákladů řízení nevznikl. Naopak náhrada nákladů řízení by mohla být přiznána straně žalované. Žalovanému však v řízení žádné náklady fakticky nevznikly, protože po celou dobu zůstal ve věci pasivní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.