Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 287/2024-28

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, registrační číslo Anonymizováno sídlem Anonymizováno

zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,

 úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

 úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

 úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

 úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,

 úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020,

 úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,

 úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,

 úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

 úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a

 úrokem z prodlení z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 500 Kč s

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,

 úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,

 úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

 úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

 úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

 úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,

 úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020,

 úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,

 úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,

 úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

 úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023,

 úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a

 úrokem z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

 kapitalizovaným úrokem ve výši 8 420 Kč od 24. 10. 2008 do 30. 10. 2009, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 % v částce 405 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 500 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a úrokem z prodlení z částky 14 500 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023 a úrokem z prodlení z částky 5 500 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaným úrokem ve výši 8 420 Kč od 24. 10. 2008 do 30. 10. 2009, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 % v částce 405 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 23. 5. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 24. 10. 2008 se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce č. číslo, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 920 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v pravidelných 53 týdenních splátkách, kdy první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy; celková splatnost závazku připadla na 30. 10. 2009. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 5 500 Kč, která byla započtena právní předchůdkyní žalobkyně na souhrnný poplatek. Pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupila na společnost Anonymizováno, která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požadovala úrok v kapitalizované výši 8 420 Kč představující zůstatek souhrnného poplatku a zákonný úrok z prodlení v běžící výši, patrné z výroku I. a II. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je společností se sídlem mimo Českou republiku, soud předně uvádí, že je dána pravomoc soudu věc projednat dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bodu 1 nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem České republiky s trvalým pobytem v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne 24. 10. 2008 smlouvu o půjčce č. číslo. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce /viz smlouva o půjčce na č. l. 9 spisu, smluvní podmínky na č. l. 10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015, s účinností ke dni 1. 7. 2015, postoupila pohledávku za žalovaným na společnost Anonymizováno., která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, s účinností k témuž datu, pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni /viz potvrzení o úhradě na č. l. 13 spisu, výpis ze seznamu postoupených pohledávek na č. l. 16 spisu, smlouvy o postoupení pohledávek v systému CEPR, výpisy z OR v systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně s výzvou k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení ze dne 25. 6. 2015 bylo žalovanému odesláno dne 21. 7. 2015. /viz oznámení na č. l. 11 spisu, výpis z poštovního podacího archu na č. l. 12 spisu/. Oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2018 /viz oznámení na č. l. 14 spisu, výpis z poštovního podacího archu na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2024 /viz výzva před podáním žaloby na č. l. 17 spisu, výpis z poštovního podacího archu na č. l. 18 spisu/. Žalovaný na předmětnou půjčku uhradil celkem částku 5 500 Kč /žalobní tvrzení/.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž žalovaný převzal částku 20 000 Kč v hotovosti. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná 7. den po uzavření smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 5 500 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než uvedla žalobkyně, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

7. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazků (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „ “), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 ( , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 ).

8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč, a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je ale zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či M. Škárová v komentáři k v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

11. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 13 920 Kč za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých padesáti tří týdnů, činila by výše úroku téměř 70 % z jistiny ročně (za dobu 53 týdnů 69,6 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 % /viz smluvní podmínky na č. l. 10 spisu/, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k ) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v polovině roku 2008 okolo 13 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.

12. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).

13. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, z čehož jí žalovaný část v celkové výši 5 500 Kč vrátil (vycházeje z tvrzení žalobkyně ohledně částečné úhrady). Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle a násl. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postupně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši 14 500 Kč (tj. 20 000 Kč – 5 500 Kč). Jelikož v tomto rozsahu žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky ode dne následujícího po splatnosti, resp. od pozdějšího data uvedeného žalobkyní do zaplacení ve výši dle stanovené (úrok z prodlení uplatněn od 2. 7. 2015), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s

15. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, a to v části přesahující nesplacenou jistinu, úroky z prodlení z částky přesahující nesplacenou jistinu a poplatek uplatněný v podobě úroku v kapitalizované výši, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle a .

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 405 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny), přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění, z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.