Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 202/2024-69
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. K podpisu smlouvy došlo pomocí SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po částka. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného a uzavřela, že je v jeho možnostech úvěr vrátit. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, dostal se do prodlení již se splátkou splatnou dne datum, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k její úhradě, a to první upomínkou ze dne datum, dále druhou upomínkou ze dne datum. Když žalovaný ani přes upomínky žalobkyně splátky neplatil, žalobkyně dopisem ze dne datum dluh žalovaného zesplatnila. Rovněž dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Žalobkyně proto po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den datum. Žalovanému bylo dne datum procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání, ke kterému se bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku částka. adresa Anonymizováno Kč byla vyplacena žalovanému na jeho účet č. č. účtu. Žalovaný měl tuto částku spolu s úrokem ve výši 15 % měsíčně splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po částka. RPSN činila 435,03 %. Celková částka, kterou bylo potřeba zaplatit činila částka. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky si strany ve smlouvě sjednaly zpoplatnění upomínek tak, že první písemná upomínka je zpoplatněna částkou částka a další písemná upomínka je zpoplatněna rovněž částkou částka (viz předsmluvní informace na č. l. 19-22 spisu, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 12-15 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 27, 28 spisu, sdělení banky na č. l. 36 spisu a výpis z účtu žalovaného na č. l. 37-39 spisu). Před sjednáním smlouvy žalobkyně vycházela z údajů uvedených v příloze č. hodnota (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota. Z nich vyplývá, že žalovaný je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho měsíční příjem činil částka. Pravidelné výdaje na bydlení činily částka, výdaje na předchozí pravidelné závazky činily částka (úvěr u Provident, HomeCredit, Profi Credit), finanční zůstatek spotřebitele činil částka. Žalovaný byl lustrován v systému AML, AML/CFT, SOLUS, REPI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí vždy bez záznamu. Na základě těchto informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má nižší bonitu, maximálně mu bylo možno poskytnout částku částka. (viz příloha č. hodnota smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 16-18 spisu, výstup z insolvenčního rejstříku na č. l. 52 spisu, výsledek lustrace na č. l. 49-50, 53 spisu). Žalobkyně dále ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného v Obchodním rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku č. l. 51 spisu). Žalobkyně si dále vyžádala výpisy z účtu žalovaného, za období od června do srpna 2023. Příjmy žalovaného ze zaměstnání za měsíc červen 2023 činily 21 928. Na účet bylo v tomto období připsáno částka a odepsáno částka. Za měsíc červenec 2023 měl žalovaný příjem ze zaměstnání ve výši částka, současně byl žalovanému na účet připsán úvěr od společnosti FlexiFin ve výši částka a Profi Credit ve výši částka. Na účet bylo v tomto období připsáno částka a odepsáno částka. Konečně příjmy žalovaného ze zaměstnání v srpnu 2023 činily částka. Dále mu byly na účet zaslány půjčky například od společnosti právnická osoba ve výši částka, částka a částka, CreditPortal ve výši částka. Celkem bylo žalovanému v tomto období na účet připsáno částka a odepsáno částka. Z výpisů z účtů je zřejmé, že příjmy a výdaje žalovaného jsou téměř totožné a konečné zůstatky hospodaří v nízkých hodnotách (viz výpisy z účtu žalovaného č. l. 48, 55-63 spisu). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila jednak z fotokopie občanského a rodného listu. Ověřila též platnost jeho dokladů (viz kopie občanského průkazu a kopie rodného listu na č. l. 64-66 spisu a kontrola OP na č. l. 67 spisu). Žalovaný neuhradil již splátku úvěru splatnou dne datum, byť byl žalobkyní opakovaně upomínán (viz upomínky na č. l. 23-26 spisu). Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne datum k uhrazení celé dlužné částky, a to do datum. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum (viz předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení na č. l. 29 spisu a podací lístek na č. l. 30 spisu).
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku v celkové výši částka. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí a žalobkyně se k jednání nedostavila, aby jí soud za tímto účelem mohl poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v daném případě zjistila příjmy žalovaného, které ověřila nahlédnutím do výpisů z účtu žalovaného, avšak výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se spokojila s tvrzením, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši částka a na ostatní finanční závazky ve výši částka. Na základě porovnání příjmů a výše uvedených výdajů a po zahrnutí splátky nově poskytovaného úvěru žalobkyně uzavřela, že žalovaný disponuje finančním zůstatkem ve výši částka. Tento závěr však nemohl odpovídat reálné finanční situaci žalovaného, když z předložených výpisů z účtu žalovaného za období od června do srpna 2023 vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly podstatně vyšší. Nelze ani opomenout, že velká část jeho příjmů za dané období pocházela z půjček od jiných nebankovních společností. Měsíční výdaje žalovaného tedy výrazně převyšují výdaje uvedené žalovaným do formuláře hodnocení klienta. Tyto skutečnosti pak žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dostatečně nezohlednila. Již z toho je zřejmé, že výdaje uváděné žalovaným do formuláře hodnocení klienta nejsou úplné a neodpovídají skutečnosti.
19. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalovaného nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.
20. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).
21. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka nebo ze dne datum, č. j. spisová značka, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od datum a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
22. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne datum, odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do datum, žalovaný je tak ode dne následujícího v prodlení. Žalobkyni tak náleží též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, jak žalobkyně požadovala.
23. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).
24. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 3,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za písemné podání žalobkyně ze dne datum, kterým k výzvě soudu doplňovala svá tvrzení obsažená v žalobě a označovala důkazy způsobilé prokázat tvrzené skutečnosti, neboť uvedená tvrzení již měla být součástí žaloby, a nikoli doplňována až po upozornění soudem na nedostatečná žalobní tvrzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.