Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 115/2024-89
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro 14 972,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 902,12 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 070,75 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 902,13 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 261,95 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 658,92 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 902,12 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 070,75 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 902,13 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 261,95 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 658,92 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 14 972,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. (dále také jen „věřitel“) s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 27 888 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 5 999,99 Kč, která byla původním věřitelem alokována poměrně na jistinu a sjednané příslušenství. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn a jeho splatnost nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobou žalobkyně uplatňuje nárok na nesplacenou jistinu ve výši 11 902,13 Kč, na nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10 658,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 261,95 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč, úrok z prodlení od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 3 070,75 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.
3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od datum.
6. Z žádosti o úvěr ze dne datum, z výplatních pásek, z dohody o provedení práce, z oznámení o příspěvku a ze splátky za exekuci bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána s příjmem ve výši 7 949 Kč, dále že pobírá sociální dávky ve výši 4 400 Kč, dále uvedla náklady na bydlení, energie 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 3 860 Kč a srážky ze mzdy 200 Kč, typ bydlení (u rodičů), rodinný stav (svobodná) a počet vyživovaných dětí (0). Celkové měsíční příjmy činily 12 349 Kč, celkové měsíční výdaje činily 5 060 Kč. Příjmy byly dle žádosti doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou a dokladem o příspěvku na péči. Žalovaná byla zaměstnána na základě dohody o provedení práce od datum u zaměstnavatele právnická osoba. s příjmem za období 9/21 ve výši 6 785 Kč, za období 10/21 ve výši 7 062 Kč a za období 11/21 ve výši 10 000 Kč. Dohoda o provedení práce byla uzavřena na dobu určitou do datum. Od datum jí byl přiznán příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně. Žalovaná hradila splátky exekuce ve výši 200 Kč.
7. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že dne datum byla mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 27 888 Kč v celkem hodnota měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího archu a z potvrzení o zaplacení úplaty bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, žalované toto bylo oznámeno doporučeným dopisem ze dne datum a datum, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.
9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání bylo zjištěno, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou žalobkyně učinila cestu terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne právnická osoba. 2024.
10. Z předžalobní výzvy právního zástupce ze dne datum a z podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky s tím, že v opačném případě žalobkyně uplatní svůj nárok žalobou.
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalované v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 27 888 Kč v celkem hodnota měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnána s příjmem ve výši 7 949 Kč, dále že pobírá sociální dávky ve výši 4 400 Kč, dále uvedla náklady na bydlení, energie 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 3 860 Kč a srážky ze mzdy 200 Kč, typ bydlení (u rodičů), rodinný stav (svobodná) a počet vyživovaných dětí (0). Celkové měsíční příjmy činily 12 349 Kč, celkové měsíční výdaje činily 5 060 Kč. Příjmy byly doloženy výplatními páskami, dohodou o provedení práce a dokladem o příspěvku na péči. Žalovaná byla zaměstnána na základě dohody o provedení práce od datum u zaměstnavatele právnická osoba. s příjmem za období 9/21 ve výši 6 785 Kč, za období 10/21 ve výši 7 062 Kč a za období 11/21 ve výši 10 000 Kč. Dohoda o provedení práce byla uzavřena na dobu určitou do datum. Od datum byl žalované přiznán příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně. Žalovaná hradila splátky exekuce ve výši 200 Kč. Pohledávka za žalovanou byla věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána jak žalobkyní, tak následně jejím právním zástupcem k zaplacení dlužné částky.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z. , která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. její schopnost poskytnutý úvěr splácet.
20. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. spisová značka).
21. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
22. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).
23. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když prověřil pouze příjmy žalované, které byly doloženy dohodou o provedení práce, třemi výplatními páskami a oznámením o výši příspěvku na péči, nikoliv však výdaje. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by její právní předchůdce měl dostatečné informace o pravidelných výdajích žalované za bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a tyto věrohodným způsobem i ověřil, zejména o dluzích vůči ostatním věřitelům. Spokojil se pouze s prohlášením žalované o výši jejích výdajů (na bydlení a energie 1 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo, osobní náklady byly počítaných jako životní minimum ve výši 3 860 Kč), což ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně se nezabýval tím, zda žalovaná má dluhy vůči jiným společnostem, v jaké výši, byť v žádosti je uvedeno v kolonce „srážky ze mzdy, výživné“ 200 Kč. Nadto příspěvek na péči byl žalované přiznán jakožto oprávněné osobě, které je poskytována péče, nejedná se o příjem poskytovatele péče (k jeho započítání do životního a existenčního minima viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, čj. spisová značka) a dohoda o provedení práce, kterou žalovaná doložila, byla uzavřena na dobu určitou do datum, úvěr však měl být splácen po dobu 14 měsíců, tedy déle než 1 rok, tudíž ani příjmy žalované nebyly po celou dobu splácení úvěru jisté. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu (§ 588 o. z.), konkrétně ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně má nárok na zaplacení toliko původní jistiny, případně jejího zůstatku, s ohledem na neplatnost smlouvy však nemá nárok na sjednané úroky, smluvní pokuty a další platby dle ujednání ve smlouvě. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč a uhradila celkem 5 999,99 Kč, je její povinností vydat bezdůvodné obohacení ve zbývající výši 9 000,01 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila, že žalobkyni uhradila částku přesahující částku dle tvrzení žalobkyně, žalovaná však zůstala v řízení zcela procesně pasivní. V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbývající části (kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný úrok z prodlení, sjednaná smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky) byla žaloba vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.
25. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, netvrdila ani nedoložila ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, tak byla žaloba zamítnuta, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná (požadovaný úrok z prodlení byl pro účely výpočtu procesního úspěchu ve věci kapitalizován ke dni vyhlášení rozhodnutí), které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.