Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 338/2023-47

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou JUDr. Anonymizováno Anonymizováno, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 24 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši částka, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky ve výši , částka, , spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále s náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Uvedl, že jako věřitel, uzavřel dne datum prostřednictvím elektronického formuláře na svých webových stránkách Anonymizováno s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce. Žalovaný vyplnil údaje o své osobě včetně emailu a telefonního čísla. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal žalobci peněžní prostředky vrátit do datum i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Peníze byly zaslány na účet žalovaného č. č. účtu. Vyjma shora uvedených částek žalobce po žalovaném dle obchodních podmínek, čl. 2.3, požaduje i úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka za odeslané výzvy k úhradě. Žalobce dále požadoval uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od datum do dne podání žaloby. Vzhledem k tomu, že žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil částku částka, která byla započtena na smluvní pokutu a částečně na náklady spojené s uplatněním pohledávky, požaduje žalobce toliko částku ve výši částka, zákonné úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky pouze ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr ke dni splatnosti neuhradil a dluh nesplatil ani po té, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu, obrátil se žalobce se svým nárokem na zaplacení na soud.

2. Žalobce následně k výzvě soudu, aby doložil, jakým způsobem při poskytnutí zápůjčky prověřoval úvěruschopnost žalovaného, sdělil, že v tomto směru nic prokazovat nebude, je smířen s tím, že věc bude posouzena jakožto bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Doplnil, že žalovaný na úhradu zápůjčky zaplatil celkem částka.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny na evidenční adresu (adresa), kde mu byly dne datum uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Ani jeden z účastníků se jednání neúčastnil.

4. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté jistiny úvěru zaplatí i souhrnné poplatky, celkem ve výši částka Na poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka a to ve třech splátkách po částka. V čl. 2.4. byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že by žalovaný zápůjčku včas neuhradil ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. V čl. 2.5 smlouvy je uveden sazebník úkonů mimosoudního vymáhání dluhu, kdy např. písemná upomínka byla zpoplatněna částkou částka. Smlouva je žalovaným podepsána dne datum prostřednictvím PIN kódu. Ze zprávy AirBank a.s. má soud dále za prokázáno, že účet pod č. č. účtu byl ke dni datum evidován na žalovaného. Jedná se o stejný účet, z kterého byla žalobci v rámci procesu kontraktace a ověřování totožnosti žalovaného zaslána částka částka.

5. Podle (, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ust. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 cit. ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Žalobce, coby poskytovatel zápůjčky, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o zápůjčku. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

14. Ustanovení a násl. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

15. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

16. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobcem, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobce neprokázal, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet zápůjčku poskytnutou ve výši částka. Žalobce soudu ani netvrdil, že jakým konkrétním způsobem zkoumal bonitu žalovaného, nepředložil v tomto směru žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly řádně zjišťovány majetkové poměry žalovaného. Z vyjádření žalobce vyplývá, že tento nakonec rezignoval na prokazování řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když sám uvedl, že v tomto směru nebude nic prokazovat a navrhl, aby věc byla posouzena dle pravidel o bezdůvodném obohacení.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se k němu nedostavil, nemohl soud žalobce dle ust. a násl. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k právnická osoba. Beck, adresa a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413) „poučení podle soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“

18. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem-viz rozhodnutí pod č.j.: -161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem a žalovaným uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Soud pro úplnost odkazuje i na nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 pod sp.zn.: C-679/18, kterému byla k posouzení předložena tzv. předběžná otázka a který judikoval, že“ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

20. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Po právní stránce proto soudu nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši částka a žalovaný uhradil částku částka. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku částka. Tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak v žalobě požadoval, tedy od datum do zaplacení.

22. Protože má soud smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z uvedené smlouvy a které byly vyjádřeny v petitu žaloby, tedy souhrnné poplatky a v celkové výši částka spolu se zákonnými úroky z prodlení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka zamítl, tak, by bylo rozhodnuto o celém žalobním nároku. Uvedený žalobní nárok (souhrnné poplatky, náklady na upomínání) je svou povahou akcesorický a váže se k hlavnímu závazku (smluvnímu vztahu), který byl neplatně sjednán.

23. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. , kdy účastníku, účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalovaný byl ve sporu úspěšnější než-li žalobce, náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení. Protože byl žalovaný ve sporu pasivní, žádné náklady mu zjevně nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

24. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15i dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí či soudním výkonem rozhodnutí.