Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 250/2023-34

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 53 276,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 42 276,01 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 144,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 459,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 684,86 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, zákonný úrok z prodlení z částky 10 684,86 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení a úrok 15 % ročně z částky 20 358,47 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 42 276,01 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 144,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 459,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 684,86 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023, zákonný úrok z prodlení z částky 10 684,86 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení a úrok 15 % ročně z částky 20 358,47 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 276,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 8. 11. 2020, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 2 888 Kč, která představuje úrok v pevné výši, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 788 Kč a úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, a to vše v 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Žalovaný hradil splátky do 21. 12. 2018, když celkem uhradil 2 500 Kč, poté přestal splátky hradit. Žalovaný uhradil jen 19 000 Kč, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 53 276,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 144,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 459,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 684,86 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úrok ve výši 15 % ročně z částky 20 358,47 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání.

2. Soud nařídil jednání, na kterých provedl následující důkazy, ze kterých zjistil níže uvedené skutečnosti.

3. Mezi společností právnická osoba. a žalovaným byla podepsána dne 8. 11. 2020 smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s platbou ve výši 25 776 Kč, která představuje úrok ve výši 2 888 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a poplatek za platby v hotovosti ve výši 5 400 Kč, splatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Žalovanému byla zápůjčka 20 000 Kč poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. Současně se smlouvou byla ze strany žalovaného podepsána nazvaná „informace o zpracování osobních údajů“.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 8. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho mzda činí 44 006 Kč, má vlastní nemovitosti, má jedno dítě, jeho příjem měl být ověřen výpisem z účtu a pracovní smlouvou, když uvedl, že jeho výdaje činí 12 000 Kč.

5. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na předmětnou tvrzenou pohledávku částku 19 000 Kč, a to dne 9. 11. 2020 částku 4 000 Kč v hotovosti a dne 23. 2. 2021 částku 15 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což mělo být žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 12. 2022. Doklad o odeslání nebyl předložen. Soudu však byl předložen seznam postoupených pohledávek, když pohledávka za žalovaným byla označena jako č. hodnota. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 28. 3. 2023 k úhradě dlužné částky do 12. 4. 2023, který byl žalovanému odeslán dne 29. 3. 2023.

7. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“), který stanoví, že „přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle o. z. „lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaný porušil podmínky smlouvy a sjednané splátky nehradil, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celé neuhrazené zápůjčky i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s o. z., který stanoví, že „věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“

8. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle , „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

9. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“

1. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce žádala od žalovaného informace o jeho finanční situaci. Příjmy ani výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala, když dle žádosti byl předložen jen výpis pro ověření příjmu, tedy není zřejmé, zda žalovaný předložil kompletní výpis z účtu a za jaké období. Co se týče výdajů žalovaného, k jejich prokázání nebylo žalovaným předloženo nic. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s , který stanovuje, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle “, Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalovaného a vychází u výdajů téměř výlučně z tvrzení žalovaného, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Proto má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.

2. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce v souladu s , kdy platí, že „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

3. Za této situace byl žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku ve výši 30 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z., který stanoví, že „plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ Žalovaný již na jistinu uhradil částku 19 000 Kč, žalovaný tak zůstal žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, dlužen částku 11 000 Kč. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou přitom splatné dnem následujícím po dni, do kterého byl žalovaný povinen plnit dle výzvy žalobkyně. Žalobkyně prokázala zaslání až předžalobní výzvy, když k oznámení o postoupení nebyl doložen doklad o odeslání, přičemž poskytla žalovanému lhůtu k plnění do 12. 4. 2023. Soud tak přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu o. z. Úrok z prodlení byl přiznán od 13. 4. 2023 do zaplacení ve výši dle tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl, když se jedná o požadavky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy.

4. Co se týče nákladů řízení, soud rozhodl podle ustanovení , když ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, ze spisu se však nepodává, že by mu náklady vznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.