Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 323/2024-33

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci

žalobkyně: CFIG Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že dne 14. 5. 2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 40 000 Kč. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu nedodržel splátkový kalendář, neboť i přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne 15. 7. 2023. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a dne 21. 12. 2023 vyzvala žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 16. 7. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen „“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl žalobkyní navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.

5. Soud vzal za prokázáno, že žalovaný dne 14. 5. 2023 v 12:47:24 vyslovil souhlas s návrhem smlouvy nadepsané jako „Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru 150324“. Žalobkyně se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to výplatou této částky na účet žalovaného 1027594309/5500. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 5. 2024. Žalovaný měl podle textu smlouvy zaplatit žalobkyni kromě samotného úvěru také úroky ve výši 48 000 Kč, tedy celkem 88 000 Kč, při úrokové sazbě 10 % p.m. a RPSN 213,84 %. Po dobu trvání úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úrok z poskytnuté jistiny formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny. Výše každé jednotlivé splátky úroku činila 4 000 Kč. Ve smlouvě byl ujednáno, že v případě jakéhokoliv prodlení je žalobkyně oprávněna zaslat žalovanému zpoplatněnou upomínku ve výši 500 Kč. Pokud ani po dvou upomínkách nedojde ze strany žalovaného k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (vše zjištěno z textu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo hodnota).

6. Zy označené jako detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 15. 5. 2023 vzal soud za prokázáno, že toho dne byla z účtu 1027594309/5500 vedeného na jméno žalovaného poukázána na účet žalobkyně částka 1 Kč.

7. Zy označené jako detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne 15. 5. 2023 vzal soud za prokázáno, že toho dne žalobkyně poukázala na účet žalovaného 1027594309/5500 částku 40 000 Kč, a to s variabilním symbolem var. symbol, který odpovídá číslu návrhu úvěrové smlouvy.

8. Z listin označených jako výpis z Centrální evidence exekucí a výpis z insolvenčního rejstříku se podává, že ke dni 15. 5. 2023 nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce ani proti žalovanému neprobíhalo insolvenční řízení.

9. Zy označené jako Výsledek lustrace v registru SOLUS se podává, že ke dni 11. 4. 2023 byl žalovaný v registru SOLUS bez negativního záznamu.

10. Z výplatních listin soud zjistil, žalovaný u zaměstnavatele právnická osoba. dosáhl v lednu 2023 čistého příjmu 28 319 Kč, v únoru 2023 dosáhl čistého příjmu 26 120 Kč a v březnu 2023 dosáhl čistého příjmu 36 142 Kč.

11. Z dalších důkazů již soud považuje za právně významný pro věc pouze dopis zástupce žalobkyně tituly před jménem Libora Chovance datovaný dne 21. 12. 2023 nadepsaný jako Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s oznámením o převzetí právního zastoupení, ve kterém zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy číslo hodnota, jejichž výši vyčíslil na 46 000 Kč, a to ve lhůtě do 3. 2. 2024.

12. Z poštovního podacího archu vzal soud za prokázané, že zástupce žalobkyně odeslal uvedený dopis dne 21. 12. 2023 žalovanému na adresu adresa.

13. Uvedená zjištění a závěry soud považuje za dostačující k závěru o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Za podstatné soud považuje skutkové závěry o souhlasu žalovaného s návrhem smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo hodnota dne 14. 5. 2023, o poskytnutí částky 40 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného a o doručení dopisu zástupce žalobkyně ze dne 21. 12. 2023 žalovanému. V podrobnostech soud odkazuje na skutkové závěry uvedené u jednotlivých důkazů.

14. S ohledem na právní názor vysvětlený níže nebyly pro soud významné další navržené a provedené důkazy, a to zejména upomínky a doklady o jejich odeslání, které soud pro nadbytečnost v tomto písemném vyhotovení rozsudku nehodnotil.

15. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo , o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

16. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing jméno FO C-106/89, EU:C:1990:395, jméno FO C-240–244/98, EU:právnická osoba:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

22. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde o výdajovou stránku poměrů žalovaného. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, jejichž výše se podává z předložených výplatních listin. Žalobkyně však blíže nezkoumala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení. Žalobkyně se spoléhala na tvrzení žalovaného, aniž by takto získané údaje ověřovala. Žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit další důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle ust. a 3 S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 14. 5. 2023 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

23. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání částku 40 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný dosud neuhradil žalobkyni ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 40 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 21. 12. 2023, která mu byla odeslána téhož dne doporučeně poštou. Jelikož byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 3. 2. 2024, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 4. 2. 2024, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.).

24. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením , podle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 600 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 500 Kč dle , advokátní tarif (dále jen „“), tj. celkem 1 500 Kč, a náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle . Náklady řízení tedy činí celkem částku 3 400 Kč, kterou je žalovaný dle povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu , soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti. Předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

25. Žalovaný byl v souladu s zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.