Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 135/2023-65

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pod č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno’ Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 25 564 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 964 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 9 964 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení 15 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 15 600 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 964 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 9 964 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení 15 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 15 600 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 25 564 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným došlo dne 7. 8. 2015 k uzavření Smlouvy o půjčce č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, a odměnu za poskytnutí půjčky ve výši 10 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 19 týdenních splátkách po 1 516 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neplatil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když na předmětnou pohledávku uhradil pouze 5 036 Kč nepravidelnými splátkami, předchůdkyně žalobkyně proto dluh zesplatnila ke dni 25. 10. 2016. Dluh žalovaného 25 564 Kč se skládal z jistiny 12 376 Kč, odměny za poskytnutí půjčky 8 912 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 2 476 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč. Na základě smlouvy byla dne datum pohledávka za žalovaným postoupena na jméno FO, narozeného Anonymizováno. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávka postoupena na žalobkyni. Následně účastníci uzavřeli dne 15. 9. 2022 dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaný uznal dluh 25 564 Kč co do důvodu a výše. Dluh se zavázal uhradit ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1. a 2. splátky, proto byl dluh žalovaného ke dni 7. 2. 2023 zesplatněn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 17. 2. 2023, na dluh přitom ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto nyní domáhá částky 25 564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 25 564 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný. Soud nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil.

3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 7. 8. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno právnická osoba. a žalovaný podepsali tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně odměnu za poskytnutí úvěru 10 800 Kč, kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy 3 000 Kč, když byl sjednán úrok ve výši 20 % za dobu trvání úvěru. Celkovou částku 28 800 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 19 měsíčních splátkách po 1 516 Kč pod ztrátou výhody splátek. Dále bylo ujednáno, že pokud se stane úvěr splatným, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu 12 % z úvěru, úrok z prodlení 15 % ročně a poplatek 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Současně byly žalovanému poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 8. 2015 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný se mzdou 14 700 Kč, jako výdaje za nájem/inkaso/jídlo uvedl žalovaný částku 3 000 Kč měsíčně a jako výdaje za telefon částku 649 Kč měsíčně, tj. celkem uvedl výdaje 3 649 Kč měsíčně. Bližší údaje o způsobu jeho bydlení nebyly v žádosti uvedeny. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 3. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný pracoval jako obsluha Anonymizováno Anonymizováno. Z výplatní pásky za měsíc červen 2015 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena mzda 14 492 Kč.

5. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 10. 2016, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 25. 10. 2016. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě dluhu 25 564 Kč spolu s příslušenstvím do 3 dnů. Žalovaný dle dodejky převzal zásilku dne 27. 10. 2016.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku AnonymizovánoAnonymizovánobylo zjištěno, že žalobkyně byla jako akciová společnost od datum registrována v tomto obchodním rejstříku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na pana jméno FO. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 27. 3. 2017.

7. Na základě splátkové dohody ze dne 15. 9. 2022 žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši 25 564 Kč a zavázal se jej uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 2 000 Kč do 25. 9. 2023. V případě prodlení žalovaného se 2 plnými splátkami, byla žalobkyně oprávněna učinit dluh oznámením okamžitě splatným. K tomu byl doložen kontrolní list/evidence o elektronickém podpisu dokumentu, když žalovaný dokument podepsal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po zobrazení smlouvy prostřednictvím internetu, a to biometrickým podpisem a současně byl zadán žalovaným kontrolní kód, který žalobkyně zaslala žalovanému na mobilní telefon.

8. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zesplatnila žalobkyně dlužnou částku 25 564 Kč přípisem ze dne 7. 2. 2023, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 17. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky na základě výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 2. 2023, na základě výzvy byl vyzván k úhradě dluhu do 17. 2. 2023 s tím, že jinak bude podána žaloba. Výzva byla odeslána žalovanému 10. 2. 2023.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2014 do 1. 12. 2016, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele, a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

10. V dané věci se jedná o nárok žalobkyně, vyplývající ze spotřebitelského úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla podepsána předchůdkyní žalobkyně Anonymizováno právnická osoba. a žalovaným dne 7. 8. 2015, předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru (o spotřebitelském úvěru ve smyslu ) žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti, ve smlouvě se dále strany měly dohodnout na úrocích, poplatcích a smluvní pokutě.

11. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Předtím než poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr, je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“

13. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. , o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, předchůdkyně žalobkyně neověřila dostatečně výdaje žalovaného. Příjmy žalovaného byly ověřeny předloženou výplatní páskou a pracovní smlouvou. Za situace, kdy žalobkyně nedoložila žádné konkrétní informace o přezkoumání výdajů žalovaného (které žalovaný pouze tvrdil), je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného naprosto rezignovala. Jak judikoval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 11. 3. 2021, č. j. -167, „má-li být zachován smysl a účel dané úpravy, není toto odborné posouzení možné bez skutečného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale i alespoň základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele předpokládat.“ Dle rozhodnutí Soudního dvora EU (čtvrtého senátu) ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus, vyplývá, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Soud k tomu dále uvádí, že by bylo nepřiměřené požadovat po poskytovateli úvěru ověření každého jednotlivého výdaje spotřebitele, avšak je nutné ověřit náklady spojené s bydlením, které představují mandatorní výdaje a nelze je ihned omezit. Náklady na bydlení jsou významnou položkou rozpočtu spotřebitele a jejich ověření není spojeno s nepřiměřenými překážkami, neboť je možno snadno provést fotografii dokladu SIPO i pouze prostřednictvím mobilního telefonu. Co do částky výdajů na stravu a základních potřeb se jeví jako přijatelné, aby předchůdkyně žalobkyně počítala s částkou životního minima dle zvláštního právního předpisu. Nadto nebyla doložena provedená lustrace žalovaného v databázích dlužníků. Uplatní se přitom domněnka ve smyslu § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, dle které „není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.“ Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když odborně neprověřila úvěruschopnost žalovaného a smlouva o úvěru je tedy absolutně neplatná. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s 1879 o. z.

15. Smlouva je absolutně neplatná, neboť smysl a účel zákona to vyžaduje z důvodu ochrany společnosti. Proto platí v souladu s § 588 odst. 1 o. z., že „neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ Bylo proto povinností žalovaného vydat žalobkyni tzv. bezdůvodné obohacení (srov. § 2991 a násl. o. z.), rovnající se částce, která mu byla poskytnuta ve výši 15 000 Kč po odečtení uhrazené částky ve výši 5 036 Kč. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu částky 9 964 Kč. Žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., který stanovuje, že „po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Bylo prokázáno, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem ze dne 7. 2. 2023, na základě přípisu měl uhradit dluh do data splatnosti 17. 2. 2023, lhůta byla stanovena k úhradě bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má proto právo i na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s , a to ve výši 15 % ročně z částky 9 964 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení. Ve zbytku požadovaného nároku soud žalobu částečně zamítl, když se jednalo o požadavek z absolutně neplatné smlouvy.

16. Soud k tomu dále dodává, že sice došlo k uznání dluhu žalovaným na základě splátkové dohody ve smyslu § 2053 o. z. Uznáním dluhu ale nedochází ke vzniku nového závazku, uznání pouze zakládá vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Došlo tak k založení domněnky o existenci dluhu, která však byla vyvrácena po přezkumu procesu posouzení úvěruschopnosti ze strany předchůdkyně žalobkyně soudem. Žalovaný nenese důkazní břemeno ohledně posuzování jeho úvěruschopnosti. Důkazní břemeno (i v případě uznání dluhu) ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného nese poskytovatel úvěru, resp. věřitel (§ 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého „není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil“). Důsledky neposouzení úvěruschopnosti se uplatní i bez tvrzení a důkazů navržených ze strany žalovaného, neboť soud je povinen posouzení úvěruschopnosti žalovaného přezkoumávat z úřední povinnosti, jak bylo dovozeno rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C‑679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK).

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku, neboť ačkoliv je to žalovaný, který byl převážně úspěšný ve věci, žádné náklady mu nevznikly, a proto mu nebyly přiznány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.