Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 187/2024-41
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 46 939 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 162,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 ročně z částky 6 162,92 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení a částku ve výši 3 237,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 237,08 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 958 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 472,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 683 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 004 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 841,08 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 13 004 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky ve výši 18 581 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 025,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 477,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 556,01 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 318,93 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 556,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 162,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 ročně z částky 6 162,92 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení a částku ve výši 3 237,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 237,08 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 958 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 472,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 683 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 004 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 841,08 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 13 004 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky ve výši 18 581 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 025,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 477,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 556,01 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 318,93 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 556,01 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 939 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba(dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 3. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo na částku 16 000 Kč, když žalovanému finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 18 958 Kč splatit v 21měsíčních splátkách po 1 665 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena z dokumentů předložených žalovaným a zaznamenána v zákaznické kartě. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když ke dni 3. 8. 2021 čoinila dlužná jistina částku 14 554,96 Kč a dlužný poplatek částku 14 453,04 Kč. Dne 3. 8. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na dlužnou pohledávku uhradil celkem částku 9 837,08 Kč, neuhrazena tak zůstala jistina ve výši 13 004 Kč a poplatek ve výši 12 116,92 Kč. Dále byl sjednán úrok ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny, který žalobkyně požaduje za období od 4. 8. 2021 (marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky), přičemž úrok částečně kapitalizovala ke dni 14. 12. 2022. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení, rovněž částečně kapitalizovaný za období od 3. 9. 2021 do 14. 12. 2022. Žalovaný dále s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 29. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce č. tel. číslo na částku 20 000 Kč, která mu byla vyplacena při podpisu smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s částkou 18 581 Kč v 18měsíčních splátkách po 2 144 Kč. Schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet byla řádně prověřena na základě informací získaných od žalovaného i z veřejně dostupných rejstříků a ověřena oproti údajům uvedeným v předložených dokladech, jež jsou zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného. Žalovaný své povinnosti neplnil řádně, uhradil částku 16 762,92 Kč, nadále tak zůstává dlužná jistina ve výši 12 556,01 Kč a poplatek ve výši 9 262,07 Kč. Vedle toho požaduje žalobkyně sjednaný úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, částečně kapitalizovaný za období od 30. 1. 2021 do 14. 12. 2022 a zákonný úrok z prodlení, rovněž částečně kapitalizovaný za období od 28. 2. 2021 do 14. 12. 2022. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný dne 23. 9. 2021 uznal vůči žalobkyni svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce č. tel. číslo a č. tel. číslo ve výši 78 739 Kč a zavázal se jej zaplatit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Rozsudkem pro zmeškání k návrhu žalobkyně nerozhodoval, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne 3. 11. 2019 byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 9 443 Kč (s tím, že úroková sazba činila 56 %), částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 6 806 Kč a částku 2 709 Kč na pojistném; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 34 958 Kč v 21měsíčních splátkách s tím, že prvních 20 splátek bylo po 1 665 Kč a poslední 21. splátka činila 1 658 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.
4. V zákaznické kartě ze dne 3. 11. 2019 je k osobě žalovaného vyplněno, že má partnerku, 2 vyživovací povinnosti, žije se spolubydlící a pracuje jako Anonymizováno. V příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 22 416 Kč a další příjmy domácnosti 16 500 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, externí splátky žadatele jsou uvedeny ve výši 2 300 Kč, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 3 300 Kč. V části zákaznické karty označené jako „ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko pracovní smlouva a výplatní pásky a doplněn údaj „Anonymizováno“.
5. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 9 837,08 Kč.
6. Dle smlouvy o zápůjčce č. tel. číslo ze dne 29. 7. 2019 byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 901 Kč (s tím, že úroková sazba činila 29 %), částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 6 952 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 38 581 Kč v 18měsíčních splátkách s tím, že prvních 17 splátek bylo po 2 144 Kč a poslední 18. splátka činila 2 133 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.
7. V zákaznické kartě ze dne 29. 7. 2019 je k osobě žalovaného vyplněno, že je svobodný, žije s rodiči, není uvedena partnerka, je však uvedeno, že má 1 vyživovací povinnost a pracuje jako Anonymizováno. V příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 23 100 Kč a další příjmy domácnosti 11 750 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, externí splátky žadatele jsou uvedeny ve výši 4 500 Kč, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 3 000 Kč. V části zákaznické karty označené jako „ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko výplatní pásky a doplněn údaj Anonymizováno“.
8. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 16 762,92 Kč.
9. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. tel. číslo a tel. číslona žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, jenž byl odeslán dle podacího lístku dne 13. 1. 2023, a obsahoval dále výzvu žalovanému k úhradě pohledávek do 10 dnů od doručení.
10. Předžalobní výzvou ze dne 6. 12. 2023, která byla dle podacího lístku podána k přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 21. 12. 2023.
11. Z listin y označené jako „Uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy právnická osoba“ bylo zjištěno, že v ní žalovaný uznal pohledávky ze smluv tel. čísloa tel. číslov celkové výši 78 739 Kč a zavázal se je splatit splátkami ve výši 2 500 Kč. Listin Listina je podepsána dne 23. 9. 2021.
12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužné částky spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 21měsíčními splátkami ve výši 1 665 Kč a 18měsíčními splátkami ve výši 2 144 Kč. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když na smlouvu ze dne 3. 11. 2019 zaplatil částku 9 837,08 Kč a na smlouvu ze dne 29. 7. 2019 částku 16 762,92 Kč. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností k 16. 12. 2022, oznámením ze dne 16. 12. 2022, zaslaným dne 19. 1. 2023, byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení. Žalovaný podepsal listin u o uznání dluhu z výše uvedených smluv o spotřebitelských úvěrech ohledně částky 78 739 Kč a zavázal se tuto částku splatit splátkami ve výši 2 500 Kč měsíčně. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
18. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , jejichž závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet dostatečně. Žalobkyně ověření bonity žalovaného pouze tvrdila, prokázala toliko skutečnost, že žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 7. 2019 uvedl, že má 1 vyživovací povinnost, je svobodný, žije u rodičů a pracuje jako Anonymizováno s příjmem 23 100 Kč měsíčně. Další příjem domácnosti uvedl 11 750 Kč, aniž by bylo zřejmé, o jaký příjem se má jednat. Ve vztahu k nákladům domácnosti v žádosti o úvěr uvedl částku 3 000 Kč a externí splátky 4 500 Kč. V následující zákaznické kartě ze dne 3. 11. 2019, tedy o 3 měsíce později již uvádí, že má vyživovací povinnosti 2, příjem ve výši 232 416 Kč, další příjem domácnosti ve výši 16 500 Kč, aniž by opět bylo uvedeno, o jaký příjem se má jednat a jak byl ověřen. Současně jsou uvedeny externí splátky ve výši 2 300 Kč, k interním splátkám není uvedeno nic a odhadované výdaje žalovaného činí 3 300 Kč. Již z těchto důkazů k ověření bonity žalovaného vyplývá, že skutečnosti v žádostech uvedené jsou nedostatečné. Především je zřejmé, že odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč či 3 300 Kč jsou zcela nereálné. Žalovaný má 1 vyživovací povinnost a o 3 měsíce později 2 vyživovací povinnosti, přitom jeho výdaje mají činit takto nízkou částku. Je zřejmé, že za takovou částku by nebyl schopen hradit ani zálohy na služby spojené s bydlením, přitom ze zákaznických karet nevyplývá, že by bydlel ve vlastní nemovitosti. Rovněž je zřejmé, že v době, kdy byla vyplňována zákaznická karta ze dne 3. 11. 2019 žalovaný hradil splátky spotřebitelského úvěru ze smlouvy ze dne 29. 7. 2019 a měl ve výši 2 144 Kč, které nejsou v kartě uvedeny. Pokud pak v rozmezí tří měsíců namísto 1 vyživovací povinnosti měl žalovaný vyživovací povinnosti 2, lze dovodit, že měl rovněž vyživovací povinnost k matce dítěte, která v dané době musela být na mateřské dovolené. Je tak zřejmé, že k vyplnění zákaznické karty došlo mechanicky a údaje v ní byly vyplňovány ledabyle. Pokud žalobkyně tvrdila, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, nijak tato svá tvrzení neprokázala. Samotné zaškrtnutí políčka o ověření výplatní pásky v zákaznické kartě neprokazuje skutečnost, že byly tyto dokumenty právní předchůdkyni žalobkyně předloženy a že z nich byly údaje náležitě posouzeny. Soud má tak za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, zejména pak jeho výdajovou stránkou zabývala naprosto nedostatečně. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, nemohla tak být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že nepředložila soudu důkazy, které by její tvrzení o řádném prověření schopnosti žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet, prokazovaly. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry.
19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů Evropské unie vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Podle tohoto rozsudku musí soud z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a v případě nesplnění této povinnosti dovodit absolutní neplatnost sjednané smlouvy. Podle citované směrnice totiž nelze sankci za porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele vázat na podmínku uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem. Je-li pak absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích vyplývajících ze smlouvy. Tyto závěry jsou plně aplikovatelné i na tuto věc.
20. Žalobkyně soudu předložila uznání dluhu z obou výše uvedených spotřebitelských smluv dle § 2053 o. z. ze dne 23. 9. 2021. Jak vyplývá z ustálené judikatury, uznání dluhu je právem akcesorickým. Znamená to mimo jiné, že uznání dluhu může být platné pouze tehdy, vnikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má uznání dluhu sloužit (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2002, sp. zn. 33 Cdo 1171/2000 , jenž je aplikovatelný i na současné znění občanského zákoníku ). Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 7. 2019 a ze dne 3. 11. 2019 nebyly uzavřeny platně, nemohlo dojít ani k platnému uznání závazku z těchto smluv a žalovanému z tohoto uznání neplyne povinnost k úhradě uznané částky 78 739 Kč.
21. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 36 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku 9 837,08 Kč na poskytnutých 16 000 Kč a částku 16 762,92 Kč na poskytnutých 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 6 162,92 Kč ze smlouvy ze dne 3. 11. 2019 a částku 3 237,08 Kč ze smlouvy ze dne 29. 7. 2019.
22. Žalobkyně má dále právo na úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen závazky splnit prvního dne poté, co byl žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem vyzván k plnění. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohledávky, tj. v dopise ze dne 16. 12. 2022, v němž určila lhůtu k plnění do 10 dnů od doručení. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě až 13. 1. 2023 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 18. 1. 2023. Desátý den od doručení potom připadá na neděli 29. 1. 2023, posledním dnem k plnění tedy byl následující pracovní den 30. 1. 2023. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z jednotlivých dosud nevrácených částí bezdůvodného obohacení za dobu od 31. 1. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
23. O nákladech řízen bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl v daném řízení úspěšnější, když žaloba byla v převážné části zamítnuta. Měl by tak vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že byl v řízení nečinný a žádné náklady mu tak v souvislosti s ním nemohly vzniknout, soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.