Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 111/2024-97
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno
zastoupená advokátkou Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Anonymizováno. AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení 87 615,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, dále ohledně částky částka, jakož i ohledně úroku ve výši 71,04 % p.a. z částky částka od29. 3. 2024 do datum ve výši částka, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se řízení zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši částka.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, dále ohledně částky , částka, , jakož i ohledně úroku ve výši 71,04 % p.a. z částky , částka, od29. 3. 2024 do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se řízení zastavuje.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši , částka, .
1. Žalobou z datum se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení
1) pohledávky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení,
2) pohledávky ve výši částka,
3) úroku ve výši 71,04 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 14,75 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve výši částka, který byl žalovanému vyplacen datum, přičemž byla sjednána nominální úroková sazba ve výši 71,04 % ročně ve 48měsíčních splátkách po částka. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zohlednila platby žalovaného ve výši částka s tím, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze datum, kde předně upozorňuje, že po něm nebylo požadováno doložení výdajů. Žalovaný potvrdil, že určený obnos peněz obdržel a má zájem jej vrátit, jedná se však o bezdůvodné obohacení, neboť úvěrová smlouva je absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy žalovaný namítl, že je zde nedostatek jednání prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dále namítá rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy s ohledem na výši RPSN, a nakonec namítá rovněž nedostatečné splnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaný namítá, že žalobkyně nepostupovala s řádnou péčí, neboť neprověřila řádně výdaje žalovaného. S odbornou péčí znamená, že věřitel se nespokojí s pouhými nepodloženými prohlášeními spotřebitele, ale sám aktivně zjišťuje a prověřuje údaje poskytnuté spotřebitelem. Závěrem žalovaný navrhl částečné zamítnutí žaloby s tím, že žádá, aby jistina byla ponížena o částka, které již uhradil s tím, že je ochoten jednorázově uhradit částka s ohledem na možnost opatřit finanční prostředky z rodiny. Žalovaný žádá soud, aby zvážil nepřiznání nákladů žalobkyni podle § 150 občanského soudního řádu .
3. Na odpor žalovaného reagovala žalobkyně zpětvzetím na základě podání z datum, doplněného podáním z datum s tím, že požaduje již pouze jistinu ve výši částka bez úroků. Ve zbývajícím rozsahu, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, proto soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 , odst. 2 občanského soudního řádu řízení k zpětvzetí zastavil.
4. Pokud jde o ověření výdajové stránky hospodaření žalovaného, žalobkyně v podání z24. 6. 2024 uvedla, že to byl žalovaný, kdo uvedl náklady na bydlení ve výši částka, představující nájemné a inkaso s tím, že žalobkyně vycházela z poctivosti jednání žalovaného. Žalobkyně připustila, že nemá k dispozici doklad o výši nájemného. K ostatním výdajům žalovaného, žalobkyně uvedla, že další doklady k dispozici nemá a žalobkyně se spoléhala na prohlášení žalovaného s tím, že vyšla z částky minimálních výdajů ve výši částka dle zákona o životním a existenčním minimu. Žalobkyně shrnula, že základ pro určení úvěruschopnosti spotřebitele vytváří žadatel o úvěr, v tomto ohledu žalobkyně argumentuje trestně právní judikaturou s tím, že žalobkyně považuje zkoumání úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. V tomto ohledu žalobkyně doložila kartu hodnocení klienta, kde jsou uvedeny příjmy žalovaného vyplývající ze zaměstnání ve výši částka měsíčně, a dále jsou uvedeny výdaje celkem částka představující životní minimum částka, a dále náklady na bydlení částka. U výdajů je uvedena rezerva částka.
5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši částka, kdy na tuto uhradil částka.
6. Při právním posouzení nároku uplatněného žalobkyní v podané žalobě soud vyšel z ustanovení § 2395 občanského zákoníku a dále z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, § 2 odst. 1 , § 86 a § 87 , odst. 1 citovaného zákona.
7. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, kdy dospěl k závěru, že tomu tak nebylo, neboť v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně řádně neověřila výdajovou stránku žalovaného. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, je kromě ochrany spotřebitele postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, jenž nedostatečně posoudí úvěruschopnost žadatele o úvěr, neboť upřednostnil svůj ekonomický zájem tento úvěr poskytnout, čímž však zapříčinil neplatnost úvěrové smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.
8. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (k tomu srovnej zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka), vyplývá, že věřitel své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, kdy dostatečnými informacemi dokládající úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele; odborná péče naopak předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit.
9. V tomto ohledu nejsou splněny povinnosti žalobkyně, pokud jde o povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud jde o jeho výdajovou stránku, neboť žalobkyně v rozporu s výše citovanými závěry vycházela pouze z tvrzení žalovaného, jehož výdaje kalkulovala v tvrzených nákladech na bydlení spolu s částkou životního minima. V dané věci proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzovaní úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka, neboť nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopný dostát svých závazků. Žalobkyně, jak vyplývá z předložených listin, postupovala při prověřování úvěruschopnosti žalovaného formálně, a spokojila se s tím, jaké informace žalovaný uvedl, aniž by je ověřila z podkladů, které si měla od žalovaného vyžádat. Bližší ověření u žalovaného se týkalo pouze jeho příjmů, nebyly však zkoumány deklarované náklady na bydlení a domácnost, ani další běžné měsíční výdaje. Ani relativně vyšší příjem žalovaného není dostatečným podkladem pro řádné posouzení jeho úvěruschopnosti, neboť žalovaný mohl být v dané době zatížen dalšími dluhy, které jeho příjem nemusely pokrýt, proto je nutné v přiměřeném rozsahu zkoumat nejen pravidelný příjem, ale pravidelné, respektive nutné výdaje. Posouzení úvěruschopnosti přitom není pouhou statistickou záležitostí, kdy není smyslem zjistit, zda by průměrná osoba v postavení žadatele o úvěr byla schopna poskytnutý úvěr splácet, ale účelem zákona ji opravňuje zjistit, zda v daném případě právě tento a nikoli jiný dlužník bude schopný dostát svých závazků. Jde o konkrétního žadatele a jeho úvěruschopnost, nikoli o úvěruschopnost obecnou.
10. Pro závěr o úvěruschopnosti je proto třeba, aby byl doložen jak příjem, tak i pravidelné měsíční výdaje, k čemuž, pokud jde o výdaje, postačí například nájemní smlouva, smlouvy o případných dalších úvěrech či zápůjčkách, výpisy z účtu, z nichž jsou obvykle jak pravidelné měsíční výdaje, tak i příjmy dobře patrné. Zákonná povinnost posouzené úvěruschopnosti přitom zprostředkovaně chrání celou společnost, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, předložení a insolvence v podobě úpadku spotřebitele a osob na něm závislých (obdobně srovnej výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu). Poskytnutí úvěru proto v daném případě nejen odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi účastníky ve smyslu § 588 občanského zákoníku neplatná i z tohoto důvodu.
11. Plnění poskytnuté žalobkyní žalovanému po odečtení provedených úhrad, je proto třeba po právní stránce kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení, neboť se jedná o plnění bez právního důvodu ve smyslu § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V uvedeném rozsahu pak s ohledem na shodná tvrzení účastníků, soud podané žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O lhůtě k plnění pro vrácení jistiny, soud rozhodl za situace, kdy žalovaný sám uvedl, že je schopen zbývající dlužnou částku uhradit jednorázově z prostředků, poskytnutých mu rodinou. Soud proto stanovil 3denní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu , přičemž soud aplikoval také ustanovení § 146 odst. 2 občanského soudního řádu , neboť to byla žalobkyně, kdo zavinil zastavení řízení. V předmětné věci je třeba v souladu se závěry vyslovenými již v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka přihlédnout při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu k celému předmětu řízení včetně příslušenství, kdy, pokud jde o úroky, vycházel soud ze skutečnosti, že uplatněné úroky žalobou žalobkyně požadovala až do data podání, kterým učinila zpětvzetí. Úrok pod bodem 1. petitu žaloby, pak žalobkyně požadovala od datum do datum a úrok pod bodem 3. petitu žaloby žalobkyně požadovala od datum do datum. Celkem činí veškeré nároky žalobkyně uplatněné v žalobě do výše uvedených dat částku částka. Úspěchu žalobkyně přitom odpovídá toliko částka částka. Od úspěchu žalobkyně ve výši 61,55 % je pak třeba odečíst její neúspěch ve výši 38,45 %, kdy výsledná hodnota ve výši 23,10 % je určující pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyně.
14. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů za zastoupení žalobkyně advokátem za 2 úkony právní služby tak, jak je požadováno v podané žalobě, kdy před výše uvedenou redukcí činí odměna za jeden úkon právní služby částka, vypočteno z tarifní hodnoty ve výši částka, jak uvedeno v žalobě v souladu s § 7, 11 advokátního tarifu. Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst režijní paušál dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, je třeba tuto připočíst k odměnám a paušálním náhradám výše uvedeným. Celkem náhrada nákladů řízení před výše uvedenou redukcí činí částka, přičemž je třeba připočíst také zaplacený soudní poplatek ve výši částka.
15. Z celkové výše nákladů řízení částka, pak 23,10 % činí částka po zaokrouhlení na celé koruny. V souladu s ustanovením § 149 odst. 3 občanského soudního řádu soud uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení uhradil k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k úhradě soud v souladu s jistinou určil podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu . Z výše uvedeného vyplývá, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval podle výše citovaných ustanovení, která na danou věc plně dopadají, neboť žalovaný si byl vědom svého dluhu vůči žalobkyni, a nepřipadá proto v úvahu postup mimořádný ve smyslu ustanovení § 150 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí a nebo exekučním návrhem k soudnímu exekutorovi.