Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 88/2024-47

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1

proti

žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.II. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum. Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná souhlasila s veškerou smluvní dokumentací, s inkasem, což je dokládáno potvrzením o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, přičemž celková částka ke splatnosti byla dohodnuta na částka, z níž je částka jistina a zbytek sjednané úroky. Splátka byla sjednána ve výši částka měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23% ročně a RPSN činí 38,71% ročně. Smluvní strany si zároveň sjednaly doplňkové služby, které byly žalované poskytnuty, a to doplňková služba „Anonymizováno“, která je upravena v samostatné Smlouvě, která je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tento doplněk umožňuje odklad splácení úvěru či jeho přerušení. Dále byla sjednání doplňková inkasní služba, která je upravena v samostatné Smlouvě, a je součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne datum ve výši částka. Tato splátka zahrnuje poplatek za splátku úvěru a splátku za výkon služby Podpora ve výši 701 Kčměsíčně, která je splatná společně s úvěrovou splátkou. Prvá upomínka byla žalované zaslána dne datum a druhá dne datum, na upomínky žalovaná nereagovala, proto byla vyzvána k úhradě dluhu pod sankcí zespatnění, když nevyrovná své závazky. Protože se tak nestalo, přistoupil žalobce k zesplatnění jistiny, dopisem ze dne datum a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru (čl. V. 5.5 Smlouvy). Na žalobě zůstala částka částka (zesplatněná jistina), kterou požaduje žalobce se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka (upomínky). Na nákladech řízení bylo účtováno částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem datum. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle , 3 a jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum. Dle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná souhlasila s tím, že částka částka bude odečtena jako náklad žalobce od poskytované jistiny (čl. 4.8 smlouvy) a také se zavázala zaplatit úrok v celkové výši částka, celkem částka. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Ve splátkách po částka. Dále byla předložena Smlouva o inkasní službě – zde byly splátky po částka měsíčně a u služby Anonymizováno po částka měsíčně, což činí v součtu splátku měsíčně částka. Celkem by tedy mělo být zaplaceno částka x 72 = částka. Žalobce dále doložil předžalobní výzvu, zesplatnění ze dne datum, upomínku č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum a doklady týkající se převodu částek částka a částka žalované (celkem poskytnuto žalobcem částka žalované). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dle § 1810 a násl., § 2395 o. z. a násl.

4. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, tzv. distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalované. Smlouvu soud posuzoval dle a násl. o. z., týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle z. č. o spotřebitelském úvěru. Podle o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobcem předem, byla zaslána žalované e-mailem. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Jak sám žalobce uvádí, tzv. doplňkové služby tzv. Anonymizováno, jsou součástí Smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaná, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr zjišťoval, ale zřejmě si nepočínal dostatečně obezřetně.

5. Pokud se týče samotné Smlouvy o úvěru, uzavřené dne datum, úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců, výše základní splátky byla sjednána na částka měsíčně, což je celkem částka, což je v podstatě ještě jednou tolik, než si žalovaná půjčila (úvěr na částka, fakticky jí bylo poskytnuto částka). Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaná uhradí žalobci účelně vynaložené náklady úvěru ve výši částka – což je žalobcem odečteno z poskytnutého úvěru, tudíž fakticky žalovaná obdržela částku částka. Pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky byly ve Smlouvě upraveny finanční nároky v čl. 5.3 Smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ve které je žalovaná v prodlení, náklad na upomínku č. hodnota ve výši částka, č. hodnota ve výši částka. Pokud se týče tzv. doplňkových služeb – např. Smlouva o zřízení Doplňkové služby Anonymizováno, či o inkasní službě, je soud přesvědčen, že Smlouvy byly takto již žalované předloženy, se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto „služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka „výhodné“. Smlouvy byly uzavřeny rovněž na shodnou dobu jako je trvání základního úvěru, žalovaná navíc k pravidelným splátkám úvěru má platit částku částka, tudíž se tímto navyšují platby úvěru celkem až na částku částka měsíčně, a to za „služby“, které jednak banky poskytují bezplatně – např. zřízení inkasní služby, či za minimální poplatek a i ostatní doplňkové služby jsou postaveny především ke prospěchu žalobce, který tak zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaná může požádat v případě nenadálé životní situace o možnost přerušení splácení či odklad splátek, vždy za vymezených podmínek (pozn. tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpeněžování). Smlouva se jeví jako celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele, plna nepřehledných a zavádějících podmínek. Takováto ujednání jsou ve spotřebitelských smlouvách zakázaná (§ 1813 o. z.).

6. Z důvodů uvedených shora, soud považuje toto právní jednání, Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Ve výsledku, při půjčce částka, to znamená, že žalovaná zaplatí násobně vyšší částku věřiteli, než která byla žalované půjčena (viz. shora- za půjčení částka má splatit částka včetně poplatků za další „služby“). Výši tohoto úroku (odměny) za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Tato „úroková míra“, která je dotvořena dalšími poplatky, zcela jasně překračuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a přesahuje tak i tolerovaný trojnásobek jejich výše u nebankovních subjektů, s přihlédnutím k jejich vyššímu ekonomickému riziku při poskytování úvěrů. Jednání žalobce nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok, čili odměna za poskytnutí finančních prostředků spolu s dalšími smluvními pokutami (sankcemi) nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je dle názoru soudu pro spotřebitele nevýhodná a plná zneužívajících ustanovení a vytváří tak nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran v neprospěch spotřebitele, požadavek přiměřenosti zde dle názoru soudu nebyl splněn. Smlouva o úvěru je tedy s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek, včetně doprovodných účelně uzavřených smluv.

7. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce mu uhradila částku částka x 33, tj. částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy nezbývá ničeho, naopak žalovaná věřitele „přeplatila“. Žalovaná sice proti dluhu nebrojila, nicméně soud k platnosti právního jednání přihlédl z úřední povinnosti. Soud proto žalobní návrh v plném rozsahu zamítl, neboť na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění se zákonným úrokem z prodlení.

8. Podle má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že na straně žalované k žádným nákladům nedošlo, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením jí nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Soud uložil neúspěšnému žalobci rovněž doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. 549/199 Sb. částka byla žalobcem již uhrazena, a protože činí soudní poplatek částka (nebyl vydán el. platební rozkaz), pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit. V případě tohoto doplatku nastává jeho splatnost dle §4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, tedy v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Splatnost byla určena 3 dny od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.