Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 410/2023-71

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o příslušenství

takto:

I. Řízení se podle , odst. 2 zastavuje v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 30. 5. 2023 do 18. 10. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 665,86 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 457,44 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 29. 5. 2023, dále z částky 5 000 Kč od 30. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 29. 6. 2023 do 18. 10. 2023.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 960,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky tituly před jménem jméno FO.

Odůvodnění:

I. Řízení se podle , odst. 2 zastavuje v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 30. 5. 2023 do 18. 10. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 665,86 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 457,44 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 29. 5. 2023, dále z částky 5 000 Kč od 30. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 29. 6. 2023 do 18. 10. 2023.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 960,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 91 991,86 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný podepsal dne 28. 4. 2015 a na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 671 114 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 10 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po 10 289 Kč. Žalobkyně měla dle smlouvy právo v případě, kdy dojde k prodlení se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za splatný. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil včas. Žalobkyně tak využila svého práva a ke dne 28. 9. 2022 celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak po žalovanému požadovala uhrazení jistiny ve výši 91 991,86 Kč, částku 7 674 Kč jako smluvní úrok ve výši 10 % p. a. za dobu od 29. 9. 2022 do 22. 5. 2023, částku 11 457, 44 Kč jako zákonný úrok z prodlení od dne 29. 9. 2022 do 22. 5. 2023, smluvní úrok ve výši 10 % p. a. z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 28. 6. 2023, z částky 91 991,86 Kč od 29. 6. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 28. 6. 2023 a z částky 91 991,86 Kč od 29. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh uhradil do podání žaloby částku 5 000 Kč. K ověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným. Ty následně vyhodnotila. Dále byla úvěruschopnost žalovaného ověřována prostřednictvím náhledu do interních a externích databází. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 92 000 Kč z důvodu zaplacení této částky žalovaným. Soud usnesením ze dne 3. 4. 2024, č. j. -61 zastavil řízení co do částky 91 991, 86 Kč a co do částky 8,14 Kč představující poměrnou část kapitalizovaného úroku. Řízení je tedy aktuálně vedeno pouze o příslušenství pohledávky.

2. Žalovaný na svoji obranu uvedl, že nesouhlasí s tím, aby zaplatil i úroky a úroky z prodlení, neboť mu to přijde nespravedlivé. Žalovaný dále uvedl, že po vypovězení úvěru dále pravidelně hradil měsíční splátky, a i přes to na něj žalobkyně podala žalobu. Odmítl sepsání notářského zápisu s nákladem ve výši 7 000 Kč. Snažil se s žalobkyní dohodnout, což se mu však nepodařilo, a proto přestal úvěr splácet. Žalobkyně po něm v rámci dohody požadovala zaplacení veškerého příslušenství, s tím žalovaný nesouhlasil. Žalovaný se dostavil dne 17. 10. 2023 na pobočku banky, kde chtěl zjistit celkovou částku dluhu, aby ho mohl uhradit. Úředník mu však celou výši dluhu nesdělil. Žalovaný tedy dne 18. 10. 2023 uhradil jistinu dluhu. Žalovaný souhlasí se zpětvzetím žaloby v části 10 % úroku a zákonného úroku z prodlení, a to za období následující po 19. 10. 2023 do zaplacení (v této části řízení nebylo usnesením ze dne 3. 4. 2024 zastaveno).

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 4. 2015 bylo zjištěno, že se žalobkyně jako úvěrující banka zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 671 114 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit nejpozději do 15. 5. 2023 měsíčními splátkami ve výši 10 289 Kč. Strany si dohodly úrokovou sazbu ve výši 10 % ročně. V článku 8. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splácením, byť i jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce či se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek je žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Součástí smlouvy byly i všeobecní obchodní podmínky.

4. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 22. 4. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Příjem žalovaného byl 18 578 Kč měsíčně. Dále uvedl, že u žalobkyně splácí již jeden úvěr s měsíční splátkou ve výši 2 917 Kč. Dále pak žalovaný uvedl, že měsíčně splácí u jiných poskytovatelů úvěru splátky ve výši 14 000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena pomocí OP. Dále pak žalobkyně doložila dohodu o pracovní činnosti a rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Dohoda o pracovní činnosti však nebyla uzavřena se žalovaným, stejně tak rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti se netýká žalovaného. Soud proto těmto dokumentům ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalovaného žádný význam nepřikládal.

5. Z dokumentu označeného jako „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaný ke dni 31. 5. 2023 dlužil na jistině částku ve výši 91 991,86 Kč.

6. Z výzvy ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že tou byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši 116 258,01 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 5 dnů od odeslání výzvy.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému celkem částku 671 114 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 10 % a s poplatky uvedených v ceníku. Žalovaný dluh zpočátku hradil. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 91 991,86 Kč s příslušenstvím. Žalovaný teprve v průběhu řízení jistinu zaplatil. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně totožnost žalovaného a žalovaný jí sdělil své příjmy, výdaje. Žalobkyně neprokázala, na základě čeho žalovaným poskytnuté informace ověřovala. K této povinnosti by byla podle vyzvána v průběhu jednání dne 22. 7. 2024.

8. Dle , o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. -205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost.

9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Ač je předmětem řízení pouze příslušenství pohledávky, zabýval se soud zprvu závazkovým vztahem mezi žalobkyní a žalovaným, jelikož příslušenství pohledávky je nárokem odvozeným od nároku hlavního. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně plnila žalovanému v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalobkyně nedoložila, z čeho tvrzení žalovaného ověřovala, dále se pak vůbec nezabývala výdaji žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně si k ověření měla například vyžádat výpis z bankovního účtu žalovaného, aby měla přehled o reálných příjmech a výdajích žalovaného.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluvených úrocích a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Soud tedy z tohoto důvodu výrokem III. zamítl žalobu v části, kde žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného úroku ve výši 7 665,86 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 457,44 Kč od 28. 9. 2022 do 22. 5. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 991,86 Kč od 23. 5. 2023 do 29. 5. 2023, dále z částky 5 000 Kč od 30. 5. 2023 do 28. 6. 2023, úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991, 86 Kč od 29. 6. 2023 do 18. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Byl tedy povinen žalobkyni vrátit to, oč se obohatil. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023 vyzván k uhrazení celého dluhu ve lhůtě 5 dnů. Žalovaný uhradil až dne 18. 10. 2023 žalobkyni celou jistinu. Úhrada však nestačila na úhradu úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení, na který má žalobkyně dle § 1970 o. z. nárok. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě částky 116 258,01 Kč s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023, přičemž tato výzva byla podle předloženého poštovního archu odeslána žalovanému téhož dne. Podle § 573 o. z. měl soud za to, že žalovaný výzvu obdržel dne 29. 5. 2023 a následujícího dne se ocitl v prodlení s úhradou dosud nevrácené jistiny. Prodlení s úhradou trvalo do dne 18. 10. 2023, jak vyplynulo z listiny-transakce na úvěru (založené na č.l. 60 spisu). Svého prodlení s úhradou si musel být žalovaný velmi dobře vědom, neboť podle svého tvrzení se snažil s bankou jednat o dohodě o narovnání a nakonec dne 18. 10. 2023 zaslal bance ve dvou splátkách dlužnou částku. Soud tedy výrokem II. uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 30. 5. 2023 do 18. 10. 2023, a to ve lhůtě dle , neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.

13. Soud dále výrokem I. zastavil dle , odst. 2 řízení v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z částky 91 991,86 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 991,86 Kč do 19. 10. 2023, jelikož to žalobkyně navrhla a žalovaný se zpětvzetím žaloby v této části při jednání soudu souhlasil.

14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s o. s. ř a Část řízení byla samostatným usnesením zastavena, avšak žaloba byla vzata zpět z důvodu zaplacení jistiny, žalovaný je tedy povinen hradit náklady řízení. Žalobkyně se v řízení domáhala celkem částky ve výši 120 630,06 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 97 360,15 Kč, tj. z 80 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 23 269, 91 Kč, tj. z 20 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 60 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 680 Kč, odměnou právního zástupce za čtyři úkony právní služby ve výši 4 780 Kč za jeden úkon podle bodu 5 ve spojení s , d) , advokátní tarif (dále jen „a. t.“) - převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, žaloby, částečné zpětvzetí návrhu, režijními paušály za 4 úkony právní služby ve výši 1 200 Kč [za každý úkon právní služby po 300 Kč podle a. t.] a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 4 267 Kč. Celkem by tedy žalobkyni náležela na náhradě nákladů řízení částka 28 267,20 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 60 %, tzn. částka 16 960,32 Kč. Podle ustanovení bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně a ve lhůtě tří dnů ve smyslu

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.