Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 252/2024-20
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 24 949 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla jistinu ve výši částka. Žalovaná se zavázala jistinu úvěru vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v týdenních splátkách po 455Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když na svůj dluh uhradila toliko částku částka. Žalobkyni tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaná částka tak představuje rozdíl mezi částkou, kterou se žalovaná zavázala uhradit a částkou, kterou skutečně uhradila. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % z žalované částky ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně po posouzení schopnosti žalované úvěr splácet dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jistinu úvěru ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši částka představující úrok za dobu splácení, částkou ve výši částka představující poplatek za zpracování a doručení úvěru a částkou ve výši částka představující poplatek za hotovostní inkaso splátek, tedy se žalovaná smlouvou zavázala žalobkyni vrátit celkem částku částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka počínaje dnem datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % ročně a RPSN ve výši 212,77 %. Svým podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí jistiny ve výši částka v hotovosti /viz smlouvu o úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 5 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 6 spisu, evidenční kartu klienta na č. l. 7 spisu/. Žalobkyně žalované jistinu úvěru poskytla, žalovaná však nehradila řádně a včas, když uhradila celkem toliko částka /viz výpis provedených úhrad žalované na č. l. 8 spisu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 9 spisu, přehled odeslaných upomínek na č. l. 10 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila (nad rámec žalobkyní uvedených úhrad), nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (tzv. absolutní neplatnost).
9. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
10. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o úvěru (která byla současně spotřebitelským úvěrem). Na základě uvedené smlouvy o úvěru pak přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit.
12. Ohledně odměny za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek (poplatek za zpracování a doručení úvěru) soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
13. V poměrech projednávané věci činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena v 60 týdenních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí 70,89 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), byla u úvěru na spotřebu pro domácnosti s fixací 1-5 let v září 2022 ve výši 9,97 % ročně a v celém roce 2022 úroková sazba nepřesáhla 10,26 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrn výslovně uvedeného úroku a odměny za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši přibližně sedminásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).
14. Soud nepřiznal žalobkyni právo na sjednané úroky ani ve výši obvyklé podle § 1802 o. z. (podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy), neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením (včetně případných smluvních pokut) mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech. Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit. Také Ústavní soud považuje za „neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 a zejména III. ÚS 4084/12, kde RPSN činila 115,32 %).
15. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky částka, která představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jistina úvěru částka - uhrazených částka). Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení od datum, tedy ode dne následujícího od splatnosti poslední splátky, avšak toliko z přiznané dlužné jistiny úvěru ve výši částka. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích (smluvní úrok, odměna za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek) soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak byl zamítnut úrok z prodlení z této částky (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.