Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 7/2024-36
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno.Anonymizováno. se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 22 397 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 397 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 819 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 249 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 397 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 819 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 249 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 17 819 Kč s úrokem z prodlení, nákladů na uplatnění pohledávky 2 500 Kč, smluvní pokuty 4 578 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 21. 2. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla nejprve téhož dne 9 000 Kč, následně po uzavření dodatků ke smlouvě dne 22. 2. 2023 dalších 3 000 Kč a dne 23. 2. 2023 dalších 2 000 Kč, to vše na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem 3 819 Kč, a to do 23. 3. 2023, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech, nahlédla do relevantních databází, a všechny tyto informace ověřila, vyhodnotila a zaevidovala do zákaznické karty žalovaného. Dle žalobkyně šlo o řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly zaslány písemné výzvy k úhradě dne 30. 3. 2023, 6. 4. 2023, 13. 4. 2023, 22. 4. 2023 a 7. 5. 2023, každá výzva je přitom zpoplatněna 500 Kč, žalobkyně proto dále požaduje za náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. Mezi smluvními stranami byla dále pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 14 000 Kč, žalobkyně tuto požaduje ve výši 4 578 Kč za období od 24. 3. 2023 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 14. 2. 2024, tj. ke dni vyhotovení žalobního návrhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. K výzvě soudu, aby sdělila, jakým konkrétním způsobem byla před uzavřením smlouvy prověřována schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a jakými konkrétními doklady toto bylo ověřeno, žalobkyně sdělila, že k prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a žádá soud o přiznání práva na vrácení bezdůvodného obohacení (tj. částky, která byla žalovanému na základě smlouvy žalobkyní vyplacena), úroků z prodlení v zákonné výši a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Uvedla také, že žalovaný dosud na dluh nic nezaplatil.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že ji žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 2. 2023 a žalovaný je v ní označen jménem, příjmením, bydlištěm, rodným číslem, telefonním číslem a e-mailem. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 9 000 Kč, a to převodem na účet č. č. účtu nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 194 Kč, splatnost byla sjednána do 23. 3. 2023. Součástí bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazku, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Byl sjednán i poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, s těmito žalovaný vyslovil souhlas. Z dodatku ke smlouvě o úvěru vyplynulo, že žalobkyně jej s žalovaným uzavřela dne 22. 2. 2023 s tím, že se zavázala navýšit bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku o další 3 000 Kč (tj. na 12 000 Kč), žalovaný se oproti tomu zavázal k úhradě poplatku ve výši 975 Kč. Z dalšího dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 23. 2. 2023 pak vyplynulo, že došlo k navýšení zápůjčky o další 2 000 Kč (celková výše zápůjčky 14 000 Kč), jakož i k navýšení poplatku za poskytnutí zápůjčky o dalších 650 Kč (celkový poplatek ve výši 3 819 Kč).
7. Z výpisů z bankovního účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že ve dnech 21. 2. 2023, 22. 2. 2023 a 23. 2. 2023 byla ve prospěch bankovního účtu č. č. účtu, označeného ve smlouvě o zápůjčce jako účtu žalovaného, zaslána celková částka ve výši 14 000 Kč. Z posledně uvedeného účtu, označeného jeho jménem, provedl žalovaný dne 30. 11. 2022 ve prospěch účtu žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč.
8. Z dopisů ze dne 30. 3. 2023, 6. 4. 2023, 13. 4. 2023, 22. 4. 2023 a 7. 5. 2023 soud zjistil, že jimi žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky.
9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 1. 2024, jakož i z poštovního podacího lístku z téhož dne, se podává, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů, přitom jej upozornila na to, že v případě nezaplacení připravuje podání žaloby.
10. Závěr o skutkovém stavu:
11. Dne 21. 2. 2023 byla mezi žalobkyní, jako věřitelkou, a žalovaným, jako klientem, uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky. Ve dnech 22. 2. 2023 a 23. 2. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatky ke smlouvě o zápůjčce. Na základě smlouvy a dodatků se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 14 000 Kč, a to na bankovní účet č. č. účtu nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy (dodatků). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s celkovým poplatkem 3 819 Kč, a to do 23. 3. 2023. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Rovněž byla sjednána náhrada nákladů žalobkyně za úkony, mimo jiné 500 Kč za písemnou (listinnou) upomínku/výzvu k úhradě. Ve smlouvě je stran údajů o žalovaném zaznamenáno jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, telefonní číslo a e-mail. Ve dnech 21. 2. 2023, 22. 2. 2023 a 23. 2. 2023 zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného celkem 14 000 Kč. Žalovanému dále žalobkyně odeslala písemné upomínky, a to dne 30. 3. 2023, 6. 4. 2023, 13. 4. 2023, 22. 4. 2023 a 7. 5. 2023. V rámci těchto upomínek žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2024, podanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. V § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je dále stanoveno, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem k citovanému ustanovení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, „[o]becné soudy (…) by měly poskytovatele úvěrů vést (…) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
19. Právní posouzení věci:
20. Soud považuje za zjištěné a prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši celkem 14 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce. Povinností žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že zjišťovala rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry žalovaného, neuvedla, a především nedoložila k tomu však žádné další skutečnosti a důkazy [zejména zda skutečně došlo ke zjištění a ověření příjmů a výdajů žalovaného, případně dalších souvisejících skutečností (a s jakým výsledkem), či zda osobu žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a dalších registrech]. Dle názoru soudu se tak v daném případě nejednalo o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, při které žalobkyně netvrdí a také neprokazuje, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, soud uzavírá, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, jakož i jejích dodatků. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 Anonymizováno-právnická osoba. v. Anonymizováno, je jeho povinností zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení odpovídající následek – absolutní neplatnost smlouvy.
21. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o zápůjčce, včetně jejích dvou dodatků, absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), přičemž žalobkyně na tomto základě žalovanému poskytla celkem 14 000 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil. Jinými slovy je povinen žalobkyni vrátit to, co mu žalobkyně poskytla z neplatné smlouvy o zápůjčce a jejích dodatků. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni 14 000 Kč, tj. jistinu poskytnuté částky (soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nevyvrátil, že žalovaný na dluh dosud ničeho neuhradil; viz výrok I. tohoto rozsudku).
22. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce a jejích dodatků nemá žalobkyně na další plnění nárok. Neplatným je tak ujednání o poplatku za sjednaný úvěr, o nákladech spojených s uplatněním pohledávky (poplatky za listinné upomínky) a o smluvní pokutě (viz výrok II. tohoto rozsudku).
23. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení totiž dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka). Tuto lhůtu považuje soud za přiměřenou ve smyslu již zmiňovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Výrok o nákladech řízení vyplývá z § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně (ve výši 14 000 Kč), a to v rozsahu jen nepatrně převyšujícím 50 % požadovaného plnění [žalované částky (včetně smluvní pokuty 4 578 Kč) spolu s příslušenstvím, tj. nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 877,89 Kč, celkem tedy 27 774,89 Kč]. Z hlediska úspěšnosti ve věci jsou na tom tedy oba účastníci v zásadě stejně, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z nich (viz výrok III. tohoto rozsudku).
25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
26. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 1 245 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 996 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 249 Kč (viz výrok IV. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve 30 dnů od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.