Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 119/2024-62
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci
žalobkyně:Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,
se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,
právně zastoupena Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno
se sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0,
proti
žalovanému:Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0,
Adresa zainteresované osoby 1/0,
o zaplacení částky 12 361 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 853 Kč s úrokem ve výši 124,88 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 361 Kč jdoucím od 21. 2. 2024, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 855 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 853 Kč s úrokem ve výši 124,88 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 361 Kč jdoucím od 21. 2. 2024, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 855 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 361 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 19. 7. 2023 Úvěrovou smlouvu (dále také jako „Smlouva“). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření úvěrové Smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba., www.kamali.cz. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobkyně prostřednictvím kopie dokladu totožnosti. Žalobkyně při uzavírání Smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Žalobkyně zkoumá, zda má žadatel o úvěr u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně také podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě úvěrové Smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného dne 19. 7. 2023 ve výši 10 000 Kč, a to na číslo účtu uvedené ve Smlouvě: tel. číslo/0300. Sjednány byly další volitelné služby za následující poplatky, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dnů, tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaný uhradil dne 18. 8. 2023 částku 1 Kč, dne 17. 9. 2023 částku 1 Kč, dne 14. 11. 2023 částku 1 490 Kč.
2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.
3. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2024 uvedla, že do výpočtu jméno FO klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuálně jím vyživovaných dětí spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru. jméno FO výpočtu jméno FO domácnosti se kromě schváleného úvěru započítává vyšší ze dvou hodnot, které věřitel mezi sebou porovná a nižší z hodnot, která není ve výpočtu zahrnuta, je v kartě klienta přeškrtnuta. jméno FO výpočtu jméno FO je zahrnut příjem klienta 23 940 Kč, životní minimum dospělých členů domácnosti 4 470 Kč, měsíční splátky 7 000 Kč, výše splátky schváleného úvěru 10 677 Kč, zbývající jméno FO klienta je uveden 12 853 Kč. jméno FO domácnosti pak je navíc k jméno FO klienta započítán příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, životní minimum členů domácnosti je uvedeno 8 510 Kč, výdaje na bydlení 10 000 Kč, zbývající jméno FO domácností je uvedeno 27 753 Kč.
4. Soud ve věci nařídil jednání na 13. 8. 2024. Toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.
5. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí proto být poskytnuto poučení o tom, že soud shledává za neúplná skutková tvrzení žalobkyně ohledně příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč, dále zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala pravidelné měsíční výdaje žalovaného a dále jaké jsou nynější možnosti žalovaného splácet poskytnutou jistinu.
6. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.
7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že má jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
8. Z Úvěrové smlouvy ze dne 19. 7. 2023 (č.l. 21 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni do 18. 8. 2023 částku ve výši 10 677 Kč. Dále byly sjednány poplatky za možnost odkladu úhrady úvěru, poplatky za doplňkové služby.
9. Z kopie občanského průkazu (č.l. 33–34 spisu) soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni k ověření totožnosti kopii svého občanského průkazu. Z listin y označené jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne 20. 2. 2024 vyplývá, že dne 19. 7. 2023 byl učiněn dotaz na registr ISIR s tím, že klient nebyl nalezen, dále byl učiněn dotaz na registr NRKI s kódem odpovědi OK, dále byl učiněn dotaz na registr SOLUS s odpovědí, že klient není v tomto registru evidován nebo má příznak C, Z, dále byl učiněn dotaz na registr Cribis s výstupem, že klient nemá exekuci.
10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy (č.l. 39 spisu) a z výpisu z účtu (č.l. 59 spisu) soud zjistil, že na účet č. tel. číslo byla dne 19. 7. 2023 poukázána částka 10 000 Kč. Z výpisu z účtu č. č. účtu (č.l. 52 spisu) soud zjistil, že uvedený účet patří žalovanému.
11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (č.l. 40 spisu) soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 1 492 Kč.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky.
13. Z úvěrové zprávy (č.l. 49 spisu) soud zjistil, že podle úvodního souhrnu u splátkových kontraktů je evidována jedna podaná žádost, pět žádostí bylo odmítnuto, jedna žádost byla odvolána, jedna splátková podezřelý výraz je evidována jako existující. Dále z této úvěrové zprávy soud zjistil, že u osobního úvěru založeného 2. prosince 2022 byla v červnu roku 2023 evidována zbývající suma splátek 287 010 Kč. Dále z této zprávy vyplývá, že žádosti o úvěrový produkt ze dne 26. 9. 2020 ve výši 2 x 160 000 Kč byly odmítnuty, dále bylo u žádosti podané dne 3. 2. 2023 odmítnuto poskytnutí úvěrového produktu ve výši 10 000 Kč, u žádostí ze dne 6. 2. 2023 bylo odmítnuto poskytnutí úvěrových produktů ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč. Dne 11. 5. 2023 byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, kdy zbývající suma splátek v červnu roku 2023 činila 80 550 Kč.
14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu.
15. Mezi účastníky byla dne 19. 7. 2023 prostředky komunikace na dálku uzavřena úvěrová Smlouva, na základě které bylo žalovanému umožněno vyčerpat peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tato částka byla žalovanému na jeho účet zaslána. Z výpisu z účtu žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný pobírá mzdu od společnosti Inotech-elektronic s.r.o., kdy 14. 6. 2023 mu byla zaslána mzda ve výši 23 940 Kč. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný aktuálně v době podání žádosti splácel revolvingový úvěr ve výši nejméně 80 000 Kč, dále osobní úvěr ve výši nejméně 287 000 Kč, dále, že v předchozí době bylo žalovanému v pěti případech odmítnuto poskytnutí úvěrového produktu.
16. Žalobkyně soudu nedoplnila žádná skutková tvrzení a nepředložila žádné důkazy k tomu, zda a jakým způsobem byla ověřována tvrzená výše příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč, ani zda a jakým způsobem žalobkyně prověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného.
17. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. jméno FO veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.
22. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném III. ÚS 4129/18 . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.
23. Z výše citovaných rozhodnutí vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.
24. Soud je toho názoru, že žalobkyně nedostatečným způsobem splnila svoji povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto osoby žádající o spotřebitelský úvěr. Povinností věřitele je nejenom podívat se do veřejně dostupných registrů a dotázat se spotřebitele na údaje důležité pro posouzení jeho úvěruschopnosti, tedy na údaje, z nichž je možné zjistit informace o výši měsíčních příjmů a výdajů spotřebitele a osob žijících s ním ve společné domácnosti. Povinností věřitele je také tyto informace ověřit a správně vyhodnotit. Žalobkyně uvádí, že výše ověřených příjmů žalovaného je 23 940 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč; neuvedla však, zda a jakým způsobem tvrzený příjem partnera ověřovala a neuvedla rovněž a nedoložila, zda a jakým způsobem ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Žalobkyně podle názoru soudu dále nesprávně vyhodnotila informace vyplývající z úvěrové zprávy, ze kterých se podává poměrně bohatá úvěrová historie žalovaného, kdy část žádostí o úvěr byla odmítnuta, některé úvěrové závazky ve značné výši jsou evidovány jako stále existující. Jen prostým součtem největších úvěrových závazků se soud dopočítal částky dosahující 370 000 Kč. Tyto informace měla žalobkyně jako úvěrující finanční instituce k dispozici a soud je proto toho názoru, že nesprávně vyhodnotila výši úvěrového zatížení žalovaného, výši jeho příjmů, neměla doložené informace o výši jeho výdajů a nemohla tudíž učinit kvalifikovaný závěr, zda mu zbývá dostatečná výše finančních prostředků na hrazení splátek. Už jen údaje vyplývající z úvěrové zprávy měly žalobkyni varovat. Žalobkyně zcela nedostatečným způsobem podle názoru soudu zjišťovala od žalovaného informace k posouzení úvěruschopnosti, když se spokojila s výpisem z účtu a dotazy na registry, přestože z úvěrové zprávy vyplývá, jaké úvěrové závazky měl žalovaný v minulosti sjednány a jaký je v tu dobu jejich stav.
25. Ze strany žalobkyně neobdržel soud žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy ke zjištění možností spotřebitele poskytnutou jistinu vrátit. Soud proto uvážil, že je v možnostech žalovaného poskytnutou částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč.
26. Vzhledem k tomu, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka – spotřebitele (k tomu viz Nejvyšší soud ČR sp. zn. spisová značka).
27. Vyjde-li soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaný zaplatil celkem částku 1 492 Kč, a odečte-li tuto částku od částky 10 000 Kč, zbývá uhradit částka 8 508 Kč. V této části soud považuje žalobu za důvodnou a uložil ji žalovanému k zaplacení ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Nedůvodná pak je žaloba v části, v níž se žalovaná domáhala zaplacení částky převyšující částku, kterou již žalovaný zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný doposud není v prodlení s vrácením poskytnuté částky (s odvoláním na výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR), byla žaloba zamítnuta i v části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení a úhrada přiznané částky nebyla navázána na ztrátu výhody splátek.
28. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně co do částky 8 508 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje 69 %, neúspěšná pak byla co do částky 3 853 Kč, což v procentuálním vyjádření představuje 31 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně činí 38 % a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH. Na náhradu nákladů řízení byla s ohledem na vypočtený úspěch žalobkyni přiznána částka 855 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.