Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 363/2023-31

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 75 179,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni

a) částku 27 679,14 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 302,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 296,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 541,07 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 905,63 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,

b) částku 47 499,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 297,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 401,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 626,83 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 883,66 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkynia) částku 27 679,14 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 302,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 296,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 541,07 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 905,63 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,b) částku 47 499,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 297,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 401,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 626,83 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 883,66 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 75 179,04 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. uzavřela

a) dne datum s žalovanou Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 2 092 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12 060 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 886 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 638 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17měsíčních splátkách po 2 214 Kč. Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 1. 1. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13. 4. 2022 ve výši 4 426 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 9 905,63 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 635,44 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 675,30 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 887,51 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 694,12 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 1. 1. 2023, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 9 905,63 Kč od 2. 1. 2023 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně.

b) dne datum s žalovanou Smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 5 230 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 30 150 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 715 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 94 095 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17měsíčních splátkách po 5 535 Kč. Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 19. 10. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 13. 4. 2022 ve výši 11 070 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 16 883,66 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 743,17 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 10 580,30 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 654,57 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 3 158,30 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 19.10.2022, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 16 883,66 Kč od 20. 10. 2022 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně.

Pohledávky za žalovanou vyplývající z výše uvedených smluv byly ze strany společnosti právnická osoba. postoupeny žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, a to s účinností ke dni 7. 8. 2023. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, avšak dlužné částky nebyly uhrazeny.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne datum a ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně dokladem o pobírání starobního důchodu. V Žádosti ze dne datum žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíční příjmů činí celkem 16 692 Kč, výše jejích měsíčních výdajů činí 15 777 Kč, z čehož splátky stávajících půjček činí 7 527 Kč měsíčně. Žalovaná dále v Žádosti uvedla, že bydlí u dcery a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z Důchodového výměru. Žalovaná po uzavření smlouvy č. 1) uhradila celkem částku 18 840 Kč. V Žádosti ze dne datum žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíční příjmů činí celkem 16 692 Kč, výše jejích měsíčních výdajů činí 10 172 Kč, z čehož splátky stávajících půjček činí 5 312 Kč měsíčně. Žalovaná dále v Žádosti uvedla, že má vlastní bydlení a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaná po uzavření smlouvy č. 2) uhradila celkem částku 61 075 Kč.

3. Soud nařídil jednání ve věci na 23. 5. 2024, ke kterému se žalovaná nedostavila. Soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: podle uzavřené Smlouvy o úvěru č. hodnota (smlouva č. 1) a Smlouvy o úvěru č. hodnota (smlouva č. 2) mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč u smlouvy č. 1 a 45 000 Kč u smlouvy č. 2, a to v obou případech v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit u smlouvy č. 1) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12 060 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 886 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 638 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17měsíčních splátkách po 2 214 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit u smlouvy č. 2) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 30 150 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 715 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 9 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 94 095 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 17měsíčních splátkách po 5 535 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, kdy žalovaná uvedla v Žádosti o úvěr ze dne datum, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíční příjmů činí celkem 16 692 Kč, výše jejich měsíčních výdajů činí 15 777 Kč, z čehož splátky stávajících půjček činí 7 527 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že bydlí u dcery a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z Důchodového výměru. Žalovaná po uzavření smlouvy uhradila celkem částku 18 840 Kč na smlouvu č. 1), přičemž řádně uhradila pouze 6 splátek z celkových 17. V Žádosti ze dne datum žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíční příjmů činí celkem 16 692 Kč, výše jejich měsíčních výdajů činí 10 172 Kč, z čehož splátky stávajících půjček činí 5 312 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má vlastní bydlení u dcery a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaná po uzavření smlouvy č. 2) uhradila celkem částku 61 075 Kč, přičemž řádně uhradila pouze 2 splátky z celkových 17. I to svědčí o tom, že žalovaná skutečně neměla dostatek prostředků k řádnému splácení obou úvěrů, když z prokázaných skutečností vyšlo najevo, že žalovaná fakticky řádně zaplatila jen dvě splátky u úvěru z 5/2021, resp. 6 splátek z úvěru z 8/2021. Dle předžalobní upomínky s datem 1. 11. 2023 měla žalovaná žalované částky vrátit žalobkyni ve lhůtě do 16. 11. 2023

5. Soud při ústním jednání dne 23. 5. 2024 žalobkyni poučil o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene, aby doplnila z jakých konkrétních údajů vycházela při stanovení volných prostředků ke splácení částky na dané úvěry žalobkyně, když dospěla k závěru, že žalovaná má měsíčně k dispozici v případě prvního úvěru ve výši 2 214 Kč (když rozdíl mezi příjmy a výdaji deklarovanými samotnou žalovanou byly pouze ve výši 915 Kč), a v případě druhého úvěru ve výši 5 535 Kč (když rozdíl mezi příjmy a výdaji deklarovanými samotnou žalovanou byly pouze ve výši 6 520 Kč). V obou případech pak již byla žalovaná zadlužena, když v případě prvního úvěru to bylo již ve výši 7 527 Kč měsíčně a v případě druhého úvěru ve výši 5 312 Kč. Ověření úvěruschopnosti s odbornou způsobilostí ze strany právní předchůdkyně žalobkyně tak neodpovídají v řízení zjištěné skutečnosti, tj. výše disponibilních prostředků žalované ke splácení, a to i s ohledem na to, že žalovaná byla starobní důchodkyně (ročník narození Anonymizováno), tedy osobou s omezenými možnostmi přivydělávat si k důchodu. Navíc se právní předchůdkyně žalobkyně ani nezabývala tím, zda žalovaná řádně hradí své předchozí závazky, když dluhového zatížení žalované v 5/2021 i v 8/2021 již bylo hraniční bez poskytnutí úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně.

6. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne datum a datum uzavřeny úvěrové smlouvy a téhož dne žalovaná převzala v hotovosti částku 18 000 Kč a 45 000 Kč. Z těchto částek žalovaná dosud vrátila žalobkyni 18 840 Kč a 61 075 Kč. Před uzavřením úvěrových smluv právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, avšak nikoli dostatečným způsobem, když soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem prověřila schopnost žalované jako starobní důchodkyně s již hraničním dluhovým zatížením před uzavřením obou smluv, dané úvěry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž nemohla dospět k závěru, že žalovaná je schopna splácet tyto úvěry, pobírala-li pouze starobní důchod ve výši 16 692 Kč, a z tohoto již hradila v 5/2021 na splátky jiných úvěrů 5 312 Kč měsíčně, k čemuž se měla přidat ještě další částka ve výši 5 535 Kč měsíčně za nově poskytovaný úvěr, a v případě druhého úvěru poskytnutého žalované v 8/2021 již hradila na splátky jiných úvěrů částku 7 527 Kč, její jiné výdaje pak byly za bydlení a energie ve výši 1 500 Kč a za dopravu, jídlo a osobní náklady vydávala 6 750 Kč, což v součtu na výdajích již tehdy představovalo částku 15 777 Kč. Při jejích příjmech ze starobního důchodu ve výši 16 692 Kč činil rozdíl mezi příjmy a výdaji pouhých 915 Kč, z čehož se splátka ve výši 2 214 Kč vůbec zaplatit nedala. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv řádně nezkoumala poměry na straně žalované, resp. nesprávně vyhodnotila tyto poměry tak, že žalovaná bude schopna měsíčně splácet od 5/2021 splátku ve výši 5 535 Kč a od 8/2021 další splátku ve výši 2 214 Kč.

7. Podle ust. , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

11. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost obou předmětných smluv o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

12. Podle ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně netvrdila ani nepředložila žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalované. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti obou smluv je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z obou neplatných smluv podle věty první ve spojení s o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela částky 18 000 Kč a 45 000 Kč náležející původně právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by pro takové platby existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaná z těchto částek dosud vrátila 18 840 Kč a 61 075 Kč, a proto již žalobkyni (na kterou byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně z označených úvěrových smluv postoupeny) ničeho nedluží.

14. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba zamítnuta pro neplatnost obou úvěrových smluv, a to v celém rozsahu, a to s odůvodněním a oporou o shora uvedený závěr korespondující s citovanou právní úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru.

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v tomto směru je zřejmé, že procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, ovšem žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.