Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 84/2024-44
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,
zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno,
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0,
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, IČO Anonymizováno,
sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0,
o 48.400 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka ve splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, ve splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 27. 2. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru (dále též Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 27.000Kč, se splatností dne 22. 11. 2023. Součástí Smlouvy byla ujednání o jednorázových sankcích – smluvní pokutě a nároku na zaplacení poplatku ve výši 18.900Kč. Předmětem tohoto řízení je proto poplatek ve výši 18.900Kč, smluvní pokuta 2.500Kč a nesplacená jistina 27.000Kč.
2. Okresní soud v Prostějově ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne datum, pod č.j. Anonymizováno, proti němuž podala žalovaná včas odpor, ve kterém potvrdila uzavření Smlouvy i to, že na Smlouvu ničeho neplnila, i když obdržela na svůj účet částku 27.000Kč. Žalovaná se bránila tím, že se jedná už o třetí závazek uzavřený v období měsíců květen–září 2023. Předcházející dva závazky beze zbytku žalovanému vrátila a dokonce přeplatila. Jednalo se rovněž o smlouvy o podnikatelských úvěrech, uzavřené dne datum a datum na částku 3.000 Kč a 26.000 Kč. Na první úvěr zaplatila 3.827,99 Kč, na druhý 35.580Kč. Žalovaná měla za to, že na Smlouvu je nutno pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, neboť sice byla podnikatelkou ve smyslu toho, že byla zapsána v živnostenském rejstříku, ale i tyto osoby mají oprávnění požadovat i poskytnutí peněžní částky ve formě spotřebitelského úvěru, a to se stalo v tomto případě. Žalovaná tvrdila, že v době požadavku na uzavření Smlouvy jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek a příjem z brigády. Neměla žádný příjem z podnikání a ani žádné prostředky na podnikání nepotřebovala. Žalovaná poukázala rovněž na výši RPSN, což je 1353 násobek obvyklého průměrného RPSN požadovaného poskytovateli úvěru v době uzavření obdobné smlouvy. Z tohoto důvodu tvrdila, že jednáním žalobkyně byl porušen princip dobrých mravů, kdy tento se může uplatnit i ve vztazích mezi podnikateli. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že se jedná o spotřebitelský úvěr, a proto žalobkyně pochybila, když neposuzovala její úvěruschopnost před poskytnutím úvěru a vyšla pouze z ničím neověřených údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr.
3. K nařízenému soudnímu jednání dne 18. 7. 2024 se dostavila pouze žalovaná, která setrvala na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně i její zástupce se z jednání neomluvili (omluva č.l. 37-39), nepožádali o odročení tohoto jednání a neuvedli ani relevantní právní důvod, pro který by tak soud měl učinit, proto soud rozhodl bez přítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování pouze listinami předloženými žalobkyní spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a to konkrétně:
Souhlasem se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů, smlouvou o podnikatelském úvěru, ze dne datum (Smlouva), fotokopií rubu a líce občanského průkazu žalované, potvrzením o provedené platbě ze dne 4. 9. 2023, screenem obrazovky provedených plateb, výzvou k úhradě a podacím lístkem, obojí z 13. 2. 2024, z nichž soud zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
Z listin y „Souhlas se zpracováním, uchováním a postupováním údajů“ soud nečinil žádná, pro toto řízení významná skutková zjištění.
Ze Smlouvy označené jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno“, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána dne datum a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky www.nazivnost.cz), ani to žalovaná nepopřela, jejímž předmětem mělo dle textu Smlouvy být poskytnutí částky 27.000Kč bezhotovostně, převodem na účet žalované č. č. účtu, se splatností 70 dnů ode dne čerpání úvěru, maximálně 12. 11. 2023, za poplatek 1% denně za každý den čerpání úvěru. Identifikace žalované byla zjištěna podpisovým SMS kódem, který byl zaslán na tel. číslo žalované a to +tel. číslo (žalovaná se označila mimo jiné identifikačním číslem fyzické osoby podnikající, IČO IČO). Ve Smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta bez vymezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru.
Žalobkyně doložila potvrzení o provedené platbě, vystavené dne 4. 9. 2023 a to ve výši 27.000Kč, na bankovní účet č. č. účtu (stejně tak potvrzení o přijaté platbě, kdy žalovaná odeslala 1 Kč na bankovní účet žalobkyně). S ohledem na vyjádření žalované soud nepovažoval za sporné, že žalované se uvedené finanční prostředky poskytnuté ve formě úvěru ve výši 27.000Kč dostaly do dispozice žalované.
Žalobkyně doložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 13. 2. 2024, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání a současně s tím byl doložen podací lístek z téhož data o jejím odeslání žalované. Žalovaná ani tuto skutečnost nepopřela.
5. Podle § 562 odst. 1,2 o.z., písemná forma je zachována při právním jednání učiněném elektronickými, nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana ke svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. právnická osoba zák. č. 257/2016 Sb. , ve znění ke dni uzavření Smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé se smluvních stran sjednanou dobu, nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
9. Soud na základě citované právní úpravy a v souladu s judikaturou (Nález Ústavního soudu ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 , rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 ), učinil tento právní závěr.
10. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní (úvěrující) a žalovanou (úvěrovanou) byl dne datum a to prostřednictvím komunikace na dálku, ve smyslu § 562 o.z., sjednán úvěr dle § 2395 an. o.z. a to, byť se označením jednalo o podnikatelský úvěr. Každé právní jednání je nutno posoudit nejenom podle formy, ale hlavně obsahu a skutečností souvisejících přímo s uzavíráním každé konkrétní smlouvy zvlášť. Z tohoto důvodu soud na Smlouvu pohlížel a má za to, že na poskytnutý úvěr žalované je nutno pohlížet jako na úvěr spotřebitelský, který se řídí kromě o.z. též zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Ze Smlouvy neplyne a žalobkyně tím, že se nezúčastnila soudního jednání a nemohla být v tomto směru poučena podle ust. § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. , o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, že by žalobkyně ověřila před poskytnutím úvěru, že bude poskytnutý úvěr žalovanou skutečně použit pro podnikatelské účely. V případě podnikatelských úvěrů je pravidelně úvěrujícími vyžadováno doložení finanční situace fyzické podnikající osoby a podnikatelského záměru, ke kterému mají být tyto prostředky použity, se zpětnou vazbou na ověření jejich použití. Tak tomu v tomto případě nebylo. Úvěr byl jako „podnikatelský“ pouze označen a jeho účelové využití nebylo až na formulaci ve smlouvě „je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovanou, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru“, nějak smluvně podchyceno. Navíc ze souvislostí tvrzených žalovanou na jednání, kterého se žalobkyně nezúčastnila, bylo zřejmé, že žalovaná opakovaně těmito poskytnutými peněžními částkami řešila svoji tíživou rodinnou finanční situaci (soudu z úřední činnosti je známo, že ve stejné situaci se ocitl i její manžel) a finanční prostředky výlučně využila na splácení stávajících dluhů po lhůtě splatnosti a zabezpečení chodu domácnosti. Tato obrana žalované nebyla vyvrácena a soud ji proto akceptoval. S ohledem na tento právní závěr potom nezbylo než posoudit postup žalobkyně při sjednání úvěru, jako absolutně neplatný ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , když žalobkyně nijak neověřila úvěruschopnost žalované a úvěr poskytla bez požadavku na doložení její majetkové situace. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. S ohledem na uvedené se soud dále také nezabýval ostatními ujednáními Smlouvy. Porušením této zákonné povinnosti však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 odst. 1 ,2 o.z.). S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pouze pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalované byla poskytnuta částka 27.000Kč a žalovaná ani nerozporovala, že žalobkyni nebylo ničeho vráceno, proto soud rozhodl tak, že v tomto rozsahu žalobě vyhověl (odst. I. výroku). Ve zbytku soud žalobu s ohledem a shora uvedené zamítl (odst. II. výroku). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Žalovaná se vyjádřila ke své konkrétní osobní, výdělkové, majetkové situaci a soud tuto situaci posoudil tak, že není v možnostech žalované tento dluh zaplatit v zákonem stanovené lhůtě tří dnů, a proto jí umožnil celkovou dlužnou částku splácet ve splátkách odpovídající jejím možnostem, tj. ve výši 1.000Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Soudu se jeví takto stanovený splátkový kalendář v souladu se zjištěným skutkovým stavem věci, když žalobkyně se chovala protiprávně a jejím jednáním (opomenutím) byla založena absolutní neplatnost Smlouvy. Navíc žalobkyně je společností, která se zabývá poskytováním finančních služeb a s ohledem na výši dluhu, který bude splácen podle splátkového kalendáře, ji způsob úhrady dluhu ekonomicky nezatíží. Proto soud rozhodl o splátkovém kalendáři ve smyslu ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem.
11. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V tomto řízení podle jeho výsledku je zřejmé, že žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 51%, v rozsahu 49% úspěšná nebyla. Jedná se o úspěch nepatrný menší než 10%, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. III. výroku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).